Situace před válkou
·
Adolf Hitler (1889-1945) jmenován říšským kancléřem. Začátek fašistické diktatury v Německu (30. 1. 1933). Během tzv. noci dlouhých nožů (30. 6. 1934) zlikvidoval A. Hitler asi sto nepohodlných předáků. zejména z řad nacistických úderných oddílů SA. Ty ztratily své mocenské postavení ve prospěch SS a armády. 2. 8. 1934 se po smrti Pavla Hindenburga (prezident) stal A. Hitler i hlavou státu a oba úřady spojil pod titulem Fúhrer (vůdce).
· Z veřejných i soukromých knihoven byla v Německu vyřazena všechna pokroková literatura. Přes dva tisíce významných vědců. spisovatelů a umělců. mezi nimi A. Einstein, B. Brecht, T. Mann, A. Zweig a L. Feuchtwanger, bylo nuceno emigrovat. Brzy následovalo rozpuštěni Komunistické strany Německa, odborových orgánů, vznikla tajná státní policie, tzv. gestapo.
· NSDAP (Nacionálně socialistická německá dělnická strana) se 6. 7. 1933 stala jedinou politickou stranou v Německu.
· Nacisté zahájili takzvaný lipský proces (21. 9.-23. 12. 1933). Významný činitel bulharského a mezinárodního komunistického hnutí Georgij Dimitrov (1882-1949) a jeho druhové byli obviněni ze zapáleni budovy říšského sněmu v Berlině. Proces se zásluhou G. Dimitrova, který se sám obhajoval, obrátil proti nacistům. K trestu smrti byl odsouzen Holanďan M. van der Lubbe, ostatní obžalovaní byli zproštěni viny.
· V Rakousku uskutečněn státní převrat znamenající počátek fašizace země (7. 3. 1933). Vlády se zmocnil klerofašista E. Dollfuss (1892-1934, zavražděn).
· Německo vystoupilo ze Společnosti národů (19. 10. 1933).
· Prezident ČSR Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937) odstoupil 14. 12. 1935 ze zdravotních důvodů z funkce. Jeho nástupcem se stal Edvardi Beneš (1884-1948).
·
Ve Španělsku začala občanská válka. 17. 7. 1936 provedl fašistický generál F. Franco s přímou pomocí A. Hitlera a B. Mussoliniho kontrarevoluční puč proti demokraticky zvolené vládě lidové většiny ve Španělsku. Již v létě téhož roku se zrodilo mezinárodní hnuti solidarity se španělským lidem. Přes 42 000 dobrovolníků (Francouzi. Němci, Poláci, Italové, Sověti, Američané, Češi a Slováci.. .) z 54 zemí přijelo bránit španělskou republiku.
· Německo a Itálie podepsaly 25. 10. 19 agresivní pakt Berlín-Řím o koordinaci politických akci.
· Pod hrozbou německé okupace se rakouský kancléř 11. 3 1938 vzdal úřadu. Ve večerních hodinách překročila německá vojska rakouské hranice a okupovala Rakousko (tzv. Anschluss). 0 dva dny později bylo Rakousko násilné připojeno k Německu jako tzv. východní marka (Ostmark).
· V Karlových Varech se 24. 4. 1938 konal sjezd Sudetoněmecké strany (SdP), na němž její představitel Konrád Henlein (1898 až 1945, sebevražda) vyhlásil osm požadavků (mj. požadoval zrušeni spojeneckých smluv Československa s Francii a SSSR, orientaci na Německo, volnost nacistické propagandy, vymezení německého území uvnitř ČSR s výlučné německou správou a plnou národnostní samosprávou).
· A. Hitler v projevu na sjezdu NSDAP v Norimberku 2. 9. 1938 obvinil ČSR z přípravy agrese proti Německu a pohrozil, že území obývané sudetskými Němci připojí k říši. Henleinovci se pokusili o puč v čs. pohraničních oblastech (během dvou dnů potlačen; jeho vůdcové v čele s Henleinem uprchli do Německa).
· V německém Godesbergu se 22. 9. 1938 sešel A. Hitler s britským ministerským předsedou sirem Arthurem Nevillem Chamberlainem. Německo vystupňovalo územní požadavky vůči ČSR a rozšířilo je i o požadavky týkající se Maďarska a Polska. Tou dobou v ČSR vrcholilo hnuti na obranu republiky generální stávkou. Pokus KSČ o vytvořeni vlády lidové fronty se nezdařil.
· ČSR vyhlásila mobilizaci (23.9.1938).
·
Mnichovské konference o čs. otázce začala 29. 9. 1938 za účasti představitelů Německa (A. Hitler). Itálie (B. Mussolini), Velké Británie (A N Chamberlain) a Francie (E Daladier). Čs. vláda nebyla přizvána. Bez našeho vědomi bylo odtrženo čs. pohraničí a připojeno k říši (s příslibem formálních záruk ČSR). Následující den přijala čs. vláda mnichovský diktát Skupina poslanců (Gottwald, Rašín, Klima, David, Stránský, Richter, Tykal, Stašek)protestovala u prezidenta E. Beneše proti jeho přijeti, Prezident odstoupil 5.10. z úřadu a odjel do anglického a později amerického exilu.
· Prezidentem okleštěného Československa zvolen 30. 11. 1938 Emil Hácha. Dokument o okupaci českých zemi Německem podepsal E. Hácha a ministr zahraničních věci F. Chvalkovský.
· V ranních hodinách 15. 3.1933 začala okupace Čech a Moravy německou armádou. A. Hitler vydal následující den výnos o zřízeni protektorátu Čechy a Morava a o dva dny později jmenoval K. von Neauratha (1873-1956) protektorem (ochráncem) v Čechách a na Moravě a K. H. Franka (1898-1946. čs. lidovým soudem odsouzen k trestu smrti) státním tajemníkem.
· 23. 8. 1939 byla uzavřena sovětsko-německá smlouva o přátelství a vzájemném nenapadání.
První období války
(1.9. 1939 - 21.6. 1941)
·
1.9. 1939 v 04.45 hodin vtrhla bez vypovězeni války německá vojska do Polska. Německé letectvo (luftwaffe) bombardovalo polské komunikace. letiště a města. Německé válečné námořnictvo zahájilo palbu na poloostrov Hel a přistav Gdyni. Začala druhá světová válka. - Nejvyšší sovět SSSR přijal zákon o všeobecné vojenské povinnosti. O den později vyhlásila všeobecnou mobilizaci také Francie a Velká Británie.
· Protože Německo neodpovědělo na britskou nótu z 1. 9., aby zastavilo válečné operace proti Polsku, Velká Británie a Francie vyhlásily 3. 9. 1939 Německu válku a zahájily jeho námořní blokádu. Válku Německu vyhlásila i Austrálie, Nový Zéland a Indie. 17. 9. napadl Sovětský Svaz Polsko.
· Vojenská skupina našich občanů, kteří utekli za hranice, přešla 18. 9. 1939 pod vedením podplukovníka Ludvíka Svobody z Polska do SSSR.
·
Obránci Varšavy zastavili 28. 9. 1939 ozbrojený odpor a kapitulovali.
· 29. 9. 1939 byla uzavřena dohoda o německo-sovětských hranicích, která rozdělila Polsko.
· Němečtí okupanti zavřeli 17 11.1939 české vysoké školy, popravili devět studentů a na 1200 jich deportovali do koncentračních táborů.
· V Paříži se se souhlasem francouzské vlády ustavil Čs. národní výbor. První čs. stihači (příslušníci čs. zahraničního vojska ve Francii) byli zařazeni k francouzské 6. stíhací peruti.
· 30. 11. 1939 vydala sovětská vláda Rudé armádě rozkaz, aby přešla na Karelské šiji do útoku. Finové nepřistoupili na územní požadavky SSSR a bojovali proti němu do března 1940.
· Ve Francii vytvořena 1. čs. divize (1. 1. 1940).
· Německý ministr zahraničí J. von Ribbentrop (1893-1946, popraven jako jeden z hlavnich válečných zločinců) přijel 10. 3. 1940 do Říma. Mussolini prohlásil, že Itálie bude stát ve válce po boku Německa.
·
9. 4. 1940 v 05.00 hodin Německo přepadlo Dánsko a Norsko. Dánsko kapitulovalo bez boje. Král Haakon VII. a norská vláda odmítli německé ultimátum požadujicí, aby Norsko přijalo "ochranu říše".
· Německo zahájilo západní tažení. 10. 5. 1940 v 05.35 hodin přepadlo bez vyhlášeni války Holandsko, Belgii, Lucembursko a Francii. Hlavni město Belgie - Brusel - bylo obsazeno bez boje. Bitva o Francii začala 4. 6. v 05.00 hodin. čs. pěší pluky se 13 6 1940 poprvé střetly s německými vojsky; 1 pluk na řece Grand Marin u Coulommiers a 2 pluk na řece Marné u La Ferté s Jouarré 14. 6. vstoupila německá vojska bez boje do Paříže.
· V Londýně se 9. 7. 1940 ustavila prozatímní čs. vláda a státní rada Prezidentského úřadu se ujal E. Beneš. V červenci byla v Duxfordu založena 310. čs. stíhací peruť (součást britského letectva).
·
Letecká bitva o Velkou Británii začala 13. 8. 1940. O dva dny později německé veleni vyslalo nad Anglii 1786 letadel. 19. 8. 1940 zasáhla do bitvy o Velkou Británii i 310. čs. stíhací peruť Těžké nálety na Londýn a britská letiště trvaly 65 dní. "Den bitvy o Británii" - 15 9. 1940 - kulminační bod letecké bitvy. Největší střetnutí luftwaffe s britskými stihači. Německá luftwaffe byla poražena.
· V SSSR uveřejněno 13. 6. 1941 prohlášení TASS dementujicí (rušící) zprávy o válečných přípravách v Německu a SSSR Jeho smyslem bylo přimět Německo k otevřenému prohlášení o německo-sovětských vztazích.
Druhé období války
(22.6. 1941 - 18.11. 1942)
·
Nacistické Německo a vojska jeho satelitů (Rumunsko. Finsko) napadly 22. 6. 1941 v 03.15 hodin bez vyhlášeni války SSSR. - Ve 12.00 hodin vysílal sovětský rozhlas provoláni vlády SSSR. - Itálie jednostranně porušila sovětsko-italské smlouvy o přátelství, neútočení a neutralitě a vyhlásila SSSR válku. Také Rumunsko vyhlásilo SSSR válku.
· Pohraničním boje v Pobaltí, Bělorusku a na Ukrajině. Nejtěžší boje v prostoru měst Tylže, Suwalki, Brest a jižně od Vladimiru Volyňského. Severozápadní front do konce dne ustoupil až o 50 km na východ od hranic. Západní front začal ustupovat do vnitrozemí. Britská vláda vydala prohlášení. že bude podporovat SSSR ve válce proti Německu. Podobné prohlášeni učinil 24 6. za USA i T, Roosevelt.
· Obránci brestské pevnosti odmítli 29. 6. 1941 německé ultimátum. aby složili zbraně.
· Hitler jmenoval Hermanna Göringa (1893-1946, sebevražda) nástupcem pro případ své smrti.
·
Začala smolenská obranná bitva (10. 7. - 10. 9. 1941).
· Sovětská vláda odeslala vládě Velké Británie 18. 7. 1941 poselství s návrhem na otevřeni druhé fronty proti Německu v severně Francii a v severním Norsku v roce 1941, Britská vláda odpověděla 21. 7 záporné.
· Úderem skupin vojsk gen. Rokossovského z východu a útvarů 16 a 20. armády (Záp. front) ze západu prolomeno 1. 8. 1941 obklíčení sovětských vojsk v prostoru Smolenska.
· Německá vojska zahájila 10. 8. 1941 útok na Leningrad podél silnice Lupa-Leningrad a na novgorodsko-čudovském směru.
· Nacisté vydali 1. 9. 1941 policejní nařízení, podle něhož židovští občané museli nosit "židovskou Hvězdu". Nacisté poprvé 3. 9. 1941 použili plyn Cyklon B k masové vraždě asi šesti set sovětských válečných zajatců a 278 nemocných vězňů v koncentračním táboře v Osvětimi.
· Německá vojska přeťala 8 9. 1941 komunikace k Leningradu. Spojeni s městem bylo jen po Ladožském jezeře a letecky. Začala blokáda Leningradu.
· V Moskvě podepsána 27. 9. 1941 vojenská úmluva mezi vrchním velením SSSR a vrchním velením ČSR. - V řadě našich okresů vyhlášeno stanné právo (platilo do 19. 1. 1942).
·
Vrchní velitelství německé branné moci vydalo 14. 10. 1941 rozkaz k obklíčeni Moskvy 20. 10. 1941 v Moskvě a přilehlých okresech vyhlášen stav obležení.
· Obrana Sevastopolu začala 30. 10. 1941. Do městské domobrany vstoupilo na výzvu městského výboru 15000 lidi.
· 16. 11. 1941 nepřítel obsadil téměř celý Krym a blokoval ze souše Sevastopol. - Osmadvacet vojáků 316. střelecké divize generála Pamfilova na volokolamském směru odrazilo dva nepřátelské tankové útoky_ Zničili 18 tanků a téměř všichni, včetně velitele, zahynuli. Období obranné bitvy u Moskvy skončilo 5 12. 1941. Sovětská vojska přešla do protiútoku.
· V Leningradě popáté sníženy dávky potravin obyvatelstvu. Začala tzv. hladová blokáda Leningradu (20. 11. 1941). 22. 11. 1941 otevřena cesta po ledě (..cesta života") přes Ladožské jezero. spojující Leningrad se sovětským zázemím (v provozu do 21. 4. 1942).
·
Japonský námořní a letecký útok na americkou válečnou základnu v Pearl Harboru (6. 12. 1941). - V Tokiu uveřejněn císařský edikt o vyhlášeni války USA a Velké Británii. Vrchní velitelství německé branné moci vydalo směrnici č 39 o přechodu německých vojsk na celé sovětsko-německé frontě do obrany.
· Šestadvacet států podepsalo 1. 1. 1942 ve Washingtonu deklaraci Spojených národů (k boji proti mocnostem fašistické osy budou vynaloženy veškeré zdroje. s fašistickými státy nebude uzavřen separátní mír).
· Velitel německé 4. tankové armády gen. Hoepner dal na vlastní odpovědnost vojskům rozkaz k ústupu do "zimnicí postaveni",,A. Hitlerem 8. 1. 1942 vyloučen z wehrmachtu.
· Na konferenci ve Wannesee nacisté 20. 1. 1942 rozhodli. že "židovská otázka" má být vyřešena "vystěhováním na Východ" a jinými prostředky (zejména koncentračními tábory).
· Britský noční nálet na Lübeck (28. 3. 1942). Poprvé uplatněna taktika "kobercového" bombardováni (234 letadel, 304 pum).
· A.Hitler se 29. 4. 1942 sešel na Berghofu s B. Mussolinim. (V květnu začne ofenzíva v sev. Africe, ovládnuti Tobruku; v červenci - po proniknuti do Egypta - bude obsazena Malta.)
·
První bitva letadlových lodi začala 4. 5. 1942 v Korálovém moři poblíž Šalamounových ostrovů.
· V Londýně podepsána 26 5. 1942 sovětsko-britská smlouva o spojenectví ve válce proti hitlerovskému Německu a jeho spojencům v Evropě a o poválečné spolupráci a vzájemné pomoci. Její platnost stanovena na 20 let.
· Čs. parašutisté vyslaní z Anglie čs. exilovou vládou provedli 27. 5. 1942 v Praze atentát na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha. Akce vyvolala v demokratickém světě velký ohlas a pozvedla mezinárodní prestiž Československa. Nacistické represálie však těžce zasáhly domácí odbojové hnutí. Na území Čech a Moravy vyhlášeno stanné právo a další tvrdá perzekuční opatření. V době heydrichiády uskutečněno 1800 rozsudků smrti, provedeny další stovky poprav bez soudu, tisíce lidi zatčeno, vyhlazeny Lidice (10. 6.) a Ležáky (24. 6 ). R Heydrich podlehl svému zraněni 4. 6. Novým zastupujícím protektorem jmenován Kurt Daluege (1897-1946. odsouzen čs. lidovým soudem v Praze k trestu smrti a popraven). Pachatelé atentátu a další čs. parašutisté obklíčeni 18. 6. nacistickými jednotkami policie a SS v kostele Karla Boromejského v Praze. Po hrdinném odporu se zastřelili.
· Fašistická vojska zahájila 2. 6. 1942 mohutnou dělostřeleckou a leteckou připravu k třetímu útoku na Sevastopol (trvala do 6.6., na město dopadalo 2 500 až 6 000 pum a granátů denně).311. čs. bombardovací peruť zahájila bojovou činnost u britského pobřežního letectva (23. 6. 1942).
· 28. 6.1942 v 02.15 hodin začal německý letni útok na sovětsko-německé frontě. Nepřítel prolomil sovětskou obranu a dosáhl čáry Gremjačaja, řeka Tim. Pro obránce Sevastopolu nastala kritická situace. Hlavni stan sovětského vrchního veleni dal 30.6. 1942 příkaz k evakuaci Sevastopolu. 4. 7. 1942 skončila osmiměsíční obrana tohoto města .
· Britská vláda oznámila 18. 7. 1942 vládě SSSR, že s ohledem na velké ztráty konvojů prozatím zastavuje přísun materiálu do SSSR severní cestou (pokračování v přisunu by údajně znemožnilo vytvořeni skutečně silné druhé fronty v roce 1943).
· 21. 7. 1942 - počátek systematických deportaci Židů z varšavského ghetta do vyhlazovacího tábora v Treblince (celkem asi 350 000)
·
Německá 4.tanková armáda si 5 8. 1942 otevřela cestu ke Stalingradu. Na pravém břehu Donu útočila Paulusova 6. armáda ze severu a z jihu proti sovětské 62. armádě (7. 8. 1942). Jednotky německého armádního sboru se probojovaly 3. 9. 1942 do vzdálenosti 8 km od středu Stalingradu. 13. 9. 1942 začala obrana Stalingradu.
· Německo-italská vojska zahájila 3. 11. 1942 v severní Africe všeobecný ústup. A. Hitler vydal příkaz udržet pozice za každou cenu.
· 18. 11. 1942 skončila obranná fáze bitvy u Stalingradu. Sovětské veleni dokončilo připravu k protiútoku.
Třetí období války
(19.11. 1942 - 31.12. 1943)
·
19. 11. 1942 zahájen protiútok Sovětské armády u Stalingradu.
· Italský fyzik Fermi uvedl 2. 12 1942 v Chicagu do chodu první atomový reaktor.
· Sovětský generál VIasov, který v německém zajetí přešel k nepříteli, založil tzv. Výbor Smolensko a začal organizovat tzv. Ruskou svobodnou armádu (ROA), která měla bojovat proti Sovětské armádě po boku wehrmachtu.
· Ve Stalingradě se v prostoru Mamajevovy mohyly spojila 25. 1. 1943 vojska 21. a 62. armády. Fašističtí vojáci se hromadně vzdávali. 31. 1. 1643 Donský front dovršil likvidaci jižní části obklíčených nepřátelských vojsk ve Stalingradě. Velitel německé 6. armády maršál Paulus kapituloval a byl zajat s celým štábem.
· 2.2.1943 skončila stalingradské bitva, jedna z největších bitev světových dějin. Nastal zásadní přelom v průběhu války.
· 8. 3. 1643 u Sokolova hrdinně bojoval 1. čs. samostatný polní prapor v SSSR.
·
Boj o konvoj DX 229 a SC 122 (16. 3.-20. 3. 1643). Potopeno 21 lodí, zničena jedna ponorka. Největší konvojová bitva v druhé světové válce.
· 19. 4. 1943 začalo povstání ve varšavském ghettu. Skončilo 19. 5. téměř úplným vyhlazením židovského obyvatelstva (300 000 židů z celkového počtu 360 000 likvidováno ve vyhlazovacím táboře Treblinka).
· 3.5. 1943 ve Slavonii (Jugoslávie) založen 1. čs. samostatný prapor Jana Žižky z Trocnova. Později se rozrostl v brigádu (složena z českých krajanů).
· Velkoadmirál Dönitz zastavil 24. 5. 1943 útoky na spojenecké konvoje v severním Atlantiku. Rozhodující předěl v ponorkové válce.
·
Bitva u Kurska (5. 7.-23. 8.). Jedna z největších tankových bitev Velké vlastenecké války. Nepřítel nucen přejít do obrany. Rozbito 30 německých fašistických divizi.
· 1. 9. 1943 čs. smíšená brigáda reorganizována na Čs. obrněnou brigádu ve Velké Británii.
· Vojska 1. ukrajinského frontu (v jeho rámci bojovala 1. čs. samostatná brigáda v SSSR) osvobodila 6. 11. 1943 hlavní město Ukrajinské SSR Kyjev.
· Partyzánský svazek generála Saburova svedl 17. 11. 1943 dvacetihodinový boj s osmitisícovou fašistickou posádkou města Ovruče; zmocnil se města a udržel ho až do příchodu Sovětské armády, V boji padl čs. partyzán kpt. J. Nálepka, vyznamenaný posmrtně titulem hrdiny SSSR.
·
Britské letectvo zahájilo 18. 11. 1943 leteckou bitvu o Berlín (trvala do března 1944). V pěti náletech svrhlo 2212 letadel 8656 t pum; 123 letadel sestřeleno, 2 700 mrtvých.
· V Teheránu začala 28. 11. 1943 konference představitelů SSSR, USA a Velké Británie za účasti J. V. Stalina. F. D. Roosevelta a W. Churchilla. Schválen plán válečných operací, problém poválečného rozdělení Německa. Deklarace o pomoci jugoslávskému hnutí odporu. Možnosti vojenské spolupráce s Tureckem. Časové sladěni invaze do severní Francie.
· V Moskvě za přítomnosti prezidenta Beneše podepsána 12. 12. 1943 čs.-sovětská smlouva o přátelství. vzájemné pomoci a poválečné spolupráci.
Čtvrté období války
(1.1. 1943 - 9.5. 1945)
· Britská a americká letectvo zahájilo 11. 1. 1944 operace, které měly připravit podmínky pro invazi v Evropě.
· Vláda SSSR zaslala 9. 6. 1944 americké a britské vládě blahopřání k otevření druhé fronty v západní Evropě a současné sdělila, že již 10. 6. přejdou sovětská vojska do útoku na leningradském směru.
·
Spojenecká vojska soustředila 12. 6. 1944 na francouzském pobřeží již 320000 vojáků, 54 000 vozidel a 100000 tun válečného materiálu. Německé velení přesunulo z Polska do Francie II. SS tankový sbor.
· Na Slovensku přistály 25. 7. 1944 první čs.-sovětské výsadky partyzánských organizátorů ze SSSR. Počátek partyzánské války na Slovensku.
· Ve Varšavě vypuklo 1. 8. 1944 povstání. Vyvolali je vedoucí činitelé Zemské armády v čele s generálem Komorowským (přezdívka Bór) Poustáni nebylo koordinováno s akcemi Sovětské armády. Nedostatek zbraní a munice. Povstání postupně získávalo všelidový charakter. A. Hitler vydal rozkaz k potlačeni povstání a srovnání Varšavy se zemí. Masový teror nacistických vojsk.
· V Paříži propuklo 19. 8. 1944 ozbrojené protifašistické povstání.
· Začalo Slovenské národní povstání (29.8. 1944), jedno z největších ozbrojených protifašistických vystoupení v okupované Evropě. Jeho centrem Banská Bystrica. V krátké době obsáhlo podstatnou část středního Slovenska. Hlavni ozbrojenou silou povstalecká armáda a partyzáni. Od počátku se bojujícímu Slovensku dostávala pomoci ze SSSR a částečně i ze Západu.
· 38. armáda generála Moskalenka (1. ukrajinský front) - v jejím rámci bojoval 1. čs. armádní sbor v SSSR - zahájila karpatsko-dukelskou operaci jako součást východokarpatské útočné operace 1, a 4. ukrajinského frontu. Útok směřoval na Prešov.
· V Sofii vzplanulo 9. 9. 1944 ozbrojené protifašistické povstání. V předchozích dnech začaly v Sofii a v dalších bulharských městech stávky a demonstrace.
· Na Slovensku přistál 1. čs. stíhací letecký pluk v SSSR (první čs. zahraniční jednotka na půdě ČSR).
· Leningradský front v součinnosti s Baltským loďstvem pronikl 26. 9. 1944 k pobřeží Baltského moře v úseku Tallin-Párnasu a dovršil osvobozeni sov. Estonska.
· Začala bělehradská útočná operace, kterou prováděla jugoslávská národně osvobozenecká armáda (28. 9. 1944).
·
Britské bombardovací letectvo svrhlo v záři 73 400 t pum, mj. na Le Havre, Frankfurt nad Mohanem, Osnabrück, Münster. V listopadu pak svrhlo přes 53 000 t pum. mj. na Berlin, Oberhausen, Hannover, Frankfurt nad Mohanem, Münster, Mnichov, Norimberk.
· Čs. obrněná brigáda ve Velké Británii převzala 5. 10. 1944 obléháni Dunkerqu (tento bojový úkol plnila až do 9. 9. 1945).
· 38. armáda generála Moskalenka (v její sestavě 1. čs. armádní sbor v SSSR) pronikla 6. 10. 1944 Dukelským průsmykem na čs. území. Začalo přímé osvobozováni ČSR Sovětskou armádou.
· První nasazení japonských letců-sebevrahů, tzv. kamikadze. Bitva rozhodla o porážce Japonska v boji o Filipíny (22. 10. 1944).
· Německá vojska obsadila 27. 10. 1944 centrum Slovenského národního povstání, Banskou Bystrici. Slovenští vlastenci se stáhli do hor, kde pokračovali v boji proti okupantům a klerofašistům až do příchodu Sovětské armády na Slovensko.
· Spojenecká vojska vyhnala 31. 10. 1944 německé okupanty z Belgie.
· Začala velká ofenzíva amerického letectva proti Japonsku (24. 11. 1944).
· Hitler měl poslední rozhlasový projev (12. výročí nástupu k moci). Sliboval obrat ve válce (30. 1. 1945).
· Americká 6. armáda zahájila 1. 2. 1945 útok na Manilu (Filipíny).
· Vězni 20. bloku nacistického koncentračního tábora v Mauthausenu zahájili 3. 2. 1945 povstání.
·
V Jaltě začala 4. 2. 1945 konference i představitelů SSSR (J. V. Stalin), USA (F. D. Roosevelt) a Velké Británie (W. Churchill). Rozdělení Německa na okupační zóny; vytvořeni reparační komise se sídlem v Moskvě; svoláni konference Spojených národů; společné akce k demokratickému řešeni politických a hospodářských problémů poválečné Evropy.
· Vojska 2. ukrajinského frontu spolu s 3. ukrajinským frontem osvobodila 13. 2. 1945 hlavni místo Maďarska Budapešť.
· Hitler vydal 19. 3. 1945 tzv. Nero-Befehl, podle něhož měly být při ústupu německých armád zničeny všechny objekty, kterých by mohl využít nepřitek.
· Americká vojska se vylodila na ostrově Panaj (Filipíny).
· V Německu oznámeno vytvořeni organizace pro boj v týlu nepřítele, tzv. Werwolf.
· V Košicích se 4. 4. 1945 ustavila první Čs. vláda Národní fronty v čele se Zdeňkem Fierlingrem.
· Zemřel prezident USA F. D. Roosevelt (12. 4.1945); na jeho místo nastoupil viceprezident H. Truman.
· Americká 9. armáda a 1. armáda rozčlenily tzv. růrský kotel. v němž uvázlo 325 000 německých vojáků 6. tankové armády generála Harpeho a 15. armády generála Zangena, na dvě izolované části (14. 4. 1945).
· Začala berlínská strategická operace 1. a 2. běloruského a 1. ukrajinského frontu (16. 4. 1945). Jejím cílem bylo dovršit porážku německé armády, dobýt Berlin a postoupit k Labi.
·
Americká vojska obsadila 22. 4. 1945 ostrov Cebu (skončily boje o Filipíny).
· V San Francisku začala 20.4.1945 za účasti 51 států konference, na jejímž programu bylo založeni Organizace spojených národů a přijetí Charty Spojených národů.
· 26. 4. 1945 osvobozeno Brno.
· A. Hitler se oženil s E. Braunovou (29. 4. 1945) Podepsat svou soukromou a politickou závěť, v níž mj., vyloučil Göringa a Himmlera z NSDAP a velkoadmirála Dönitze jmenoval "říšským prezidentem".
· Běloruský front zahájil 30. 4. 1945 v 05 00 hodin útok na Reichstag. Ve 13.50 pronikli sovětští vojáci do budovy. Průzkumníci seržant Jegorov a Kantarija vztyčili nad budovou prapor vítězství - V 15.30 hodin v objektu říšského kancléřství spáchal A. Hitler sebevraždu. Jeho funkci převzal velkoadmirál Dönitz. Sebevraždu spáchal též Goebbels, později i generál Krebs a generál Burgdorf.
· Po hromadném dělostřeleckém útoku se 1. 5. 1945 německá vojska obklíčená v Berlíně začala vzdávat. - Na území Čech a Moravy vypuklo Květnová povstání českého lidu (začalo povstáním v Přerově).
· Německá vojska rozmístěná v Holandsku, Dánsku a severním Německu 4. 5. 1945 kapitulovala, 5. 5. 1945 začalo protifašistické povstání v Praze. Česká národní rada schválila provoláni o převzetí vládní a výkonné moci v českých zemích.
· V nacistickém koncentračním táboře v Mauthausenu povstali vězni.
·
Osvobozen Holešov (6. 5. 1945). - Americká 3. armáda obsadila Plzeň.
· 7. 5 1945 v 02.40 v hlavním stanu generála Eisenhowera v Remeši podepsali zástupci německých ozbrojených sil ( Generál Jodl) kapitulaci. Vešla v platnost 9. 5 od 00.01 hodiny.
· V sídle sovětského veleni v Karlshorstu u Berlina zahájena 8. 5. 1945 jednáni o bezpodmínečné kapitulaci Německa. Vešla v platnost 9. 5. v 00 01 hodin - Vítězná berlínská operace dovršila porážku fašistických vojsk. vedla ke kapitulaci hitlerovského Německa a k ukončeni druhé světové války v Evropě.
· 1. Ukrajinský front Osvobodil 9. 5. 1945 hlavní město ČSR Prahu. - Japonská vláda oznámila, že bude pokračovat ve válce i po kapitulaci Německa.
Páté období války
(9.5. - 2.9. 1945)
·
Vojska 1., 2. a 4. ukrajinského frontu zakončila 11. 5. 1945 pražskou operaci. Dovršila osvobození ČSR. Na čáře Karlovy Vary. Plzeň, Klatovy, české Budějovice se setkala s americkou armádou. Poslední německé posádky obklíčené v několika západofrancouzských přístavech kapitulovaly.
· Říšský vedoucí SS Himmler spáchal 23. 5. 1945 sebevraždu v okamžiku, Kdy byl v Lüneburgu zajat britskými vojáky.
· Maršál Žukov, generál Eisenhower, maršál Montgomery a generál de Lattre de Tassigny podepsali 5. 6 1945 v Berlíně deklaraci upřesňující podmínky bezpodmínečné kapitulace Německa a stanovící okupační režim v zemi do té doby, než bude podepsána mírová smlouva.
· 17. 7. 1925 zasedala postupimská konference. V zámku Cecilienhof nedaleko Berlina se sešli šéfové vlád SSSR (Stalin), USA (Truman) a Velké Británie (Churchill, od 29.7. Attlee), aby projednali otázky mírového uspořádání poválečného světa.
· 26.7.1945 podepsáno konečné znění smlouvy čtyř mocností o okupačních zónách v Německu a správě Berlína.- USA, Velká Británie předložily Japonsku ultimátum. aby bezpodmínečné kapitulovalo. To však odeslalo zamítavou odpověď Na 11 japonských měst shozeno 28.7. 1945 šedesát tisíc letáků s varováním, že budou zničena leteckým bombardováním.
·
Americké letectvo provedlo 2. 8. 1945 největší nálet za druhé světové války na japonská města Kawasaki, Hačiódži, Toja-mu, Ulito a Nagoaku (820 letadel B 29, 6 632 t, město Tojama zničeno).
· Americké letadlo B 29 Superfortress 509 skupiny 20 letecké armády svrhlo 6. 8. 1945 atomovou pumu na japonské přístavní město Hirošimu (ostrov Honšú) 80 % města zničeno, 92 167 mrtvých a 37 425 raněných Americké letadlo B 29 Superfortress svrhlo 9. 8. 1945 atomovou pumu na japonské přístavní město Nagasaki (ostrov Kjúšú) Zabito 40 000 obyvatel, dalších 60 000 zraněno. V letě1945 drželo japonské veleni v blízkosti hranic Sovětského svazu stále ještě veliké uskupení pozemních sil (přes milion mužů). Jeho základ tvořila Kuantungská armáda, rozmístěná v Mandžusku. S ohledem na tuto situaci vyhlásil SSSR 9. 8. 1945 Japonsku válku. Postup sovětských vojsk a nebezpečí vyloděni Spojenců na hlavních japonských ostrovech přivedly japonskou vládu do tíživé situace.
· Vedeni Kuantungské armády 19. 8. 1945 oznámilo, že souhlasí s bezpodmínečnou kapitulací. Japonská vojska ve větší části Mandžuska zastavila válečné operace a vzdala se. Akt bezpodmínečné kapitulace byl podepsán na palubě americké bitevní l lodi Missouri 2. 9. Japonsko souhlasilo s podmínkami postupimské deklarace z 26 7. Skončila druhá světová válka.
·
Druhá světová válka byla svým rozsahem a stupněm ničivosti nejkrvavější válkou v dějinách lidstva
· V průběhu šesti let druhé světové války se do válečného děni zapojilo 61 zemi. Počet obyvatelstva států zúčastněných ve válce dosahoval 1700 miliónů, což v té době představovalo 80 ~b všeho lidstva. Ztráty lidstva ve válce dosáhly 50 000 000 lidí (z toho 20 miliónů v SSSR).Válečné akce byly vedeny na území 40 států Celkové výdaje na druhou světovou válku a válečné škody se odhaduji sumou čtyři trilióny dolarů!
· Statistika, zažloutlé stránky historie, řekne si možná někdo z vás Zkuste si však zapamatovat moudrost v záhlaví tohoto přehledu. A přidejte si k ní ještě jednu: Historie se nikdy neopakuje (přísloví poněkud vzletněji praví, že nevstoupíš dvakrát do téže řeky).
· Další světová válka by totiž byla v pořadí nejen třetí, ale zároveň i poslední. Pak už by ne existovaly nejen žádné války, ale ani žádni lidé.
Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=3408