Hl.strana - Maturitní otázky - Referáty (Moje referáty) - Plesy (Tipy,Firmy) - Vysoké školy - Kurzy - !SHOP!

Vznik a vývoj učetnictví, funkce a členění učetnictví, společné rysy a odlišnosti, Uživatele úč. informací a jejich informační potřeby

Info - Tisknout - Poslat(@) - Uložit->Moje referáty - Přidat referát

1.
VZNIK A VYVOJ UCETNICTVI, FUNKCE A CLENENI UCETNICTVI, SPOLECNE RYSY A ODLISNOSTI, UZIVATELE UC. INFORMACI A JEJICH INFORMACNI POTREBY:

Co je to účetnictví?
Ucetnictví můžeme charakterizovat jako uspořádaně vede né záznamy o hospodářských jevech účetní jednotky a které jsou zároveň informací o jeho majetku, závazcích a hospodaření. Ucetní jednotkou jsou všechny právnické a fyzické osoby. Ulohou účetnictví je především zobrazovat a analyzovat hospodářskou činnost v peněžním vyjádření.

Vznik účetnictví
Vzni účetnictví nelze přesně datovat, Poprvé bylo písemně popsáno v roce 1494 v knize italského mnicha Luca Pacioliho. Lze však předpokládat, že se v praxi používalo již o dvě století před uvedeným datem. K velkému rozvoji došlo v 16.-18. století, což souvisí s rozvojem kapitalismu. Vznik a vývoj účetnictví závisel na existenci těchto ekonomických podmínek:

1.Na existenci soukromých vlastníků, kteří podnikají.
2.Rozvinuté směnné vztahy a používání peněz jako všeobecné míry hodnot,
3.Existence úvěrů, obchodního a bankovního kapitálu.

Učetnictví vzniklo z praktické potřeby řemeslníků a obchodníků. V minulosti se spokojili s ročním sepsáním majetku a závazků. Jejich srovnáním vypočítali obchodní jmění. To srovnali se stavem předchozích let a tím získali představu o přírůstku nebo úbytku majetku. S postupem času začali sledovat v průběhu roku velikost pohledávek, závazků, peněžních prostředků, zásob, nákladů a výnosů apod. Učetní zápisy postupně obsáhly všechny složky majetku (aktiv) a jejich zdrojů (pasiv), takže se z nich stal uzavřený celek neboli podvojné účetnictví. Prvotní zaměření účetnictví bylo pouze pro potřeby podnikatele. Postupně dochází k situacím, že nejen majitel firmy má zájem o informace z účetnictví své firmy. Učetnictví sloužilo jako důkazní prostředek při vedení sporů. Zejména při užívání a ochraně práv věřitele před dlužníkem a dlužníka před věřitelem. Soudy dávali přednost rěm obchodníkům, kteří řádně vedli záznamy o obchodních transakcí v účetních knihách. Později mají zájem na vedení účetnictví jak daňové, tak i finanční státní orgány. Obecný zákon z konce 19. století zakotvuje povinnost vedení účetních knih a povinnost je uchovávat 10 let od posledního zápisu.

Funkce účetnictví
Význam účetnictví pro každou hospodářskou jednotku vyplývá z jejich funkcí. Jednak pasivního a jednak aktivního charakteru.

* Pasivní funkce
-Funkce registrační- prvotní a také historicky nejstarším úkolem je evidovat, zachycovat uskutečněné hospodářské jevy, odrážet skutečnost.
-Funkce poznávací- vyplývá z funkce registrační, neboť zachycení hospodářských jevů nám umožňuje je také poznávat.

*Aktivní funkce
-Analytická funkce- prohlubuje poznání sledované skutečnosti podrobnějším rozborem.
-Informační funkce- umožňuje využívat informace o hospodářských jevech uskutečněných v minulosti k ovlivnění budoucnosti.
-Ekonomická funkce-zastřešuje všechny ostatní funkce, neboť účetnictví je orientováno na ekonomickou stránku účetní jednotky.


Členění účetnictví
Obecně jej členíme na jednoduché a podvojné. Jednoduché považujeme za zvláštní formu podvojného účetnictví. Tato dvě soustavy se liší hlavně v těchto znacích:

1. Jaké vedou účetní knihy.
2. Používanou metodikou- hlavně uplatněním zásady podvojnosti.
3. Uplností ve sledování majetku, jmění, dluhů a výsledků hospodaření.
4. Náročností zpracování.
5. Vnitřní provázaností a možností použití vnitřní kontroly.

Z hlediska funkce a určení účetních informací se účetnictví jako celek rozděluje na dvě větve:
1. Učetnictví finanční (základní)
2. Učetnictví manažerské (vnitropodnikové)

Rozdíly mezi nimi lze charakterizovat:

1. podle obsahu
-FÚ- Poskytuje ucelený soubor informací o podnikových aktivech , jeho dluzích a vl. jmění, o nákladech a výnosech. Výsledkem jsou dva výkazy: 1.Rozvaha (bilance), 2.Výsledovka (účet zisků a ztrát)
-MÚ- Obsahem jsou informace potřebné pro efektivní řízení podniku a jeho kontrolu. Do MÚ patří nákladové účetnictví, kalkulace a rozpočetnictví. MÚ využívá informace FÚ.

2. podle uživatelů
-FÚ- Informace FÚ slouží externím uživatelům. Tyto informace jsou ověřováni auditorem (nezávislá osoba)
-MÚ- Informace MÚ slouží pouze interním uživatelům (vedení podniku , manažeři, ved. úseku). Informace MÚ jsou důvěrné.

3. podle míry regulace
-FÚ-Forma vedení je legislativně upravena.
-MÚ- Forma vedení je libovolná.

4. podle používané měrné jednotky
-FÚ- Základní měrnou jednotkou je jednotka peněžní. Ocenění se provádí ve skutečný pořizovacích cenách.
-MÚ- Možnost používání libovolné měrné jednotky a libovolného ocenění .

5. podle frekvence vykazovaných informací
-FÚ- Výkazy se sestavují periodicky (ročně, čtvrtletně)
-MÚ- Výkazy se sestavují tak, jak je potřeba (týdně či denně)

6. podle stupně spolehlivosti informací
-FÚ- Jsou spolehlivější než MÚ.
-MÚ- Informace jsou méně spolehlivé, je třeba je často doplňovat.


Uživatelé účetních informací a jejich informační potřeby

1. Vlastníci podniku
- snaží se získat informace o možnostech dalšího rozvoje firmy (zhodnocení očekávané rentability investic).
2. Manažeři
-jsou odpovědni za běžný chod účetní jednotky. Jejich rozhodování potřebuje velmi podrobné účetní informace.
3. Finanční věřitelé (především banky)
-jeich zájem je na návratnosti finančních prostředků.
4. Dodavatelé zboží a služeb
- potřebují vědět, zda je účetní jednotka schopna splácet své závazky vůči nim.
5. Zákazníci
-chtějí informace o spolehlivosti firmy jako stálého dodavatele výrobků.
6. Zaměstnanci
- zajímá je jistota jejich zaměstnání, výše mezd, případně další pracovní podmínky.
7. Majitelé cenných papírů
- mají zájem na maximální výši dividend, zajímá je tudíž úroveň hospodářství.
8. Daňové orgány
- výpočet daně z příjmu.
9. Konkurenční podniky
-využívají informace o konkurenčních podnicích ke stanovení vlastní strategie.

PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT