Na zemi se objevili už asi 10 milionů let před člověkem. Kytovci (do tohoto řádu delfíni patří) se jako jediní ze savců přizpůsobili životu ve vodě. Teplotu jim pomáhá udržet podkožní tuk. Všichni kytovci dýchají plícemi a proto se musí občas vynořit nad hladinu a nadechnout se. Pohání je pohyb ocasu, který se pohybuje z vrchu dolů a ne jako u ryb ze stranu na stranu. Delfíni patří mezi savce. Žijí ve skupinách různého složení. Jsou to společenská zvířata a vzájemně si pomáhají při lovu, nemoci, ale i při porodu.

Navzájem se dorozumívají mlaskavými a cvakavými zvuky. Je jisté, že si navzájem rozumí a odpovídají si. Někteří vědci, kteří pozorovali delfíni byli svědky jejich řeči. Na jaké úrovni ale jejich komunikace je, to není jisté.

Delfíni se páří na jaře nebo v zimě. Samice po 10 – 12 měsících březosti porodí 1 mládě, které je 130 – 140 cm dlouhé. Při porodu asistují nejméně další dva delfíni. Samici chrání i před případným útokem žraloka, který by mohl ucítit krev.

Samice má mládě jedenkrát za 2 – 3 roky. Mládě totiž kojí nejméně 16 měsíců. Páří se pravděpodobně pokaždé s jiným samcem.

Jestliže je nějaký delfín zraněn, zavolá o pomoc. Ihned jak je to možné se u něj objeví další dva delfíni a ty mu pomoc poskytnou v podobě „nosítek“. Nadnášejí ho na svých hřbetech, aby se mohl nadechnout.

Delfíni se živí rybami. Někdy ale uloví i menší hlavonožce nebo některé bezobratlé živočichy. Loví ve skupinkách, které čítají až několik stovek jedinců. Jakmile delfíni spatří hejno ryb, plavou za ním. Ryby znervózní a chtějí uprchnout a plují do stran hejna, jenže tam jsou další delfíni a ty ryby uloví.

Delfíni jsou výborní plavci už jenom proto, že žijí ve vodě. Potopit se mohou až na 15 minut a žrát mohou i v hloubce dvou metrů pod hladinou.

Samice spí nad vodou a může tak bez problémů dýchat, protože dýchací otvory má rovněž nad vodou. Naopak samci spí pod vodou a musí se občas vynořit na nadechnutí.

Delfíni se orientují pomocí echolokace (vnímaní zvukových vln v oblasti ultrazvuku). Když zvíře vydá nějaký zvuk, vytvoří se zvuková stěna. Která pluje pod vodou. Tato vlna se při nárazu na nějaký objekt obrací zpět a delfín pozná díky odrazu velikost, směr a vzdálenost předmětu (např. kořisti).

Často někteří kytovci uvíznou na hladině. Někdy jsou to mrtvá zvířata, ale stává se, že se tam zachytí živá zvířata a nemohou se dostat zpět do vody.

Delfíni jsou často odchytáváni a cvičeni pro různé akrobatické kousky. Jestli se jim to líbí, nebo to dělají, protože musí, to není jisté, ale i tak se proti tomu mnoho lidí bouří. Někdy se ale delfíni tváří tak pobaveně, že nelze pochybovat o tom, že je to baví.

Mnohé druhy delfínů mají světlé břicho a tmavý hřbet. I toto má svůj důvod. Z vrchu splývají s tmavou hladinou oceánu a kdyby se někdo podíval se spodu, tak je skoro neviditelný proti Sluncem ozářené hladině.

Delfíni se velmi často převádějí. Například plují spolu s lodí, nebo dělají piruety. Vymrští se do vzduchu a několikrát se otočí kolem vlastní osy. Někteří delfíni, zvláště plískavice plochočelé mají rádi hry, při kterých se cáká. Plískavice strakaté zase rádi surfují na vlnách. Jeden delfín skákavý například pravidelně doprovázel jednu pošťáckou loď. Po šestnácti letech této činnosti byl prohlášen za chráněného.
Námluvy delfínů jsou různé. Např. při námluvách kulohlavců Sieboldových se samec a samice sráží čelem a podle odborníků musí být tyto střety bolestivé.

Mláďata jsou velice závislá na své matce. Tisknou se k ní tak pevně, že to vypadá, jako by k ní byl přirostlé.
Mnoho delfínů zahyne v rybářských sítích. Za rok se tak stane několika tisícům jedincům. Nejvíc těm, kteří žijí v řekách. Řeky jsou znečištěny továrny a není vidět moc daleko a tak lehce uvíznou v síti a pak se utopí, protože se nedostanou nad hladinu, aby se nadechli.

Delfíni jsou známi svou přátelskou povahou. Někdy pomohou i člověku. Např. roku 1966 musel jeden jachtař opustit svou loď, protože jeho loď se při bouři poškodila. Spustil se na člun, ale každým okamžikem mu hrozilo, že jej bouře zanese na otevřené moře. Najednou ale spatřil hejno delfínů, kteří ho popostrkávali a dostali ho až ke břehu. Kdyby mu delfíni nepomohli, mohlo se stát cokoliv . . .

Dalším případem je loď „Rio Ataro“. Když na palubě něco bouchlo, tento výbuch vymrštil několik lidí do vody. Ihned se tam ukázali žraloci, kteří se chtěli zmocnit kořisti, ale objevili se tu i delfíni, kteří žraloky zahnali a zachránili tak život všem mužům v moři.

Je známo i mnoho případů, ve kterých delfíni pomáhají člověku při lovu. Například mu nahánějí ryby na mělčinu apod.
Mnoho lidí si myslí, že delfíni jsou velmi inteligentní. Někteří vědci to ale popírají. Je ale zajímavé, že vzhled mozkové kůry, která je značně zvráštěná a podobá se lidské.
Je velice zajímavé, jak mohou delfíni dosahovat tak velké rychlosti, i přesto, že všechny výpočty říkají, že by delfín měl dosahovat mnohem menší rychlosti. Vědci ale přišli na to, že kůže delfínů zmenšuje odpor vody. Různé vlastnosti jejich kůže zabraňují vzniku vírům a to velmi pomáhá při plavbě delfínů.

Kytovci se rozdělují na dvě skupiny: ozubené a kosticovce. Delfín patří do prvně jmenované skupiny. Do druhé patří velryby a znamená to, že mají v tlamě uspořádané stovky kostnic, přes které filtrují potravu (plankton). Ozubení mají v tlamě jak už název napovídá zuby. Kolik by jich mělo být, to není známo, ale delfíni jich mají několik desítek. Pomáhají jim při lovu, když loví ryby, zuby používají k tomu, aby jim ryba nevyklouzla. Nejvíce zubů má pravděpodobně delfín dlouholebý. Bylo jich napočítáno až 260.

I přesto, že všichni delfíni patří do stejné čeledi, liší se jejich barva, tvar těla nebo např. způsob života.

Delfín skákavý
Tento druh delfínů není na rozdíl od ostatních ohrožený. Vyskytuje se při pobřeží Atlanského oceánu, ve většině severní časti Tichého oceánu a také v Rudém moři a indomalajské oblasti. Dožívá se až 50 let, měří až 3,6 m a dosahuje hmotnosti 150 – 200 kg. Pohlavní dospělosti dosahují v 8 letech.

Většina kytovců se rodí ocasem napřed. To platí i u delfínů skákavých. Mládě je 1 m dlouhé a vypadá jako zmenšenina svých rodičů. Rodí se v mělkých vodách. Samci se většinou na výchově mláďat nepodílejí. Mládě se rodí pod vodou. Ihned po narození jej matka vystrčí nad hladinu, aby se nadechlo. Jestliže by se mládě nadechnulo ve vodě (což z instinktu neudělá), do plic by se mu dostala voda a ono by zemřelo.

Mládě pije asi 18 měsíců mateřské mléko. Obsahuje mnoho tuku a mládě rychle roste. Asi ve věku 6 měsíců poprvé ochutnají rybu. Matka jej poté učí lovit.

Delfín indočínský
Má na sobě jakýsi hrb. Mláďatům začne růst až později. Tento tukový hrb je výrazný u zvířat, která žijí v západní Indonésie, ale zvířata, která obývají východní Indonésii nemají hrb vůbec.

Delfín skvrnitý
Tito delfíni jsou, jak už název napovídá skvrnitý, ale ne vždy a všichni. Velikost a množství skvrn se mění v závislosti na místě výskytu a stáří. Mláďata se rodí bez skvrn, ale už v prvním roce života se na jejich těle začnou skvrny objevovat.

Plískavice pestrá
Její tělo je zbarvené černo – bíle. Mají na sobě různé fleky těchto dvou barev. Velmi jim to usnadňuje lov, protože z dálky vypadá hejno těchto delfínů jako malé rybky a nepozorovaně se tak mohou dostat do blízké vzdálenosti jiných ryb, které snadno uloví.

Delfínovec ganžský
Tento delfín žije v řekách. Tělo má zbarveno jednobarevně, protože by mu nějaká kresba byla k ničemu. Řeky, ve kterých žije jsou velmi znečištěné a její obyvatelé nedohlédnou na více, než na několik centimetrů. V tomto prostedí se mu velice hodí echolokace.
Plískavice Peronova

Žije v chladných vodách jižní polokoule. Její hřbet tvoří plynulý oblouk od špičky čenichu až po ocasní ploutev. Hřbetní ploutev nemá, ale dokáže velmi rychle plavat.

Plískavice šedá
Tento Delfín je zbarvený šedě, ale kůži má protkanou bílými čárami, které vypadají jako škrábance nebo rýhy. Tyto rýhy jsou obvykle způsobeny zuby jiných plískavic šedých. S přibývajícím věkem přibývá i rýh.

Delfín obecný
Čelisti má prodloužené v dlouhé rostrum. Přední končetiny jsou zašpičatělé. Je rozšířen ve vodách celého světa, výjimkou severní oblasti. Měří 1,5 – 2,5 m váží od 80 –100 kg. Samci jsou větší než samice. Žijí ve stádech, které čítají až 1000 jedinců, ale vyskytují se i menší, 20 členná hejna. V době páření žijí samci a samice společně, ale jakmile tato doba pomine, samci jsou mimo stádo. Loví ryby a hlavonožce. Dokáže vyvinout rychlost až 45 km/h. PO roce březosti se rodí jedno mládě, ale výjimkou nejsou ani 3 mláďata. Po půl roce poprvé okusí pevnou stravu, ale nadále saje mateřské mléko. Po narození jsou až 1 metr dlouhá a váží 11 – 16 kg. Delfín obecný má na svém těle mnoho kreseb a barev. Podle odborníků neexistují dva stejně zbarvení jedinci.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=5963