Stalingrad
STALINGRAD
Když se Němcům nepodařilo vyhrát ruskou válku hned v roce 1941, doufali, že nový nápor v létě 1942 jim přinese konečné vítězství. Jejich plán měl dvě hlavní útočné linie - z Charkova ke Stalingradu a z Krymu na Kavkaz. Nové tažení na východ bylo velkolepé, protože se týkalo téměř 2 milionů mužů. Jejich účelem bylo odříznout Stalinovy životně důležité zásobovací trasy vedoucí přes Kavkaz a podél Donu a Volhy. Dále ho zbavit ropných nalezišť a západní pomoci, přicházející přes Írán. Kdyby se podařilo dosáhnout těchto cílů, výsledkem by nepochybně bylo konečné rozhodující vítězství, protože Rusové by patrně neměli jinou možnost, než žádat o předčasný mír.
Když se nacistům nepodařilo dosáhnout těchto cílů, museli si poprvé připustit myšlenku, že možná válku nevyhrají.
Celá událost se stala jednou z největších a nejdůležitějších a bezesporu nejkrutějších bitev v dějinách lidstva. Operace probíhaly v kruhové oblasti s průměrem větším než 500 mil a trvaly téměř celý rok. Na počátku nebyl hlavním cílem Němců Stalingrad, ale maximální zničení sovětských jednotek. Hitlera se postupně zmocňovala osobní posedlost Stalinovým městem.
1. fáze německých operací r. 1942 probíhaly dokonce lépe, než se očekávalo, protože Stalin byl posedlý obranou Moskvy. Když konečně 12. května zahájil velký útok jižně od Charkova, byl tento útok rychle zachycen a zlikvidován rychlými manévry německých tankových jednotek. Poté Němci zaútočili na hnízda odporu na Krymu, a tak si v červnu otevřeli cestu pro rychlý nápor směrem na východ.
Až v červenci se začali v německých operacích objevovat trhliny. Bylo jich zpočátku málo, ale postupně rostly do té míry, že se hlavního stanu zmocňoval pocit nejistoty. Hitler prohlásil, že chce postupovat na co nejširší frontě, ale tím se armáda příliš roztáhla do šířky a byla zranitelnější zejména pak v horském terénu na Kavkaze. 23. srpna zahájila utok od západu Paulusova 6. armáda (300 tisíc mužů). Došlo k masovému leteckému bombardování, které zničilo většinu předměstí, ale zároveň pomohlo Rusům stáhnout se na střední obrannou linii. V době stalingradské bitvy nevěděly sovětské jednotky stále ještě nic o jemnější taktice vedení bitev. Jejich zuřivé a opakované protiútoky, které měly vyhnat vetřelce z města, zaznamenaly jen nepatrné úspěchy.
Podařilo se jim hájit obrannou linii a změnily bitvu v brutální boj dům od domu, v němž byla německá technika k ničemu. Trumfem Rusů se stala jejich odvaha a vytrvalost pěšího vojska.
Koncem prvního týdne v září Hitler utrpěl krizi důvěry, když si uvědomil, že jeho ofenzívě se nepodařilo hladce prorazit přes nepřítele. Teprve 19. září dospěla k Volze 4. tanková armáda a až 18. října se 6. armádě podařilo obsadit traktorový závod.
Sovětský štáb dale potají pokračoval v přípravě plánů na zahájení velkolepého dvojího obklíčení, které by zahnalo 6. armádu do izolovaného prostoru a vedlo by tak k jejímu úplnému zničení. Rusové postupovali podle plánu. Nejdříve zničili dvě rumunské armády, čímž zanechali široké trhliny na obou stranách Paulusovy armády. Tak se jim 23. listopadu podařilo obklíčit celou 6. armádu, od které si Hitler tolik sliboval. Paulusovu velení začal docházet nejen válečný materiál, ale také potraviny a vyčerpaní němečtí vojáci pomalu umírali hladem a mrazem. 10. ledna Rusové rozštěpili 6. armádu na dvě části. Severní izolovaný prostor byl definitivně rozdrcen 31. ledna a v jižním ustaly boje 2. února. Jednotky polního maršálka Pauluse 31. ledna kapitulovaly a během dvou dnů se vzdali i zbývající němečtí vojáci.
U Stalingradu pomrzlo nebo bylo zastřeleno 150 tisíc německých vojáků. Z těch, kteří se na konci ledna vzdali a padli do zajetí Sovětů (asi 90 tisíc lidí), se ani ne 10 procent vrátilo domů do Německa. Celkem Němci a jejich spojenci ztratili na tomto úseku fronty na půldruhého milionu vojáků, přes 3 a půl tisíce tanků, 12 tisíc děl a minometů a na 3 tisíce letadel. Osud byl tentokrát k Němcům krutý, ale spravedlivý, protože jejich taktika spálené země byla nelidská. Bezdůvodně pálili ruská obydlí a vyvražďovaly i starce, ženy a děti.
Ztráty na ruské straně se odhadují na 50 tisíc bojovníků, což je však jen málá část z celkového počtu ruských obětí 2. světové války. - (28 milionů Rusů, 6 a půl milionu Němců). - (0.2 procenta).
Bitva o Stalingrad skončila. Německý národ ztratil iluze o své neporazitelnosti a poprvé poznal chuť velké a kruté prohry.
Třetí říše vstoupila do svého posledního stádia.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát