Moravskoslezský kraj
Moravskoslezský kraj
Geografická poloha
Moravskoslezský kraj je naším nejvýchodnějším krajem. Na jihu sousedí se Zlínským krajem, na jihozápadě leží kraj Olomoucký. Tvoří částí státní hranice s Polskem a se Slovenskem, kde sousedí se Žilinským krajem. Svojí celkovou rozlohou 5 554 km2 se řadí na 6 místo mezi všemi kraji Česka a zaujímá 7% jeho území.Skládá se ze 6 okresů Ostrava-město, Karviná, Nový Jičín, Frýdek-Místek, Opava a Bruntál. Území kraje je sevřeno na západě masivem Hrubého Jeseníku, jenž postupně přechází v Nízký Jeseník a Oderské vrchy, na východě jej ohraničují Moravskoslezské Beskydy. Uprostřed daného regionu je sníženina mezi Karpatskou soustavou a Českou vysočinou otevřená na sever do Polské nížiny a spojená s jihem úzkým koridorem, Moravskou bránou.
Obyvatelstvo
V Moravskoslezském kraji žije zhruba 1 277 000 obyvatel. Výhodou regionu je především mladá věková struktura populace. Věkovou strukturu lze charakterizovat kraj s nižším průměrným věkem proti průměru Česka. Nejnižší údaje vykazuje okres Bruntál, kde průměrný věk je 35,5 let ve srovnání s průměrem věku 37.9 let.
Osídlení, sídelní struktura
Základní charakteristikou kraje je značně vysoké zalidnění, hustota dosahuje nejvyšších hodnot v republice (232 obyv./km2) a na 7% její rozlohy tak žije 12,5 % obyvatel. Platí to především v okresech Ostrava-město, Karviná, o přilehlých částech okresů Frýdek-Místek a Nový Jičín a částečně také v okrese Opava. Zbylé oblasti jsou podstatně méně zalidněny a jsou převážně hornaté.
Největším městem a přirozeným sídlem kraje Ostrava (323 tisíc obyvatel), která je zároveň třetím největším městem u nás. Nachází se zde Ostravská aglomerace a spojuje přesněji města Ostrava, Hlučín, Bohumín, Karviná, Orlová a Frýdek-Místek.
Hospodářství
Struktura ekonomiky regionu severní Moravy a Slezska je dána historickým vývojem a z toho pramení i současné hospodářské problémy kraje. Dominantním odvětvím regionu jsou tradiční průmyslová odvětví, která v současné době trpí ztrátou trhů a prochází restrukturalizací. Velmi málo je naopak na hospodářské struktuře kraje zastoupeno zemědělství. Zemědělství má v hospodářství menší význam než průmysl. Využívá především nižší polohy v Moravské bráně a na Opavsku. Na Valašsku se udržel tradiční extenzívní chov ovcí.
Průmysl
Kraj je územím s vysoce rozvinutou průmyslovou výrobou. Hlavním průmyslovým centrem regionu je Ostrava a její okolí s okresy Karviná, Frýdek-Místek a Nový Jičín. Převládající je důlní, energetický a hutnický průmysl. Dalšími významnými odvětvími jsou chemický a farmaceutický průmysl, strojírenský, elektrotechnika, papírenský, textilní a potravinářský průmysl. Hlavním nerostným bohatstvím je černé uhlí v Ostravské pánvi, na jeho těžbu navazuje železářství a těžké strojírenství na Ostravsku (Nová huť, (Vítkovické železárny), podniky v Třinci, Bohumíně a Frýdku-Místku). Strojírenství je zastoupeno v Ostravě, Studénce (výroba nákladních železničních vagónů), Kopřivnici, ve Fulneku (výroba praček) a v Opavě, chemický průmysl na Ostravsku a v Odrách (Optimit), textilní závody (Tonak Nový Jičín, Krnov). Nadnárodní význam má výroba varhan ve firmě Rieger-Closs v Krnově.
Zemědělství
Přírodní podmínky pro zemědělství jsou v regionu značně rozdílné, neboť jsou ovlivněny značným výškovým rozpětím. Na jedné straně existují velmi příznivé podmínky pro intenzivní zemědělství (Slezská nížina, Osoblažsko), na druhé straně jsou v regionu zastoupeny neúrodné podhorské a horské oblasti vhodné pouze pro extenzivní hospodaření.
Trh práce
Moravskoslezský kraj se vyznačuje vysokou zaměstnaností obyvatelstva v průmyslu; jeho podíl 41 % na celkové zaměstnanosti, je největší ze všech krajů. Nízký je podíl zaměstnanců v zemědělství – pouhých 3,7%.
Region trpí v současné době poměrně značnou nezaměstnaností (15,3%, průměr ČR činí 9%). Její příčinou je především útlum a restrukturalizace velkých podniků.
Pokud jde o nezaměstnanost, nejhorší situace v rámci kraje je v okrese Karviná, kde se její míra blíží 19%, na druhém místě se nachází okres Ostrava – město, ve kterém míra nezaměstnanosti přesahuje 16,5%.
Dopravní infrastruktura (Doprava)
Region má výhodnou z pohledu perspektivních dopravních tras. Kraj protínají hlavní evropské dopravní cesty jak silniční, tak železniční. Dálnice D47 a II. železniční koridor jsou součástí větve VI. multimodálního Evropského dopravního koridoru.
Ostravskem tedy prochází II. tranzitní železniční koridor Břeclav – Přerov – Ostrava – Petrovice u Karviné (Polsko). Unikátní je úzkorozchodná trať Třemešná – Osoblaha.
Významnou roli, díky své poloze ve středu regionu, hraje mezinárodní letiště Ostrava – Mošnov s velmi příznivými parametry přistávací a startovací dráhy, které v budoucnu bude mít napojení na všechny druhy dopravy. Z hlediska vodní dopravy se zvažuje splavnění Odry a Ostravy. Hraniční přechody – Český Těšín, Mosty u Jablůnkova, Bukovec…
Životní prostředí
Ostravský kraj patří z hlediska kvality životního prostředí mezi nejzatíženější regiony v Česku. Znečištěny jsou všechny složky životního prostředí, ale nejvyšší váhu má v současné době kontaminace horninového prostředí a podzemních vod v důsledku průmyslové činnosti, poškození krajiny těžbou uhlí, znečištění povrchových voda znečištění ovzduší z dopravy a ze stacionárních zdrojů.
V regionu vzniká velké množství průmyslového odpadu, převážnou část tvoří odpady z energetiky, hutnictví a těžby uhlí. Odpady jsou zneškodňovány zejména ukládáním na skládky a jen v malém množství dochází k jejich recyklaci, případně k energetickému využití.
Rekreace a cestovní ruch
Na západě regionu je velmi přitažlivý civilizací nepříliš dotčený masiv Jeseníků, s vysokou kvalitou čistoty ovzduší a řadou velmi pozoruhodných přírodních jedinečností, rozkládající se na ploše více než 3 600 km2, přičemž 740 km2 zaujímá chráněná krajinná oblast. Návštěvníci tohoto jednoho z nejhodnotnějších krajinných celků ve střední Evropě zde naleznou téměř ideální podmínky pro rekreaci i náročnou horskou turistiku, letní i zimní sporty, možnosti lázeňské léčby a to například v již už zmíněné Karlově Studánce a nověji v Klimkovicích i účinné rehabilitace. Jeseníky však nejsou jen hory, ale i podhůří s řadou obcí a měst, které vytvářejí osobité kolority architekturou svých stavebních památek a celoroční nabídku rozmanitých kulturních prožitků.
Východní část regionu vyplňuje horský masiv Beskyd, region označovaný jako Valašsko. Je to taktéž malebné, ale snadněji přístupné a pohostinné pohoří. Příroda zde nabízí jedinečné turistické trasy, jež vedou většinou nepříliš náročným terénem, a umožňuje z vrcholů hor neopakovatelný výhled do kraje. Hlavním magnetem tohoto svébytného kraje je však neopakovatelný stavební sloh a folklór- kolorit dřevěných staveb, zachování tradiční řemeslné výroby, lidových zvyklostí a obyčejů. Na území kraje se kromě CHKO Jeseníky také nachází CHKO Podyjí a CHKO Beskydy.
Spojovacím mostem mezi těmito dvěma horskými pásmy je nížinná oblast Moravské brány. Má zcela jiný charakter, neboť to je území výrazně tvarované lidskou civilizací. Turistická přitažlivost území je dána především dosud skrytým potenciálem průmyslových památek, objevených možností v kongresovém a výstavním ruchu, potenciálu historických pamětihodností, jež tvoří nejen jednotlivé stavby, ale i zachovalé soubory městské architektury v Novém Jičíně, Štramberku a Příboru. Také na velikány světové vědy lze vzpomenout, a to v Hynčicích na genetika Mendela, v Příboře na psychologa Freuda, či na Komenského ve Fulneku. (Janáčkův Máj, Hodslavice – Palacký, Zlatá tretra)
Zajímavosti
Opava: Od 12.-15. stol zde bylo sídlo Slezského zemského muzea, založeného v roce 1814, nejstaršího muzea v Česku.
Nový Jičín: náměstí s řadou cenných měšťanských domů s podloubími
Hradec nad Moravicí: dominantou města je zámek stojící v místech původně raně středověkého hradu
Fulnek: v letech 1618-21 zde byl správcem školy J.A.Komenský, dokončil zde pověstnou Mapu Moravy
Zlaté hory: v blízkosti města hrad Edelštejn, od konce 13. stol. do roku 1440 patřil opavským Přemyslovcům, od roku 1465 Jiřímu z Poděbrad
Krnov: renesanční zámek, městskou zástavbu reprezentují četné renesanční a barokní doby; tradiční produkce uměleckých varhan
Příbor: nejstarší město Novojičínska založené z příkazu moravského markrabí Přemysla (pozdějšího krále Přemysla Otakara II.), centrum města je městskou památkovou rezervací; rodiště Sigmunda Freuda
Hukvaldy: zříceniny jednoho z největších moravských hradů; památky připomínající zdejšího rodáka Leoše Janáčka
KRAJSKÉ MĚSTO OSTRAVA
Město je počtem 320 tisíc obyvatel třetím a plochou 214 km2 druhým
největším městem České Republiky. Je významným dopravním uzlem s
hustou sítí 78 městských linek hromadné dopravy, pěti železničními
stanicemi a mezinárodním letištěm Mošnov. Ostrava má 23 městských
obvodů, nachází se zde Vysoká škola podnikání, Ostravská a Technická
univerzita a 10 fakult, které navštěvuje 20 tisíc studentů, je
sídlem úřadu Moravskoslezského kraje. Historie dnešního centra
Moravskoslezského kraje sahá do 1. poloviny 13. století.
Rozhodujícím mezníkem v historii města byl nález uhlí v polovině
18.století a rozvoj jeho těžby. Rudolfova huť ve Vítkovicích byla
založena v roce 1828 a železnice z Vídně do Krakova založena v roce
1847, spojila Ostravu se světem. Nejrozsáhlejší výstavba probíhala na
přelomu 19. a 20. století.
OKRES FRÝDEK-MÍSTEK
Počtem obyvatel 228 tisíc a rozlohou 1 273 km2 patří k největším
okresům České republiky. Nejvýchodnější část upoutá mimořádně pestrou
nabídkou přírodních zajímavostí, historie, kultury a sportu v zimě i
v létě. Okres Frýdek-Místek byl v roce 2000 zařazen do Euroregionu
Beskydy, který je na rozloze 30928 km2 sdružuje 133 obcí a 778 tisíc obyvatel.
OKRES NOVÝ JIČÍN
Nejen u nás, ale i ve světě, se okres proslavil výrobou osobních a
nákladních automobilů Tatra, vagónu, a pryže. Patří k
nejnavštěvovanějším regionům severní Moravy a rozprostírá se od
výběžků Nízkého Jeseníku přes úrodný val Moravské brány až po horské
pásmo Moravskoslezských Beskyd. Na rozloze 918 km2 zde žije 161 tisíc
obyvatel. V historicky nejcennějších částech měst Nový Jičín,
Štramberk a Příbor jsou městské památkové rezervace a ve Fulneku,
Bílovci a Odrách památkové zóny.
OKRES KARVINÁ
V okrese o rozloze 374 km2 žije v 7 městech a 9 obcích 283 tisíc
obyvatel. Většina návštěvníku spojuje okres pouze s těžbou uhlí a s
jejími negativními vlivy na životní prostředí. Karvinsko ale
poskytuje řadu možností kulturního a sportovního vyžití a je rovněž
významným lázeňským místem a centrem vzdělanosti. V okrese je síť
cyklistických tras spojujících nejzajímavější místa. K rekreaci je
vyhledávána Těrlická přehrada.
OKRES OPAVA
Okres o rozloze 1 144 km2 má 181 842 obyvatel žijících v 7 městech a
dalších 73 obcích. Okres je součástí euroregionu Silesia, který je
svazkem obcí česko-polské hraniční oblasti. Na území opavského okresu
se pak nacházejí i dva mikroregiony: Hlučínsko a mikroregion Matice
slezské. Nachází se zde i významná ložiska sádrovce, který se u
Kobeřic, na jediném místě v ČR, těží. Celkem má okres více než 20
přírodních rezervací.
OKRES BRUNTÁL
Bruntálský hornatý okres patří svou rozlohou 1 659 km2 ke třem
největším okresům v České republice. Žije v něm 103 030 obyvatel.
Kromě Čechů zde žijí Poláci, Rumuni, a další národnosti. Ze 71 obcí
je 7 měst. Téměř polovina rozlohy okresu je zalesněna. Významné
postavení zaujímá zemědělství, dále potravinářský, textilní,
dřevozpracující a strojírenský průmysl. Tradiční je výroba varhan. V
okrese Bruntál je osm středních a středně odborných škol a tři
střední odborná učiliště. Přírodní dominantou okresu je nejvyšší hora
Jeseníku Praděd (1 492 m. n. m.).
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát