Eduard Bass

Narodil se 1. ledna 1888 v Praze, kde 2. října 1946 také zemřel. Vlastním jménem Eduard Schmidt.
Byl to prozaik, kritik, žurnalista, autor malých kabaretních forem.
Po studiu na obchodní akademii pracoval několik let jako obchodní zástupce kartáčnického závodu svého otce. Od mládí měl velký zájem o cestování a umění všeho druhu, zvlášť kabaretiérské prostředí. Prošel mnoho evropských kabaretů (Itálie, Německo, Rakousko, …). Smrt otce a likvidace firmy znamenaly převrat v jeho životě. Začal se plně věnovat literatuře a umělecké dráze. Vystupoval jako konferenciér, zpěvák a recitátor v pražských kabaretech, stal se tvůrcem a překladatelem šansonů, kupletů a scének.
Byl významným žurnalistou. Přispíval do Práva lidu, Kopřiv, Humoristických listů apod. Redigoval satirický list Šibeničky. V redakci Lidových novin pracoval jako fejetonista, reportér, soudničkář, kulturní zpravodaj a divadelní kritik. Později se stal šéfredaktorem, stejně jako ve Světozoru.

Díla:

Sbírky povídek – Fanynka a jiné humoresky, Letohrádek Jeho Milosti a 20 jiných povídek z vojny vojenské i občanské, Případ čísla 128 a jiné historky, Lidé z maringotek
Soubory reportáží a fejetonů – Potulky pražského reportéra, Jak rok běží, Pod kohoutkem svatovítským, Křižovatka u Prašné brány, Holandský deníček
Pro mládež – Klapzubova jedenáctka, Na lodi za pohádkou

Cirkus Humberto

Román Cirkus Humberto patří k nejvýznamnějším dílům Eduarda Basse.
Je to příběh líčící osudy několika cirkusových generací. Hlavní postava je Vašek, syn zedníka Antonína Karase. Po smrti jeho ženy šli do světa hledat živobytí. Dostali se až do Hamburku a zde začal Antonín pracovat v cirkuse Humberto.
Setkal se zde s několika svými krajany – Kerholcem, starým Malinou a Janem Burešem. Právě ti mu pomáhali při prvních krocích v nové práci. Stal se stavěčem a začal hrát v cirkusové kapele, zatímco Vašek pobíhal celý den mezi manéží a cirkusovým zvěřincem. Toto prostředí si velice zamiloval, nebál se námahy a zanedlouho ovládal několik cirkusových profesí. Spolu s ředitelovou dcerou Helenkou Berwitzovou dosahovali obrovských úspěchů v krasojezdectví. Vašek byl také výborným artistou a krotitelem.
Když Vašek dospěl v muže a z Helenky se stala krásná dívka, přestože každý z nich v srdci myslel na někoho jiného (Vašek na kamarádku z dětství Růženku, Helenka na tanečníka Paola), v zájmu cirkusu se vzali. Měli se velmi rádi, později se jim narodil syn Petr Antonín.
Přišla velká hospodářská krize a s ní úpadek cirkusu. Vašek jako ředitel, musel cirkus prodat. Odešel se svojí rodinou do Prahy a zde se stal ředitelem varieté. Svým talentem a nezměrnou houževnatostí vytvořil scénu, která patřila mezi nejlepší v Evropě.
Mezitím jeho syn Petr dospíval, ale v nejmenším se nezajímal o cirkusové umění. Naopak Helence se stýskalo po práci s koňmi, kterou v Praze nemohla vykonávat. Petr začal studovat v Praze na univerzitě a Helenka odešla od Vaška k bývalému konkurentovi Kranzovi. Při výcviku utrpěla úraz a zemřela.
Petrovi se narodila dcera Lidka, pohybově nadaná dívka, která nastoupila na úspěšnou dráhu tanečnice. Milovala svého dědečka a splnila mu přání – vystupovala pod jménem Ludmila Humberto. Jméno Humberto měla i odchovna lipicánů jejího muže hraběte Maria Pallachiche.
Na konci románu zaznívá: „Cirkus Humberto bude žít věčně.“

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=5141