Clo a celní řízení
Clo
- je dávka, která se platí při přechodu zboží přes hranici.
funkce cla:
1) fiskální – clo je příjmem do státního rozpočtu (4,5 –5 % příjmu ze stát. rozpočtu je z cel)
2) cenotvorný – clo se započítává do ceny dováženého zboží => cena roste
3) ochranná – tím, že zatěžuje cenu zboží, prodražuje dovážené zboží a chrání domácí výrobce a jejich konkurence schopnost.
V celním sazebníku rozlišujeme:
1) cla všeobecná
2) cla smluvní
Všeobecné sazby – používá se vůči zemím, kterým nebyli uděleny nejvyšší výhody – tzn. nebyla s nimi uzavřena dvoustranná obchodní smlouva, ani nejsou členem WTO (GAT) = Světová obchodní organizace, sídlo má v Ženevě, členem více než 140 zemí světa, cílem je liberalizovat světový obchod, odstraňovat překážky obchodu, snižovat cla, odstraňovat množstevní omezení, zužovat okruh zboží, na který je potřeba vývozní a dovozní licence, rušit dovozní depozita, dovozní přirážky.
Dalším důvod použití všeobecné sazby je, že dovozce neprokázal původ zboží.
Smluvní sazba – mezi zeměmi, které si udělily doložku nejvyšších výhod, uzavřeli dvoustrannou obchodní smlouvu, nebo jsou členy WTO (GAT). Musí se prokazovat původ zboží (dokladem je osvědčení o původu, které získá dovozce od vývozce)
Smluvní sazby jsou několikanásobně menší než všeobecné sazby.
Z hlediska směru pohybu zboží:
1) dovozní – u nás je praktikováno na veškeré dovozy, které nejsou osvobozeny od cla.
2) vývozní – u nás není praktikováno (stát jej může uvalit na suroviny nebo materiály, aby zajistil jejich dostatek pro domácí výrobce).
3) tranzitní – u nás nejsou praktikována, platí se za převoz zboží přes území země (r. 1921 – Ženevská úmluva o nepoužívání tranzitních cel – podepsali evropské země; v současné době používají pouze nejchudší africké a asijské země z důvodu příjmu do státního rozpočtu).
Z hlediska stanovení celní sazby:
1) valorické clo – je dáno % sazbou z celní hodnoty zboží, u nás používáno, celní zákon určuje co se započítává do celní hodnoty.
Celní hodnota = cena dováženého zboží + náklady s pořízením zboží na ČR hranici
(zboží bez zahr. DPH* kurz ČNB) (pojistné, dopravné)
2) specifické clo – závisí na množství dováženého zboží a je dáno v penězích na jednotku množství, clo je zcela nezávislé na ceně zboží.
3) Kombinované clo – kombinuje se valorické a specifické clo => část zboží se proclívá podle ceny % a část podle množství stanovenou sazbou => celní zákon musí určit, jak velká část zásilky bude proclívána valorickou sazbou a jak velká specifickou sazbou.
Z hlediska účelu zavedení cla:
1) ochranná cla – účelem zavedení je ochrana domácího trhu.
2) finanční cla - účelem zavedení je příjem do státního rozpočtu.
3) odvetná cla – zvýšení cla je opatření, které následuje jako odveta na obdobné opatření jiného státu, může dojít až k celní válce, kdy se cla vystupňují natolik, že zboží se díky vysokému clu stává neprodejnýma přestává se dovážet.
4) antidumpingové clo – DUMPING = cenové podbízení v ZO – zahraniční zboží se prodává na našem trhu velmi levně, cílem je získat daný trh, zlikvidovat konkurenci a poté ceny zvyšovat, stát by měl prodej za velmi nízké ceny hlídat a pokud se podaří prokázat, že zahraniční vývozce prodává za ceny menší, než jsou jeho výrobní náklady nebo ve své zemi prodává stejné zboží za ceny výrazně vyšší, tak se jedná o dumping a může být uvaleno antidumpingové clo => toto clo se platí navíc nad běžné dovozní clo, sazby nejsou určeny, ale je nastaveno tak, aby dorovnalo ceny na tuzemském trhu a pokud je dumping prokázán vybírá se zpětně.
5) vyrovnávací clo – praktikuje se tehdy, jestliže zahraniční vývozce vyváží také za velmi nízké ceny, ale tyto jsou důsledkem toho, že výroba nebo vývoz je státem dotováno, také se platí nad běžné dovozní clo a je možno vybírat zpětně.
6) preferenční clo – praktikuje se na zboží, které pochází ze zemí, kterým je uděleno smluvně určité celní zvýhodnění, preference může být vyjádřena třemi způsoby:
a) nulová celní sazba – země se dohodly, že nebudou na určité zboží clo praktikovat
b) preferenční celní sazba – místo smluvní sazby se dohodne ještě menší sazba cla a toto se používá k proclívání (preferenční sazby také obsahuje celní sazebník)
c) preferenční sleva na clu – zboží se proclívá smluvní sazbou cla uvedenou v celním sazebníku a od vypočítaného cla se odečítá určitá sleva např. 20%.
Celní kvóty = množství zboží, na které se vztahuje určitá celní výhoda tzn. preferenční clo, pokud je celní kvóta vyčerpána, proclívá se běžnou smluvní sazbou. Čerpání kvót si sleduje ministerstvo průmyslu a obchodu.
CELNÍ ŘÍZENÍ
- obsahuje:
1. podání JCD (Jednotné celní deklarace) = základní dokument v celnictví, podává se při vývozu i při dovozu.
2. kontrolu zboží a dokladů
3. vyměření cla, DPH při dovozu, spotřební daně zaplacení celního dluhu a propuštění do určitého režimu.
JCD – je účetní a daňový doklad ( o zaplacení cla, DPH a spotřební daně)
Celní deklarant = je osoba, která navrhuje celní režim a platí celní dluh.
Deklarantem může být:
1) sám vývozce nebo dovozce
– sám vyplní JCD podá ji na celní úřad, musí mít složenu celní jistotu, pokud mu vzniká celní dluh a ze svých peněz platí celní dluh.
Celní jistota – zajišťuje celnímu úřadu splacení celního dluhu, dovozce musí u své banky vinkulovat na speciálním účtu peníze ve výši celního dluhu ve prospěch celního úřadu a banka mu o tomto vydá potvrzení.
JCD + celní jistota - toto potvrzení je předáno celnímu úřadu a poštou do vlastních ruku přijde potvrzená JCD + složenka na clo + DPH = celní dluh
Pokud by dovozce celní dluh neuhradil, využije celní úřad složené (vinkulované) celní jistoty a svoji pohledávku si vyinkasuje.
2) nepřímý zástupce
– jedná vlastním jménem ve prospěch zastoupeného => stává se celním deklarantem => musí zaplatit za dovozce celní dluh, tento mu potom přefakturuje. Za svoje služby si provizi, i tento celní dluh musí být zajištěn celní jistotou, a proto tito zástupci (větší spediční firmy – Čechofracht), mají složenu globální celní jistotu (ve výši 5 000 000), ale za využití této jistoty účtují další % => dovozce se nemusí v celním řízení o nic starat, ale prodražuje se mu to o provizi a o % za využití celní jistoty.
3) přímý zástupce
– jedná jménem zastoupené osoby a ve prospěch zastoupené osoby, nevzniká mu povinnost zaplatit celní dluh => deklarantem zůstává dovozce.
a) musí mít složenu celní jistotu na speciálním účtu u banky ve prospěch celního úřadu (např. 300 000), banka vydá potvrzení o složení celní jistoty, to se přiloží k JCD a celní úřad poštou do vlaních rukou zašle potvrzenou JCD a složenku o zaplacení cla.
b) složená celní jistota je menší než celní dluh nebo deklarant nechce skládat celní jistotu, protože se jedná o jednorázový obchod => JCD podá na celní úřad, dostane příkaz k úhradě, s tím dojde do banky, banka potvrdí přijetí příkazu k úhradě na kopii a z touto kopicí jde zpátky na celní úřad, kde mu potvrdí JCD.
Doklady nutné v celním řízení:
1. JCD
2. Deklaraci celní hodnoty, pokud je celní hodnota vyšší než 100 000 Kč. V deklaraci se uvádí z čeho se celní hodnota skládá.
3. Obchodní faktura
4. Dopravní doklad – smlouva o přepravě věci s dopravcem
5. Pojistka = pojistná smlouva (bylo-li zboží pro přepravu pojištěno)
6. Výpis z obchodního rejstříku, u FO živnostenský list.
7. Osvědčení o původu zboží – má-li se proclívat smluvní nebo preferenční sazbou cla.
a) typ EUR – používá se ze zeměmi ES, CEFTA, ESVO, Bulharsko, Izrael, Litva, Lotyšsko Estounsko => vystavuje ho vývozce a potvrzuje celní úřad.
b) typ FORM-A => USA, Kanada, Japonsko, Nový Zéland, Austrálie => vystavuje ho vývozce, potvrzuje hospodářská komora.
c) certifikát o původu zboží => používá se s ostatními zeměmi, které nebyli uvedeny za a), b) => vystavuje ho vývozce, potvrzuje hospodářská komora.
d) prohlášení k původu zboží na faktuře => lze použít pouze do hodnoty 250 000 Kč.
8. Obchodní licence = povolení k vývozu nebo dovozu, vydává ji ministerstvo průmyslu a obchodu, mají omezenou platnost, celní úřad požaduje platnou licenci.
Další dokumenty u zboží:
- vývoz zvířat – veterinární osvědčení
- vývoz rostlin – fitopatologické osvědčení
- jakostní certifikáty – smyslem je, aby do země nepřicházelo nekvalitní zboží, vdávají je státní zkušebny jakosti nebo specializované organizace na kontrolu jakosti.
Vyměření cla a daní:
Clo, DHP, i spotřební daň vyměřují celní úřady, dále vyměřují i silniční daň u vozidel, která vezou náklad, jsou ve vlastnictví FO, PO a do ČR na určitou dobu přijíždějí nebo projíždějí.
Celní hodnota se přepočítává kurzem deviza střed ČNB, zaokrouhluje se na celé Kč nahoru.
Způsob placení:
1) v hotovosti na celnici (týká se spíš občanů a neobchodního zboží).
2) bezhotovostně platebním příkazem
3) přeplatkem na jiném clu (musí být písemná žádost celnímu úřadu, aby přeplatek nebyl vrácen a byl použit na platbu cla).
Platnost cla je 10 dnů od vyměření cla celním úřadem, cel. úřad může povolit na základě žádosti celního deklaranta:
a) odklad placení cla – musí zdůvodnit proč není schopen platit a kdy bude schopen platit (povoluje se max. na 30 dní) a neplatí se penále, ale úrok.
b) posečkání placení cla – praktikuje se výjmečně, většinou na 180 dní, praktikuje se úrok.
c) placení cla ve splátkách – celní úřad stanoví platební kalendář splátek cla, celní dluh se zvyšuje o úrok.
Pokud celní dluh není uhrazen, je využito složené celní jistoty, eventuelně můžou být využity následující formy exekuce.
1) inkasní příkaz k účtu dlužníka.
2) srážkou ze mzdy (zachováno životní minimum)
3) exekuce movitého majetku (prodej)
4) exekuce nemovitého majetku
CELNĚ SCHVÁLENÉ URČENÍ ZBOŽÍ
1. celní režimy, do kterých lze zboží propustit.
režim volného oběhu zboží
režim tranzitu
režim uskladnění v celním skladu
režim vývozu
režim aktivního zušlechťovacího styku
režim přepracování pod celním dohledem
režim pasivního zušlechťovacího styku
režim dočasného použití
2. Propuštění zboží do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu
– svobodné cel. pásmo nebo skaldy můžou být zřízeny kdekoli na celním území, podléhá rozhodnutí vlády. Zřizují se na nákladových terminálech železniční a silniční dopravy nebo na letištích, v přístavech.
Při dovozu do svobodného celního pásma (skladu), se neplatí clo, DPH ani spotřební daň, zboží lze skladovat časově neomezeně, platí se skladovací poplatky, na zboží mohou být prováděny dokončovací nebo kompletovací operace, rozhodující je hodnota zboží v momentu, kdy opouští pásmo (sklad) => proclívá se, vzniká celní dluh, pokud je zboží prodáno na náš trh.
Význam je v tom, že se přiblíží okamžik placení celního dluhu s okamžikem, kdy dostává dovozce zaplaceno od tuzemského odběratele.
Při vývozu má význam vývoz na celní svobodný sklad ( do pásma), protože zboží je považováno za vyvezené a je možno žádat od FÚ vrácení DPH a spotřební daně.
3. Zpětný vývoz
- týká se pouze zahraničního zboží, které se nachází na našem území (zahraniční vývozce k nám vyvezl zboží na sklad speditéra, ale náš dovozce není schopen zboží odebrat a zaplatit).
4. přenechání zboží ve prospěch státu – také se také pouze zahraničního zboží na našem území.
5. Zničení zboží – týká se také zahraničního zboží na našem území, praktikuje se tehdy, jsou-li náklady na zpětnou dopravu vyšší než hodnota zboží.
Celní režimy:
1) režim volného oběhu
– praktikuje se při dovozu nejčastěji, po zaplacení celního dluhu může dovozce se zbožím volně nakládat (vyrábět z něho nebo prodávat, zahr. považováno za české)
2) režim vývozu
– používá se při vývozu, je-li zboží propuštěno, vzniká nárok na vrácení DPH a spotřební daně, clo se neplatí, celní úřad určí lhůtu, ve které musí zboží opustit celní území ČR a v této lhůtě nesmí být změněn stav zboží.
3) režim tranzitu
- zboží je pod celním dohledem v tomto režimu:
a) zahr. zboží vstupuje do režimu tranzitu při přechodu přes pohraniční celnici a je v něm až do momentu kdy dovozce zaplatí celní dluh a zboží je propuštěno do režimu volného oběhu.
b) zahr. zboží, které bude přes naše území pouze procházet je v režimu tranzitu od vstupní pohraniční celnice do výstupu pohraniční celnice.
c) do režimu tranzitu se propouští zboží při vývozu na dobu od odbavení vnitrozemskou celnicí do momentu přechodu přes pohraniční celnici, při režimu tranzitu se zajišťuje celní dluh, nejčastěji bankovní garancí.
4) režim uskladnění v celním skladu
– má stejný význam jako uskladnění v svobodném celním skladu (pásmu) => oddaluje moment placení celního dluhu a při vývozu na celní sklad je možno žádat vrácení DPH.
a) veřejné celní sklady – zřizovatelem i provozovatelem je celní úřad, lze sem přijmout zboží od jakékoli právnické nebo fyz. osoby, skladování není časově omezeno.
soukromé celní sklady – zřizovatelem i provozovatelem je FO nebo PO, ale musí k tomu mít povolení celního úřadu podle sídla firmy (autobazary, velkoobchody).
Celní dluh vznikne v momentu vyskladnění do tuzemska.
5) režim aktivního zušlechťovacího styku
– zboží se do ČR dováží za účelem opracování, kompletování nebo opravy, po provedení těchto operací se zboží vrací do zahraničí.
Dva způsoby celního odbavení:
a) systém vrácení cla – při dovozu k nám se zaplatí clo, DPH, spotřební daň, při vrácení zboží do zahraničí se clo, spotřební daň a DPH vrací.
b) podmíněný systém – celnice si nechává celní dohled nad zušlechťovaným zbožím, vede ho v evidenci, určí termín do kdy musí zboží opustit naše celní území (lze na žádost prodloužit), DPH, clo, spotřební daň se neplatí.
6) režim přepracování pod celním dohledem
– podstata stejná jako u aktivního zušlechťovacího styku, zboží se v ČR opracovává a dále musí být splněny tyto dvě podmínky:
a) celní sazba na dovoz surovin, materiálů, polotovarů k opracování je vyšší než celní sazba na hotový finální výrobek, který opracováním vznikl.
b) opracované zboží má zůstat na území ČR.
Proclívá se nižší celní sazbou a důležitá je hodnota zboží po opracování.
7) režim pasivního zušlechťovacího styku
– naše zboží se nechává opracovat v zahraničí a potom se vrací do ČR. Při návratu mohou nastat dvě možnosti:
a) osvobození od cla => clo se neplatí (v praxi málo časté)
b) částečné placení cla – proclení podléhá hodnota přidaná zpracováním v zahraničí.
8) režim dočasného použití
– do tohoto režimu se propouští zboží, které má na našem území být jen určitou dobu a po uplynutí této doby se vrací zpět do zahraničí v nezměněném stavu.
– po dobu pobytu zboží na našem území se nesmí měnit vlastník tohoto zboží a musí být ve vlastnictví zahraniční PO nebo FO.
Jsou dvě možnosti proclení:
a) úplné osvobození od cla – upraveno vyhláškou ministerstva financí, kterého zboží se to týká.
b) částečné osvobození od cla – vybírají se 3 % z celkového cla i DPH za každý započatý měsíc. (max. do výše celkového cla a DPH).
Proclívání neobchodního zboží
- neobchodní zboží – slouží ke konečné spotřebě, není určeno k výrobě nebo k obchodování.
a) v naturálních jednotkách je určen bezcelní limit u cigaret 250 ks, doutníků 50 ks, lihoviny 1 litr, víno 2 litry.
b) hodnotově – 6000 Kč na osobu starší 15 ti let
- 3000 Kč na osobu mladší 15 ti let
Limit nelze sčítat, je-li cena vyšší než limit pak se clo a DPH při dovozu počítá z celé ceny, do celní hodnoty se započítává cena zboží po odečtení zahraničního DPH.
PRÁVNÍ NORMY A ORGANIZACE CELNICTVÍ
- celní zákon – schvaluje ho parlament, jsou v něm obsaženy práva a povinnosti celních orgánů, FO a PO při celním řízení., určení celní hodnoty a sankce za nesplnění celních povinností.
- celní sazebník – je vydáván jako nařízení vlády, obsahuje seznamy zboží a u každého zboží je uvedena vždy všeobecná a smluvní sazba cla, u některého zboží i preferenční sazba, pokud se na dané zboží vztahuje.
Organizace celnictví:
Ministerstvo financí = Generální ředitelství cel => Krajská celní ředitelství =>Obvodní celní úřady => a ty se dělí na pohraniční celní úřady a na vnitrozemské celní úřady.
Pohraniční celní úřady – jsou umístěny na hraničních přechodech, na letištích nebo přístavech a provádějí vstupní a výstupní kontrolu zboží.
Vnitrozemské celní úřady – provádějí vlastní celní kontrolu a propouštějí zboží do určitého režimu
Základní celní pojmy:
celní území – celé území ČR, včetně vnitrozemských vod a vzdušného prostoru.
a) celní pásmo = je 25 široký pruh kolem státních hranic, směrem do vnitrozemí, kde má celník právo kontrolovat zboží a osoby.
b) celní vnitrozemí = tj. zbytek celního území
celní dohled – vykonávají celní úřady (celnice), které provádějí celní kontrolu:
- vstupní a výstupní kontrola zboží na pohraničních celnicích
- kontrola druhu a množství zboží
- kontrola účetních dokladů (FAP za zboží, fa za dopravu, pojištění) => kvůli celní hodnotě.
- kontrola dopravních prostředků – neporušenost plomby u odbavených kamionů, doklady o dopravním prostředku (technický průkaz), doklad o zaplacení silniční daně, povinné ručení.
- propuštění zboží do určitého režimu, výpočet cla, DPH při dovozu a spotřební daně při dovozu, placení a vymáhání celního dluhu.
České a zahraniční zboží:
české zboží – za české zboží je považováno, zboží, které bylo v ČR vyrobeno, nebo do ČR dovezeno a propuštěno do režimu volného oběhu (bylo zaplaceno clo, DPH při dovozu a spotřební daň) => dovozce může s tímto zbožím volně nakládat, využít pro výrobu, nebo prodávat.
zahraniční zboží – je všechno ostatní zboží, které je na našem území a není považováno za české, je to také české zboží, které bylo propuštěno do režimu vývozu a je na našem území.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát