Životní úroveň
ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ
...ukazatel zahrnující hmotné i nehmotné stránky lidského života. Životní úroveň je ovlivněna např. výší hrubého národního produktu na osobu, přístupem ke vzdělání a zdrav. péčí, kvalitou a dostupností infrastruktury a služeb, stavem životního prostředí, polit. uspořádáním a podobně.
ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ A SPOKOJENOST S PŘÍJMEM
Příjmy na člena domácnosti se zvýšily, nicméně od počátku roku trvá menší spokojenost s životní úrovní. Třetina výdělečně činných považuje svůj plat za silně podhodnocený ( od minulého roku přesvědčení o nedostatečné finanční odměně vzrostlo z 65% na 72% ) – pocit nespokojenosti vzrostl. Podle řešení IVVM (dotázáno bylo 1107 osob starší 15.let) považuje mírně nadpoloviční část obyvatel (53%) životní úroveň své domácnosti za uspokojivou, za nízkou ji označuje 38%, jako velmi špatnou 7% domácností.
Byly zaznamenány dva poklesy spokojenosti s životní úrovní. K prvnímu došlo zřejmě v souvislosti s očekávanými nepříznivými důsledky přijatých úsporných „ ekonomických balíčků“ , k druhému pak v prvních měsících loňského roku, který pravděpodobně odráží kromě zhoršeného cenového vývoje a inflace již také reálný dopad zmíněných opatření. Podíl občanů hodnotících svou životní úroveň příznivě stále ještě početně převyšuje část nespokojenou.
Podstatným kritériem životní úrovně je čistý příjem na člena domácnosti. V minulém i letošním roce měla většina domácností příjem na osobu do 6200,- Kč : loni 80% nyní 77%. Zmenšily se přitom skupiny obyvatel s příjmem do 4600,- Kč z 53% na současných 42%. Nárust příjmů se však – zřejmě zejména vlivem inflace, jejíž průměrná výše činila loni 8,5% - nepromítl do pocitů vyšší životní úrovně. V březnu 1997 ji hodnotilo příznivě 59% občanů, nyní o 6% méně.
Jak souvisí výše příjmů s hodnocením životní úrovně? Lidé považující svou úroveň za „ spíše dobrou“ mají nejčastěji ( 56% ) příjem na osobu v rozmezí 3801 – 6200 Kč. Příjmovou skupinu od 4601,- do 5400,- představuje každý čtvrtý zástupce „ spíše dobré“ životní úrovně ( 25% ). Za „ spíše špatnou“ považují svou životní úroveň vesměs ( 70% ) lidé s čistým příjmem mezi 3001 – 5400 Kč.
Charakteristika některých skupin obyvatel :
mladí do 20. let – spíše dobrá ž.ú. je pro 58%
45. – 59. letí – příjem se v 36% pohybuje nad 6201,- Kč – ale 35% je přesvědčeno, že jejich plat je podhodnocen.
60. letí a starší občané, důchodci – 50% je spíše špatná ž.ú., 10% velmi špatná.
muži – hodnotí lépe svou ž.ú. ( spíše dobrá 52% ).
ženy – poněkud častěji se mezi nimi vyskytuje velmi špatná ž.ú. ( 9% )
Podnikatelé a živnostníci hodnotí svou situaci nejlépe ze všech uvedených skupin.
Horší ž.ú. je v obcích od 500 do 2000 obyvatel ( 50% špatná ) a ve městech nad 100000 obyvatel ( 49% ) špatná.
Relativně nejvíce spokojených s platem nacházíme v Praze ( 38% ), nejméně na severní Moravě ( 18% ). Celkově jsou spokojeni spiše v Čechách ( 30% ) než na Moravě.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát