Pravěké umění
Pravěké umění
Lidstvo si nelze představit bez umění. Pravěké umění, v podstatě realistické umění se zvěrnými náměty, je úzce spjaté s civilizacemi lovců sobů. Toto umění pochází z rozmezí 30. – 10. tisíciletí. Do posledních 5000let tohoto období spadá velké jeskynní umění všech proslulých nalezišť.
Pravěké umění je nám známé asi 165 let. Je tedy pozdním objevem. První řezby kozorožců, laní a sobů v kosti nebo v sobím paroží byly objeveny v letech 1833 – 1843. Většina objevů pravěkého umění byla objevena v různých jeskyních světa jako např.: Altamira, Niaux, Lascaus, Porto Badisco, La Mouthe atd., kde se nacházely různé jeskynní malby nebo rytiny. Dále se také nalézaly přenosné plastiky,modelované nebo vyřezávané sošky, obrazy nebo ornamenty na nejrůznějších podkladech, později i na keramice.
Asi do 8.tisíciletí spadá zásadní hospodářský obrat, kdy začal člověk hospodářsky využívat rostlinstva spíše než lovné zvěře, rozvíjet výrobu, živit se pastevectvím a zemědělstvím a kdy dal i nový základ umění. Symbolem nového zemědělského hospodářství se stalo hrnčířství. Na konci 3.tis. došlo k výměně materiálů. Kamene, zejména pazourku se užívalo dál pro všední účely. Vládnoucí třída si však osvojila nové materiály -měď a brzy také bronz později železo. Vznikal také megalitismus. To jsou mohutné stavby z nakupených nebo vztyčených balvanů, sestavených do skupin jako jsou záhadné aleje v Carnaku nebo sluneční chrám ve Stonehenge.
Pravěké nástroje
Jeden z nejstarších pravěkých nástrojů je pěstní klín. Je to dvoustranně opracovaný valoun nebo kus pazourku, dlouhý tak 15 – 30cm, který měl u týla původní tvar kamene a hrot retušovaný mohutnými údery kamenné palice. Byl to univerzální nástroj vhodný pro nejrůznější účely. Zhruba 150 000 let př.n.l. se dočkal pěstní klín mandlovitého tvaru. Byl to pak nástroj ještě mnohem dokonalejší. Také neandrtálský člověk měl podobné nástroje jako byla pazourková škrabadla nebo retušované hroty z tenkých úštěpů. Byly to opět nástroje, jejichž technická dokončenost směřovala k uměleckým tvarům. Na tyto první formy konkrétního umění často zapomínáme, zaměříme – li svoji pozornost pouze na obrazy a plastiky.
Dříve než člověk mohl vůbec vytvořit obraz musel porozumět obrazům přírody. První umělecké zobrazovaní vytvořil patrně neandrtálský člověk. V ligurské jeskyni Toiranu najdeme v jílu otisky nohou, značky načrtnuté prsty a četné vrypy – lidské napodobeniny medvědího drápání. Tyto kresby prstem patří snad k nejstarším. Po těchto bylo objeveno i mnoho dalších.
Tyto kresby zahájily novou etapu. Zpočátku náhodou, později záměrně črtal prst profil zvířete. Nacházeli se také sošky nebo obrysy vyřezávané v mamutovině z Dolních Věstonic a Willendorfu. Kresby, rytiny, plastiky nebo řezby zvířat mají velkou uměleckou hodnotu, kdežto lidské postavy zarážejí svou neumělostí a nejistou kresbou. Rovněž plastiky nebo řezby známé pod příliš lichotivým názvem „Venuše“ mají podobný charakter: přehnané mohutné tvary, přičemž často chybí obličej, nohy i paže. Tyto figurky neznázorňují totiž krásné ženy, ale matky. Neznáme místo jejich pravého původu, ale nacházíme je na území od Dálného západu až po nevzdálenější cíp Asie.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát