Svatopluk Čech
Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do XV. století
Svatopluk Čech se narodil 21.2.1846 v Ostředku u Benešova jako syn hospodářského úředníka a zemřel 23.2.1908. Vystudoval Gymnázium v Praze, absolvoval práva, ale po nedlouhé advokátní praxi zakotvil jako redaktor v časopise Květy a věnoval se výhradně literatuře. Neženatý plachý samotář si zpestřil život několika cestami do ciziny-Dánsko, Kavkaz. Jeho první básen se jmenovala Husita na Baltu. Byl to autor historických eposů (Adamité, Václav z Michalovic, Dagmar, Slávie), básnických idyl (Ve stínu lípy), národní sociální poezie (Lešetínský kovář, Jitřní písně, Písně otroka), proz (Jestřáb kontra Hrdlička), satiricko-humoristických románů (Pravý výlet pana Broučka do měsíce-1888, Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do XV. století-1889.
P
ražský měštan Matěj Brouček často popíjel v hradčanském hostinci pana Wurfla Na Vikárce. Jednou při odchodu (čtvrtek 12.července) zamířil ke dveřím na dvorek a náhle mu ustoupila půda pod nohama a on se propadl do podzemní chodby. Myslel si, že ja ve sklepě pod Vikárkou, hledal východ, ale nikde ho nenacházel. Sel dál chodbou až narazil na zrezivělé dveře, ve kterých byl klíč. Podařilo se mu je otevřít a spatřil malou místnostse spoustou drahokmů a jiných drahých kovů. Na dveřích visel obraz krále Václava, a tak usoudil, že je to jeho klenotnice. Naproti visel další obraz, zjistil, že jde odsunout a za ním byla nová chodba. Vydal se po ní a nakonci narazil na schody, po kterých vystoupal až na ulici. Snažil se zapamatovat si cestu ke klenotnici, aby se potom mohl vrátit pro poklady, které objevil. Procházel se ulicemi, ale nemohl poznat, kde se nachází. Potom potkal muže s lucernou, který mluvil zvláštní čestinou a tvrdil, že je rok 1420 a že Zižka na Vítkově hoře čeká na Zikmunda. Pan Brouček si o něm myslel, že je to blázen. Už bylo ráno a on najednou potkal Jana Domšíka, kterému se říkalo Janek od Zvonu. Seznámil se s ním a Janek ho pozval k sobě do domu. Dal mu oblečení, které se v této době nosilo a uvedl ho do pokoje pro hosty.Panu Broučkovi se oblečení, ani pokoj nelíbil a přál si být znovu v 19. století u sebe doma. Na společném obědě se poznal s Mandalenou, manželkou Janka a Kunhutou, jeho dcerou, která se mu velice líbila. Janek mu dal sudlici a šli se projít po Praze. Na procházce viděl pan Brouček branku, z které tenkrát v noci vyšel. Zeptal se na to Janka, a ten mu řekl, že je to bývalý dvůr krále Václava, zvaný U Cerného orla. Všude potkávali ozbrojené muže. Potom si šli sednout do hospody, kde si dali medovinu. Seděli tam s Miroslavem zlatníkem, Vackem Bradatým a s Vojtou od Pávů. Potom začali zvonit na poplach, protože křižáci zaútočili na Prahu. Utíkali ven a pan Brouček se střetl s křižákem a ztratil svou sudlici. Chtěl se vrátit k vinici, aby se schoval, ale cestou potkal dva muže. Dali se s ním do řeči a on si začal vymýšlet a dělal ze sebe hrdinu. Hejtman Chval Repický z Machovic a Václav Koranda ho odvedli k Zižkovi na vrch Vítkov, aby ho přijal mezi bratry. Ráno zaútočili křižáci a pan Brouček se dal na útěk. Vydával se za Žižkova posla a byl propuštěn bránou do města. Doběhl k Jankovi do domu a tam se převlékl do svých moderních šatů. Po cestě zpět potkal vítězné husity, od kterých se dozvěděl, že Janek zahynul v bitvě. Pan Brouček zapřel, že je Cech a za to ho dali do sudu, který zapálili. Celý zděšený volal pan Brouček Domšíkovu dceru Kunku, kterou si velmi oblíbil. V tom otevřel oči a spatřil pana Wurfla, který zjištoval co se ze sudu ozývalo. Hostinský pomohl Broučkovi ze sudu, kam večer spadl. Matěj Brouček mu vyprávěl o svých domnělých dobrodružstvích.
Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=3345