KOUŘENÍ
TABÁK pochází z usušených listů rostliny rodu Nicotiana, jehož nejpopulárnějšía nejčastěji kultivovaný druh je Nicotiana tabacum, která má svou původní vlast v Americe.
Kouř, který kuřáci vdechují do plic a vypouštějí do vzduchu, obsahuje tisíce různých chemických sloučenin ve formě plynů nebo tuhých částic. Tuhé částice obsahují nikotin, benzen a dehet, plynná fáze oxid uhličitý, což je hlavní jedovatá složka výfukových plynů, dále čpavek a formaldehyd. Doposud bylo 60 z těchto tisíců chemikálií rozpoznáno jako známé či předpokládané karcinogeny.

Asi nejdůležitější složkou kouře je dehet, tmavá melasovitá hmota, která se tvoří během chladnutí a kondenzace kouře. Tato rakovinotvorná látka je nositelkou chuti a vůně, a i když by měla být eliminována pěstováním speciálních rostlinných odrůd a důslednou filtrací, výsledkem pro kuřáka by bylo vdechnutí horkého vzduchu bez chuti a vůně.

Čistý nikotin je jeden z nejtoxičtějších známých jedů. Pouhými několika kapkami na jazyk může usmrtit člověka během pár minut. V koncentracích, které se nacházejí v cigaretách, působí jako mírný stimulans –mírně zvyšuje srd. tep a krevní tlak. I přes trvající výzkumy v oblasti funkcí mozku a lidské psychiky se nepodařilo objasnit jak a proč nikotin svým širokým spektrem účinků ovlivňuje chování lidí. Je považován za hlavní důvod, proč kuřáci touží po tabáku. Nikotin se nachází pouze v tabákových rostlinách a do těla se dostává ve formě drobných kapiček dehtu, který je vdechován s kouřem. Běžná cigareta poskytuje přibližně 2 mg drogy, ale do krve – a tou pak do mozku- se dostává množství daleko nižší. Za smrtelnou dávku se považuje asi 60 mg nikotinu v čistém stavu. Stačí na to jedna dávka pesticidu nikotinsulfátu.

Oxid uhelnatý je nevyhnutelným důsledkem spalování, které probíhá během kouření. Jeho množství v jedné cigaretě závisí na tom, jak pevně je cigareta zabalena a jaký papír byl použit. Těsnější cigarety bez „odvětrávajících“ filtrů a ty, které se koří až úplně do konce, produkují tohoto plynu více. Jedním z jeho účinků je snížení schopnosti krve přenášet kyslík, což má za následek až 15procentní deficit kyslíku.

Další tabákové výrobky jsou kromě cigaret např. dýmky a doutníky, které mají vyšší obsah dehtu než cigarety, ale protože zkušení kuřáci těchto výrobků kouř nešlukují, podstupují srovnatelně nižší zdravotní riziko. Šňupací tabák je ochucený rozdrcený tabák. Na jedno šňupnutí poskytuje stejné množství kyslíku jako běžná cigareta, ale protože se nic nespaluje, nevzniká dehet ani oxid uhelnatý. Bylinkové a ostatní beztabákové cigarety produkují CO i dehet, ale neobsahují nikotin.

Počitky: Tabák neposkytuje ani euforii ani omámení, ale přesto se k němu kuřáci znovu a znovu vracejí s nutkáním, vedle něhož mnoho narkomanů závislost na heroinu vypadá velice umírněně. Není to pouze tím, že si kuřák zapálí každý den třeba 10x, 15x až 100x denně. Když je kouř vdechován do plic,působí to jako rána. Pro nováčka je tato skutečnost spalující. A pak přichází chuť. Farmakologicky je nikotin mírný stimulans, kuřáci však popisují účinek této drogy různě: zvedne ti náladu, když se cítíš mizerně, uklidní tě, staneš se uvolněný, přátelský a komunikativní, udrží tě ve formě atd. Tyto stavy jsou velice subjektivní a jak potvrdili výzkumní pracovníci, zabývající se čistým nikotinem, má tato droga opravdu mnohostranné účinky. Nižší dávky stimulují, zatímco vyšší uklidňují.

Zdravotní důsledky: Rakovina plic, bronchitida neboli rozedma plic(nemoc chronického ucpávání plic), onemocnění srdce a cév(angina pectoris a infarkt myokardu) jsou 4 základní choroby, u nichž kouření prokázalo příčinnou a nikoliv náhodnou souvislost.Kouření také napomáhá zahušťování krve, která proto už nemá takovou schopnost protékat zúženými arteriemi a snáze vytvoří tromby a sraženiny. Další nemoci spojené s kouřením jsou např. rakovina úst, hrtanu, jícnu, moč. Měchýře, slinivky břišní, ledvin a syndrom postižení krční páteře, rovněž také astma a syndrom náhlého úmrtí kojence ve spánku. Ženská plodnost, zdárný průběh těhotenství a zdraví novorozence může být kouřením také ohroženo. Muži – kuřáci jsou rovněž ohroženi. Omezuje se jejich schopnost erekce. Navíc vědci ze Severní Karlíny prohlásili,že u potomků mužů, kteří kouřili více než 20 cigaret denně, je 2x větší pravděpodobnost vrozených vad (např. rozštěp rtu a patra a srdeční vady) než u dětí nekuřáků. Dnes je prokázané, že různé jedy obsažené v tabákovém kouři mohou proniknout placentou do organismu plodu, když se nastávající matka nevzdá kouření. Může se jí narodit menší a slabší dítě. Kouření během těhotenství také zdvojnásobuje riziko spontánního potratu a podporuje další komplikace(krvácení nebo předčasné odtržení placenty).

V tabáku je pouze jedna obecně rozpoznaná droga: nikotin. Vzhledem k tomu, že je mírný stimulans, je možné si na jeho stimulující účinky vypěstovat toleranci, což by si nutně vynucovalo stále vyšší a vyšší dávky, v konečném stádiu vedoucí k fyzické závislosti.

A jak přestat? Je milion návodů k tomu, jak odnaučit lidi kouřit. Základem každé úspěšné metody je správná příprava, racionální a emocionální zdůvodnění toho, že přestat kouřit je správný a užitečný cíl a že spíše než to, že se něčeho vzdám, si musím připomínat, že něco získám: pevnější zdraví. Dnes na trhu narůstají výrobky, které mají kuřáka odnaučit jeho zlozvyku: žvýkačky, náplasti, nosní spreje, inhalátory, pastilky, tablety a kapsle- některé obsahují nikotin, jiné jsou plněné octanem stříbrným, aby vám cigarety znechutil. Existují rovněž speciální odvykací zdravotnická zařízení a podpůrné spolky. Jejich úspěšnost ovšem kolísá. Poté co přestanete kouřit, můžete poněkud přibrat na váze. Je to způsobeno tím, že organismus je schopen vstřebat toho víc, než sníte, v důsledku nově nezahlceného zažívacího traktu. S trochou disciplíny může být váha rychle upravena. Další obavou je, že pokud člověk přestane kouřit, dojde k úbytku duševního a tělesného elánu.

11. prosince 2001

Zdroj: Andrew Tyler- Drogy v ulicích (1995)

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=7152