427 – 347 př. Kr.
První velký myslitel.
* v aténské aristokratické rodině, nejdříve malíř, básník atd.
- filozofem až po setkání se Sokratem (díky P. se o Sokratovi dovídáme)
hodně cestoval Egypt, Sicílie, Sirakusy – tam se snažil prosadit své názory na řízení obce  uvězněn
Založil vlastní školu AKADEMIA.
Své myšlenky postupně opravoval, zprvu nechtěl nic psát, aby si jeho myšlenky někdo špatně nevykládal - ale pak začal psát.

Jeho tvorba rozdělená do 3 období:
1. charakterizováno jeho polemikou se sofisty : „Lysis“ – o přátelství; „Protagorás“; „Gorgiás“ dokazuje, že filozofie není jen základem řečnictví a polemizuje se Sofisty, že pravda je relativní ;
„Kritón“ o úctě k zákonům a povinnosti je poslouchat ;
„Obrana Sokratova“ vyjadřuje svůj názor a obhajuje Sokrata proti těm, co ho popravili.
Téměř všechny spisy jsou psány formou dialogu.

2. představuje zrod a vývoj jeho teorie o ideích
„Menón“ o rozpomínání se a o poznání
„Krytylos“ o původu řeči
„Symposion“ o lásce
„Ústava“ (řecky Politeia)

3. „Timoiós“ o přírodních jevech, opravuje zde své předchozí názory
„Kritiás“ nedokončen, zabývá se bájnou ostrovní říší Atlantidou
„Zákony“ spravování obce a řízení státu

Východiska Platonovy filozofie:
- Sokrates, přejímá jeho formu
- Sofisté – také nevěřil ve smyslové poznání
- Demokritos – atomista, vše je složeno s atomů, o čemž polemizuje; „Nauka o ideích“

- jeho filozofický systém; „Éros“ na prvním místě LÁSKA, na 2. místě láska k umění a na 3. místě láska k vědě, na 4. místě je jeho poznání dobra – etika

Platonovo učení:
Rozdělení světa na 4 stupně z nichž nejdůležitější jsou: svět ideí a svět věcí.
Idea je podle Platona nesmrtelná a nekonečná, kromě ideí existuje světový rozum, který vytvořil svět v němž některé věci zanikají.

Platon – gnozeologie a poznání ideí:
Gnozeologie = teorie poznání
Platon neuznává poznání, ani poznávání ideí (jedině rozpovídání se na ně), neuznává ani poznání hmotného světa.
a) nejvyšší ideou je pro Platona IDEA DOBRA (nejvyšší předmět poznání a poznávání)
b) poznání stálých ideí nám umožňuje poznat pravdu
c) bytí je stálé a je opakem dění, proto se každý rozumný člověk musí odpoutat od poznání smyslového světa a vrhnout se na poznání ideí

dílo „Ústava“ např. lidé v jeskyni, kteří vidí jen stíny.
Lidská duše je pro Pl. Nesmrtelná – praexistence – je nesmrtelná a nemá počátek ani konec  je věčná.
Duše jde po smrti do světa ideí, pak jde do těla, neví nic a pomalu se rozpomíná na to, co viděla ve světě ideí.
Myšlení – v mozku cit a vůle – srdce žádostivost – podbřišek

Platonovy názory na společnost:
Jsou utopistické, protože vycházel z toho, že řízení státu má být postaveno na tom, že občané chtějí dodržovat zákony.
Chtěl aby děti byly odebrány rodičům a vychovával je stát.
Rozdělení společnosti:
1) výrobci ( řemeslníci)
2) strážci – dnes vojsko a policie)
3) vládci – podle Platona hlavní filozofové
Zaměřoval se na objektivní idealismus a psychologii člověka.

Platonova etika a estetika:
Umění považoval za velmi významné a dával mu psychologickou sílu.
Rozebíral ctnost, která je pro něj také uměním – ctnosti se můžeme naučit a spravedlnost chápal jako zachovávání ctností.
Cílem člověka má být eudaimonia = stav blaženosti a slasti.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=681