Vliv mastektomie na psychiku ženy
1. Úvod
„Když jsem si poprvé všimla té bulky, všichni mě utěšovali, že to nic není, a já jsem jim věřila, ale oni to věděli a nic mi neřekli. Teprve, když mi oznámili, že mi vzali celý prs, pochopila jsem, že moje tělo zradilo. A teď tu jsem, zmrzačená, a na tu jizvu se vůbec nemám odvahu podívat. A pořád si říkám, proč právě já? Jak je to vůbec možné? Co bude dál? Hrozím se všeho, co přijde …“
Olga Dostálová – Jak vzdorovat rakovině
Praha, Grada 1993 5 s. 10
V celosvětovém měřítku se zvyšuje počet žen s onemocněním rakoviny prsu. Onemocnění s sebou přináší řadu problémů pro ženu jak z hlediska onemocnění samotného, tak i z hlediska jeho léčby.
Na základě současných znalostí o biologii nádoru a kinetice nádorové populace se léčba onemocnění rakoviny prsu zaměřuje z místní léčby tzn. mastektomie na léčbu celkovou tzn. chemoterapie, radioterapie a hormoterapie. Všechny tyto léčebné metody ovlivňují psychiku a poté i život ženy během několika okamžiků. Samotná mastektomie je pro ženu poměrně významná z psychologického hlediska stejně jako metody celkové léčby, zejména svými nežádoucími účinky. Někdy to nemusí být úplné odstranění prsu, ale i částečné odstranění prsu, které prs deformuje a jistá deformace má vliv na psychiku ženy.
Vzhledem k tomu, že pracuji na chirurgickém oddělení a setkávám se s těmito ženami, zvolila jsem si toto téma pro svou absolventskou práci s názvem „Vliv mastektomie na psychiku ženy.“
Charakter práce je výzkumně-průzkumný.
Cílem práce je zjistit některé psychické problémy u žen po mastektomii, před následnou léčbou související s onemocněním.
V teoretické části nastiňuji sebepojetí ženy, somatické a poté psychické problémy po operaci prsu, po následné léčbě související s onemocněním.
V praktické části provádím analýzu a vyhodnocení výsledků.
2. Cíl a hypotéza výzkumu
Cíl:
zjistit některé psychické problémy u žen bezprostředně po mastektomii, před následnou léčbou související s onemocněním hospitalizovaných na chirurgickém oddělení.
Hypotéza:
předpokládám, že mastektomie a s ní související následná léčba bude mít vliv na psychiku žen:
I. V oblasti sebepojetí
II. V oblasti sociálních vztahů
III. V oblasti prožívání
3. Charakteristika problému
Onemocnění prsu má vliv na psychosociální vývoj ženy i sebepojetí ženy. Ke změnám psychiky dochází nejen pod vlivem onemocnění, ale také pod vlivem léčby, která s tímto onemocnění souvisí a prakticky vždy je nezbytná. Samotné onemocnění i léčba může u žen vyvolávat pocity strachu, úzkosti, bezmocnosti či beznaděje.
3.1. Psychosociální vývoj ženy – znaky identifikace s ženskou rolí.
„Identifikace s ženskou rolí je proces, během něhož by žena měla přijmout fakt, že je žena a během kterého by si měla osvojit a plnit všechny sociální role, které s ženstvím souvisí.“ 2 s. 113
Identifikovat se s ženstvím znamená, že žena je:
- spokojena převážně se vzhledem a funkcí ženského těla
- přijímá všechny prožitky, které jí tělo přináší
- osvojuje si a zvládá většinu sociálních rolí osobního života
- vytváří harmonické vztahy
- má silnou touhu po reprodukci
- těší ji péče o narozené děti 2
„Identifikace s ženstvím je proces, který v podstatě probíhá celý život.“ 2. s. 113
Některé role svého života může žena naplnit až v pozdním věku: např. roli prababičky nebo vdovy.
„Žena, která akceptovala své pohlaví, by měla bez větších psychologických problémů přijmout fakt klimaktéria.“ 2 s. 113
Žena se musí vyrovnat se skutečností, že již nikdy nemůže naplnit nejzákladnější biologické poslání svého pohlaví, kterým je reprodukce.
Ovlivňování psychiky postupným biologickým a sociálním vývojem nám zobrazuje schéma v příloze 1.
3.2 Sebepojetí ženy
V průběhu života si žena vytváří a vlivem prostředí, ve kterém žije, si opakovaně upevňuje určité názory na sebe sama, vytváří si také přání, jaká by chtěla být. V psychologii mluvíme o sebepojetí neboli
o „koncepci já“ . Sebepojetí do značné míry ovlivňuje chování a jednání ženy.
Koncepce já vyjadřuje postoje ženy k sobě:
- já jsem /mám určité tělesné i psychické vlastnosti/
- já umím, dovedu /mám úspěchy, dobré výsledky v některých oblastech/
- já patřím k /určité rodině, třídě, škole, k profesi, k oddílu, k národu/
-.já chci být /chci dosáhnout určitého cíle, chci ovlivnit některé své vlastnosti, mám ideální
-obraz svého já/
Postoj ženy k sobě zahrnuje:
A/
„Sebepoznání, které může být někdy lepší, někdy horší, někdy i chybné.“ 2 s. 67
Žena poznává své vlastnosti, výsledky v práci i v učení, poznává, jak umí jednat s druhými lidmi, jaké si k nim vytváří vztahy.
B/
Sebehodnocení: pokud se ženě důležité věci dobře daří, je za ně chválena, kladně hodnocena,vytváří si postupně kladné sebehodnocení, prožívá radost, sebedůvěru, jistotu. Při déletrvajícím prožívání neúspěchu či nezdaru prožívá emoce nejistoty, strachu, vytváří si nízké a negativní sebehodnocení.
C/
Volní složku, která směřuje k realizaci určitých cílů, které žena přijala za své. Kladné
sebehodnocení podporuje realizaci cíle, nejistota a strach mohou dosahování cíle velmi ztížit až znemožnit.
Pro pochopení ženy je důležité rozlišit tři části jejího já:
a/ Reálné já – jak sama sebe vidí v přítomné době, jaké má vlastnosti a sociální role /co
předpokládá o sobě, že umí, jaká je, kam patří, jaké má postavení/.
b/ Zrcadlové já /sociální já / - jak mne vidí druzí lidé.
c/ Ideální já – jakou by se žena chtěla stát, co považuje za svou normu, jaká by chtěla být.
Na vytváření adekvátního sebeobrazu a sebehodnocení působí od dětství především:
- biologické podmínky
- výchova dětí v rodině
-.chování dalších osob 2
3.3 Změny psychiky pod vlivem onemocnění
3.3.1. Subjektivní prožívání nemoci
„Každé onemocnění působí na člověka více či méně nepříznivě a ovlivňuje jeho chování a reakce, emoční projevy, eventuelně i některé rysy osobnosti.“ 2 s.72 Ale i naopak, záleží i na osobnosti člověka, jakým způsobem bude ovlivňovat onemocnění.
Průběh nemoci je velmi často ovlivněn psychickým stavem nemocného, jeho osobnostními charakteristikami, působením rodiny, pracoviště i zdravotnických pracovníků. Proto každý člověk bude prožívat nemoc zcela odlišně podle individuálních rysů své osobnosti i podle sociální situace, ve které se právě nachází.
„Jakékoliv onemocnění působí na psychiku člověka nepříznivě. Nemoc mění obvyklý způsob života, po kratší či delší dobu omezuje člověka v jeho běžných zvyklostech, snižuje výkon v povolání nebo je přímo znemožňuje, mnohdy narušuje, nebo mění mezilidské vztahy.Nemoc vyžaduje určitou míru adaptace k nové situaci, vyrovnání se s nepříznivými, často bolestivými projevy, klade zvýšené nároky na jedince v náhle změněných podmínkách.“ 2 s. 67
Změny nálad, emocí jsou časté již na začátku onemocnění, někdy se projeví již krátce před nástupem vlastního onemocnění. Intenzita emočních reakcí nemocného nemusí odpovídat závažnosti onemocnění. Někteří lidé prožívají emočně velmi silně právě lehká onemocnění, která jim přinášejí aktuální obtíže a nepříjemné prožitky /bolesti zubů, úporný kašel, …/.Kupodivu klidněji někdy prožívají sdělení závažnější diagnózy, pokud jim onemocnění v daném okamžiku nepůsobí větší somatické potíže či omezení.
Opakují-li se některá onemocnění často, bývá organismus vyčerpán, v únavě se odolnost celého organismu snižuje, emoční reakce mohou být na základě vyčerpání a předchozích nepříjemných zkušeností prudší, silnější. 2
V oblasti psychiky dochází ke změnám z důvodu:
-onemocnění a hlavně hospitalizace
-změny sociální role a postavení jedince
-změny denního a týdenního stereotypu
-neuspokojování potřeb biologických i sociálních
-konfliktů se zdravotníky, pacienty
-řešení nových situací spojených s realizací diagnosticko-terapeutických postupů 1
3.3.2. Vliv nemoci na psychiku ženy
„Reakce pacientky na nemoc může být dvojí: racionální a iracionální. Racionální reakce, kdy pacientka přiměřeně odhadne závažnost příznaků, vyhledá včas lékařskou pomoc, zachová se podle rady lékaře a přistoupí odpovědně k léčení.“ 3 s.35 Opakem racionální reakce je reakce iracionální, kdy pacientka oddaluje návštěvu lékaře, popírá, že je nemocná.
Žena, která onemocní, se musí vypořádat se třemi psychologickými úkoly:
1/ Musí uznat, že je nemocná
Když žena onemocní, musí náhle změnit vztahy k jiným lidem. Řadu věcí ,najednou nesmí dělat, naopak věci, které normálně udržuje v tajnosti, jako je nahota, moč, stolice jsou zveřejněny.
K tomu, aby se pacientka vyrovnala s těmito úkoly, může použít dva způsoby reakcí:
a/ popření
- pacientka striktně odmítne, že je nemocná. Proto odmítne i léčbu. To ji samozřejmě
- ohrožuje
b/ úzkostně – depresivní reakce
- pociťovat při onemocnění určitou úzkost je normální, ale problémy nastávají,
-.když je úzkost tak velká, že pacientka nereaguje na povzbuzení a vysvětlení a případně
-. sama stává zdrojem nepříznivých tělesných příznaků /např. bušení srdce/.
2/ Musí se stát závislou na jiných lidech
Od nemocné se očekává, že bude závislá na jiných lidech, že se podrobí různým procedurám, že se částečně vzdá své odpovědnosti a kontroly ve prospěch jiných lidí.
3/ Po skončení nemoci se musí vrátit do normálního života a k normálním aktivitám
Zde se můžeme setkat s nemocnou ženou, která chce stonání ukončit předčasně, ale naopak i s pacientkou, která návrat oddaluje a odmítá. 3
3.4. Žena a nádorové onemocnění
Ženská ňadra jsou nejen půvabným doplňkem ženství, ale jsou také symboly ženské individuality a sexuality. Rakovina prsu je choroba, které se ženy nejvíce bojí, jednak proto, že je hlavní příčinou smrti u žen a jednak léčení často spočívá v odstranění prsu. Stonat na nemoc prsu je proto psychologicky obtížnější než stonat na nemoc nějakého jiného orgánu. Proto nepřekvapuje, že zjištění jakékoli abnormality prsu vede k úzkosti a strachu. Některé ženy vede úzkost ke snaze o okamžité vyšetření při často normálních fyziologických změnách. Jiné ženy naopak reagují tak, že ignorují i významnou abnormalitu, která by měla být neodkladně vyšetřena a účinně léčena.
Prs má v psychice ženy zvláštní postavení, především v partnerském životě a sebepojetí ženy. Ženy s rakovinou prsu velmi často cítí, že jsou postiženy jejich nejintimnější vztahy, že u nich po operaci dochází ke ztrátě ženskosti.
„Podle Anne Collyerové, ošetřovatelky v Péči o prsy v nemocnici Southern Hospital, i malá jizvička „může vyvolávat pocit hrůzy, ztrátu sebedůvěry a sebevědomí a potřebu ji zakrýt a může mít i neblahé důsledky pro ženiny sexuální vztahy.“16 s. 23,24
3.5. Vliv chirurgické léčby na psychiku ženy
Abychom pochopili níže uvedené chirurgické výkony, je zapotřebí si uvědomit anatomii mléčné žlázy.
3.5.1. Anatomie mléčné žlázy
Mléčná žláza je párová laločnatá žláza uložená v tukovém polštáři na přední ploše hrudní stěny. Skládá se z 15 – 20-ti laloků, které jsou rozděleny do řady drobných lalůčků tvořených žlázovými buňkami. Vývody několika lalůčků se spojují do společných mléko-vodů. Mlékovody probíhají v ose prsu a ústí na prsní bradavce 15 – 20-ti drobnými otvory.
Na vrcholku dospělého prsu je okrouhlý prsní dvorec tvořený jemnou, obvykle tmavěji pigmentovanou kůží. V podkoží dvorce jsou snopečky, kruhově uspořádané svaloviny. Ve středu prsního dvorce vyčnívá prsní bradavka, jejíž základ tvoří spirálně upravená svalovina.
Ve stáří žlázové buňky zanikají, vývody váčků i laloků se slepují a žlázová tkáň prsu je postupně nahrazována vazivem.
3.5.2 Současný stav chirurgické léčby u rakoviny prsu
Mezi nádory, které vyžadují radikální chirurgický výkon patří především karcinomy:
1/ ohraničený karcinom
- papilokarcinom /postihuje hluboké mlékovody/
- komedonový karcinom /jde o nádorovou proliferaci vývodového epitelu/
2/ infiltrující karcinom
- postihuje hlavně horní zevní kvadrant žlázy /příloha č. 2/
3/ zvláštní druhy karcinomu
Ostatní druhy nádorů – nezhoubné se řeší pouze exstirpací.
3.5.2.1. Operační výkon
Z chirurgických výkonů, odstraňujících zhoubný proces, přicházení v úvahu:
1/ modifikovaná radikální mastektomie
tj. snesení celého prsu a odstranění regionálních lymfatických uzlin v podpažínebo mezihrudí téže strany.
2/ parciální mastektomie
tj. vynětí žláznatého tělesa prsu v rozsahu kvadrantu s ponecháním dvorce abradavky a s odstraněním regionálních lymfatických uzlin v podpaží nebomezihrudí téže strany.
V současné době již víme, že exstirpace regionálních lymfatických uzlinnení výkonem léčebným, nýbrž diagnostickým. Lze tudíž klasifikovat stav regionálních lymfatik, co se týče eventuelního metastatického postižení, pouze exstirpací /odebráním/ a histologickým vyšetřením sentinelové neboli strážní uzliny /pomocí radiačně navigované chirurgie/, která je zrcadlovým obrazem stavu ostatních regionálních lymfatických uzlin. V případě její negativity je možno ustoupit zcela od klasické disekce regionálních uzlin a tím se vyhnout i obvyklým pooperačním změnám na horní končetině jako je lymfedém, snížení kožní citlivosti, omezení pohyblivosti ramene, což s sebou standartně provedená disekce vždy přináší. Tento postup a tato teorie byla ověřena na chirurgickém oddělení nemocnice v Českých Budějovicích, na sestavě přibližně sto pacientek s karcinomem prsu při falešné negativitě sentinelové uzliny 2 – 3 %. 7
3/ subkutánní mastektomie
tj. odstranění žláznatého tělesa prsu s ponecháním kožního krytu včetně dvorcea bradavky, s možným výkonem na regionálních lymfatických uzlinách
4/ prostá mastektomie
tj. snesení prsu bez výkonu na regionálních lymfatických uzlinách
U všech typů operací musí být malignita potvrzena mikroskopickým vyšetřením nádoru buď před operací nebo během operace. Výsledek tohoto vyšetření je velmi důležitý pro určení definitivní diagnózy, pro rozsah chirurgického výkonu a pro stanovení další léčby pooperační. Stejně je tomu i s odstraněnými lymfatickými uzlinami.
3.5.2.2. Speciální pooperační péče
Operační ránu a podpaží drénujeme dvěma drény. Jsou naprosto nezbytné pro odvádění raného sekretu. Drény s podtlakovými lahvemi pacientkám při pohybu zvláště nepřekáží. Pouze se musí pacientky naučit manipulovat s lahvemi tak, aby nedošlo k poranění či úniku podtlaku z lahví. Z prsní krajiny odstraňujeme drén obvykle třetí pooperační den, drén v pod-paží zůstává 7 – 14 dnů. Již první den po operaci může pacientka přijímat potravu a pít bez omezení. Bolest v operační ráně bývá tišena do svalu podávanými injekcemi analgetik, později tabletami. Rehabilitace končetiny a ramene na operované straně začíná již od prvního pooperačního dne. Stehy odstraňujeme sedmý až desátý den pooperační. Po obdržení defi-nitivního výsledku histologického vyšetření stanovíme další pooperační léčbu zářením, cytostatiky a podobně.
3.5.2.3. Možné komplikace
1/ Hojení rány per secundam zvláště u velkých, rozpadajících se nádorů, po předchozím ozářením, u zánětlivých onemocnění prsu.
2/ Po odstranění lymfatických uzlin v podpaží se může objevit snížená citlivost kožní na vnitřní straně paže, mírný otok horní končetiny nebo jen ruky, omezení pohyblivostiramene.
3.5.2.4. Rekonstrukce prsu
Každý resekční výkon prsu s sebou nese jeho určitou deformaci, nemluvě o snesení prsu celého. Pro většinu pacientek představuje tato skutečnost závažný kosmetický defekt.V odstupu 10 – 12-ti měsíců od operace je možné přistoupit k plastické operaci prsu, a tobuď svalově kožním autotransplantátem s rekonstrukcí dvorce i bradavky nebo prsní pro-tézou.
Pacientku by měl o rekonstrukci prsu informovat její ošetřující lékař na chirurgickém oddělení. Rekonstrukci prsu schvaluje onkolog, u kterého se pacientka po operaci léčí.Vzhledem k poměrně vysoké ceně implantátů lékaři očekávají jejich zařazení do bodového systému VZP a doufají, že v budoucnu je VZP bude alespoň částečně v indikovaných případech hradit. Budou nesporným přínosem u těch žen, kde je onkologem rekonstrukce prsu indikována, pacientka ji vyžaduje a nelze použít svalově kožní autotransplantát z důvodu jizev po operaci břicha, celkových onemocnění /ICHS, DM/, všude tam, kde dáme přednost kratší a jednodušší operaci. 8
3.5.3. Psychologické komplikace
Mezi psychologické komplikace chirurgické léčby patří nejen strach, ale i vyrovnání se s novým stavem, změnou sebepojetí, problematikou v partnerských vztazích a sexuálními problémy.
3.5.3.1. Předoperační strach
-skládá se z několika dílčích strachů:
-strach ze smrti na operačním stole
-strach z narkózy
-strach z bolesti při operaci
-strach ze zmrzačeného těla 5
3.5.3.2. Vyrovnat se s novým stavem
„Operace prsu, zejména jeho celé odstranění, je nesporně velký zásah do tělesné citlivosti. Žena zpočátku vnímá novou situaci velmi tragicky.“ 11 s. 24
Kromě trvalého strachu z nádorové nemoci, nabývají nepředstavitelných rozměrů představy o pozbytí ženské přitažlivosti, objevují se obavy ze ztráty přátel, dokonce těch nejbližších a hlavně partnera, pocit studu před ostatní částí „zdravé populace“.Vyrovnat se s novou situací a zahájit aktivní boj je v rukou samotné ženy, ale není to výhradně její problém. Rodina, přátelé se mohou podílet na jejím opětném a plnohodnotném zařazení do normálního života. 11
3.5.3.3. Změna sebepojetí
U ženy po operaci prsu může vzhled vyvolávat pochybnosti, zda bude po operaci tím, čím byla před operací.
3.5.3.4. Partnerské vztahy
Tělesný handicap způsobený léčbou může určitě ovlivnit partnerský vztah. Nemocné ženy sledují chování partnera drobnohledem, přikládají běžným projevům jiný význam.Představa nemocné ženy o ztrátě vlastní atraktivity může vést k vyhýbání se, až odmítání partnera.
Je docela možné, že zdravý partner není schopen poskytnout nemocné ženě podporu.Cítí, že intimní kontakt by mohl být trapný, nevhodný.
V zajetí reakcí na léčení, úzkosti, v pochybnosti o sobě, se může nemocná partnerovi odcizit. Je zde riziko, že se uzavře do svého prožívání. 10
3.5.3.5. Sexualita po mastektomii
„ V naší kultuře má prs velký význam pro tělesný obraz, sebeúctu a sexuální symboliku.Jeho amputace vyvolává pocity sexuální méněcennosti, neatraktivnosti, depresi, strach z odmítnutí.“ 3 s. 13
Většinou se doporučuje ukázat brzy jizvu partnerovi a brzy obnovit sexuální život.
3.5.4. Léčebná rehabilitace po operaci prsu
Cílem léčebné rehabilitace je co nejdříve a co nejlépe pomoci ženě nalézt cestu zpět do společnosti, k rodině, přátelům, zálibám, k práci a ke všem dřívějším i novým aktivitám.
Rehabilitaci můžeme dělit na:
1/ psychologickou
-měla by být zahájena bezprostředně po stanovení diagnózy
-jedná se zpravidla o psychoterapii – psychoterapií se rozumí léčebné působení
-psychologickými prostředky na narušenou činnost organismu. Léčebné cíle psycho-
-terapie mohou být dvojího druhu :
-a/ odstranění či zmírnění chorobných příznaků
-b/ dosažení pozitivních změn v pacientově osobnosti 12,13
2/ fyzikální
-zahajuje se ihned první den pooperační, aby se předešlo omezení hybnosti
-v ramenním kloubu, snížení otoku paže
-patří sem včasné a správné používání prsních protéz a jejich obnova
3/ sociální
-patří sem aktivity, které napomáhají plnohodnotnému zařazení pacientky
do společnosti
3.5.5. Pomůcky, rady po operaci
Pomůcky a rady po operaci prsu jsou nedílnou součástí pooperační péče.Ze zkušeností žen a poznatků z knih zmiňuji ty nejzákladnější pomůcky a rady, na které se ženy po operaci prsu nejvíce dotazují.
3.5.5.1. Prsní náhrady a podprsenky
Prsní protéza může plnit svoji funkci pouze ve spojení s dobře padnoucí podprsenkou. Dobře zvolená prsní protéza zvyšuje sebedůvěru a přispívá tím proto také ke zdárnému léčení.
a/ prsní protézy
1/ prvotní prsní protézy: - málo tlačí na ránu, ale jsou málo tvarovatelné
-vhodné pro nošení záhy po operaci
2/ silikonové prsní protézy: - s obalem /snadno kloužou/
-neobalené /přilne, ale materiál „se potí“/
b/ podprsenky
-nesmí být příliš těsná, ani příliš široká košíček nesmí být vyměřen příliš
-velký, ani příliš malý, jinak se zvolí nesprávná velikost protézy.
3.5.5.2. Jízda autem
- asi za tři týdny po operaci, kdy je rána dobře zhojena a žena se cítí celkem dobře
3.5.5.3. Koupací oblečení
Přechod z hrudníku na plavky musí být utvářen tak, aby rozdíl mezi operovanou stranou s zdravým prsem nebyl nápadný. Koupací oděv by měl být střižen víc ke krku,aby se zvýšila jistota při pohybu a ohýbání.
3.5.5.4. Koupání
1/ na koupalištích, v mořích
Doporučuje se jít pomalu až po ramena do vody, nechat paže volně plavat navodní hladině a nechat se nadnášet.
2/ koupel ve vaně a sprchování
Teplota koupací lázně nemá překročit 38 °C. Při výstupu z vany se doporučuje pomáhat si zdravou paží.
3.5.5.5.Oblékání
Jestliže ještě není možné z nějakého důvodu použít prsní protézu, je vhodné nosit volnější halenky a šaty. Doporučuje se nosit pokud možno oděvy z přírodních vláken, protože zadržují tělesnou teplotu a pak dochází ke zvýšenému pocení. V létě se doporučují nosit lehké látky a trička. Vhodné je nosit hodně barevné oblečení, veselé barvy, protože nepůsobí na ženu příliš depresivně.
3.5.5.6.Slunění a solária
Doporučuje se jich užívat s rozvahou. Sluneční záření a solária zahřívají tělo podobným způsobem, cévy v podkoží se teplem roztahují a může vzniknou otok horní končetiny na operované straně.
3.5.5.7.Šperky
Šperky samozřejmě zvyšují pocit sebejistoty. Pozor na operované straně horní končetiny na nošení náramků, hodinek, prstenů /může docházet k otokům/.
3.5.5.8.Skupiny pro vzájemnou svépomoc
Jde o skupiny žen se stejným onemocněním, problémy. Je dobré využít této nabídky, pokud bude žena potřebovat poradit.
3.5.5.9.Rekonstrukce prsu
Na to, kdy provést plastickou operaci má vliv :
-stádium rakovinového onemocnění
-stav pooperační jizvy
-zda proběhla ozařovací léčba /po ozařování je hojení zpomaleno, tkáně na hrudníku jsou méně elastické/
Za předpokladu, že plastika byla provedena s úspěchem:
-odpadá obstarávání prsní protézy
-je možné nosit šaty s hlubším dekoltem
-přinejmenším dlouhá jizva, která při nošení podprsenky není prakticky viditelná 6
3.6. Vliv chemoterapie na psychiku ženy
V této kapitole nastiňuji dělení chemoterapie a její nežádoucí účinky, jak tělesné, tak i psychické.
Chemoterapie je rovnocennou složkou komplexní léčby zhoubných nádorů.
3.6.1. Druhy chemoterapie
1/ adjuvantní = likviduje zbylou nádorovou populaci po operaci
2/ kurativní = zmenšuje nádor, aby mohl být odoperován
3/ paliativní = u pokročilých nálezů se záměrem zmenšit rozsah nádorového onemocnění a tím zlepšit komfort přežívání pacientů
3.6.2. Nežádoucí účinky chemoterapie
1/ hematogenní toxicita – agranulocytopenie, snížený počet erytrocytů, trombocytů
2/ gastrointestinální toxicita – anorexie, nevolnost, zvracení
3/ poškození jater a slinivky – projeví se přechodným zvýšením jaterních testů,
tukovou dystrofií
4/ alopecie
5/ poškození plic – intersticiální plicní fibróza
6/ poškození ledvin – platina způsobuje nekrózu distálních kanálků
7/ neurotoxicita – projevuje se poškozením centrální či periferní nervové soustavy 14
3.6.3. Psychologické komplikace
Nemocná žena nemůže pochopit, proč je stále trápena nepříjemnou a „zbytečnou“ léčbou. Velkým psychickým šokem bývá ztráta vlasů, která je pouze dočasná a nové vlasy narostou kvalitnější. Ženy snášejí špatně i nevolnost a zvracení. Chemoterapii provází i únava. 3
3.7. Vliv radioterapie na psychiku ženy
V této části nastiňuji druhy radioterapie, postradiační reakce a psychologické komplikace, které s radioterapií mohou souviset.
Radioterapie je nedílnou součástí komplexní léčby karcinomu prsu. Po radikální operaci zajišťujeme zářením oblast celé hrudní stěny, po parciální resekci kvadrantu je vždy indikována pooperační radioterapie na oblast zbytku prsní žlázy. Ozařování regionálních lymfatických uzlin nadklíčkových a axillárních připojujeme pouze při pozitivním histologickém nálezu v resekovaných uzlinách.
3.7.1. Druhy radioterapie
1/ pooperační /= do čtyř týdnů po operaci/
2/ kurativní /= u inoperabilních nádorů mammy/
3/ paliativní /= u žen s metastatickým postižením/
3.7.2. Postradiační reakce
Radioterapie působí též i na okolní ztravé tkáně.
1/ akutní reakce na kůži – probíhá ve třech stupních:
I.st. – erytém – začervenání, překrvení, lehký otok kůže, svědění, kůže je suchá, mírně se olupuje
II.st. – vlhká deskvamace – puchýře, obnažuje se mokvající spodina, která se brzy pokrývá strupem a hojí se bělavou jizvou s hyperpigmentací v okolí
III.st. – akutní vřed – nekróza
2/ chronické postradiační reakce
a/ atrofie kůže – suchá, tenká, ztrácí pružnost
b/ fibroza kůže a podkoží – sklerotizace pojivové tkáně
c/ epilace – vypadávání vlasů a chlupů
d/ pigmentace – bývá trvalá, ohraničená na ozařované pole
e/ poškození potních a mazových žláz – způsobuje suchost kůže 4
3.7.3.Psychologické komplikace
Radioterapie je provázena obavami, představuje temnou neznámou hrozbu.Pacientky často pokládají aktinoterapii za známku beznadějné situace. Změny na kůži přináší značné psychické problémy, neboť kůže je orgán, kterým se žena představuje svému okolí. Uplatňují se zde především negativní estetické dojmy, štítivost ze strany.okolí, stud, pocity méněcennosti, svědění, jizvy po popáleninách, keloidy, vypadávání chlupů. Výše uvedené problémy mohou vést k nespavosti, depresi a úzkosti. 1,3
3.8.Vliv hormoterapie na psychiku ženy
V této kapitole stručně uvádím druhy hormonální léčby, její nežádoucí účinky a.psychologické komplikace, které mohou nastat.
Hormonální léčba je založena na poznatcích, že struktura funkce mléčné žlázy je za fyziologických podmínek pod vlivem řady hormonů jako např. estrogeny, gestageny a další.
3.8.1. Druhy hormonální léčby
1/ Ovarektomie /u premenopauzálních pacientek/
2/ Antiestrogeny
3/ Gestageny
4/ Inhibitory aromatáz
5/ Estrogeny
6/ Androgeny
7/ Glukokortikoidy a další
3.8.2. Nežádoucí účinky hormoterapie
U ovarektomie dochází k navození umělého přechodu a s ním přichází pochopitelně problémy související s přechodem – jako např. návaly horka, vynechání menses, řídnutí kostí.
Hormonální preparáty – po požití těchto léků dochází ke zvýšené chuti k jídlu a tím samozřejmě k přibývání na váze.
3.8.3. Psychologické komplikace
Ženy po ovarektomii se přestávají cítit ženami a hlavně je zatěžuje navození umělého přechodu a s ním související problémy. Užívají-li ženy hormonální preparáty a začínají přibývat na váze, dochází u nich k poruše přijetí vzhledu vlastního těla v souvislosti s nadváhou.
Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=3711