MEZOPOTÁMIE
ÚZEMÍ
Oblast Mezopotámie je oblastí Předního Východu - dnešního Iráku, Turecka, Írána a Kuvajtu. Název Mezopotámie se obecněji používá pro celou civilizaci spojenou s tímto regionem. Mezopotámie je to oblast biblického ráje (definováno v druhé kapitole Genese).
V pravěku byly pro obydlení určité oblasti nejdůležitější tři faktory.
faktory 1. dostatek vláhy
2. teplé podnebí
3. úrodná půda. :
Mezopotámii - „Meziříčí“ je tvořeno řekami Eufrat () a Tigris (), které jsou nejdůležitějšími pro celou oblast Předního východu. Tyto řeky se v jižní části spojují v jednotný tok zvaný Šatt al-Arab, který se vlévá do Perského zálivu.
význam • pitná voda
• užitková voda - zavlažování
• dopravní tepny - spoje mezi vzdálenými oblastmi.
Severní Mezopotámie byla nazývána Asýrie, jižní část Babylónie. Babylónie se dělí na jižní - Sumer a severní - Akkad.
Území Mezopotámie je součástí tzv. „Úrodného půlměsíce“. Většina území má kontinentální podnebí (výkyvy teplot) s nedostatkem srážek (roční úhrn srážek v Asýrii (sever) je 200-400mm, v Babylónii (jih) 100-200mm za rok. (Česká rep. cca. 600mm)). Po poslední době ledové (cca. 15000 př.n.l.) nastalo oteplování ® příznivý vliv na vegetaci a faunu ® V Mezopotámii se vyskytovaly divoké druhy obilí, luštěnin, zelenina, datle fíky víno ze zvířat kozy, prasata apod.!(vliv na budoucí zemědělství).
PALEOLIT (starší doba kamenná)
Nejstarší doložení obyvatelé Homo sapiens Neandrthalensis - jeskyně Šanídár (SV Irák) cca. 50-40 tisíc př.n.l.
Metoda určování stáří organismů tkví v zjišťování množství radioaktivního uhlíku v organismu. Jakmile organismus odumře, začíná se v něm radioaktivní izotop uhlíku označovaný podle své atomové hmotnosti jak C14 proměňovat v běžný uhlík C12. Tzv poločas rozpadu je určen na 5730 let.
Obživa: sběrači a lovci - skupiny lovců v pohybu podle stěhování zvěře
Společnost: • tlupy - obydlí jeskyně, oděv - kůže ulovených zvířat.
• Příroda zcela ovládá člověka - ne člověk přírodu.
NEOLIT (mladší doba kamenná) - od vzniku zemědělství
Lidé začínali žít ve stálých sídlištích (vesnicích) a postupně se mění v zemědělce. Příčinou byly pravděpodobně klimatické změny (oteplování po ústupu doby ledové), relativní přelidnění a především planě rostoucí obilniny aj. Vznik zemědělství lze datovat cca. 10000-8000 př.n.l. a narozdíl od jiných oblastí světa mu vpodstatě vůbec nepředcházelo jinde zdlouhavé období mezolitu tzn. poslední etapa paleolitického přisvojovacího hospodářství před samotným vznikem zemědělství.
Chov zvířat : ovce, kozy, vepř. Koně (osel z hor) si ochočují až po tisíciletí a velblouda (osel od moře) ochočují až v 1. tis. př.n.l.
pro srovnání: vznik zemědělství: v Evropě: cca. 5000 př.n.l.
Lidé Mezopotámie ve snaze zušlechtit planné plodiny úmyslně zasahovali do genetické struktury rostlin a živočichů v rámci domestikace - potlačit nevhodné vlastnosti a naopak rozvynout vlastnosti žádoucí.
Společnost:
• rody - vázanost na určitá místa (nutnost starat se o svá pole, chovaná
zvířata,...)
® budují se prostory na skladování zásob potravin (hl. obilí)
obydlí: obytné stavby s kruhovým půdorysem, jediná místnost. Stěny z upěchované hlíny a později z cihel sušených na slunci. Nejstarší z povodí Horního Zábu.
• usedlý způsob život ® větší porodnost ® větší hustota osídlení ® intezivnější styky mezi pospolitostmi ® výměna informací
• výrobní surovinou hl. hlína, kosti
Kultury:
• klasifikace podle keramiky
1) kultura HASSÚNSKÁ (6500-5500 př.n.l.)
• severní Mezopotámie (Ninive, Magzalija)
• nejstarší
2) kultura SÁMARSKÁ (6000-5000 př.n.l.)
• střední Mezopotámie (Čógo Mami, Tell Abada, Sámarrá)
• poprvé doloženo umělé zavlažování !!!
• obytné stavby členěné do tří částí (ústřední hala a dvě boční místnosti)
• keramika obohacena figurálními motivy
3) kultura HALAFSKÁ (5500-4000 př.n.l.)
• pás od Sýrie, přes sverní a střední Mezopotámii
• oblast s dostatkem srážek ® není nutno zavlažovat
• první pečetidla
• keramika bohatě zdobena - až trojbarevnými geometrickými vzory
• nalezeny plastiky žen z pálené hlíny - motiv božské matky
• lid obeznámen s obráběním kovů (měď)
CHALKOLIT/ENEOLIT (doba měděná, nejmladší d. kamenná)
• Přípravné období mezi neolitem a městskou civilizací
• Centrum vývoje se přesouvá na území jižní Mezopotámie (Sumer)
jižní Mezopotámie - úrodnější půda, ale nutnost zavlažování ® schopnost uživit nejvíce lidí z
celého Předního východu! ® hustota obyvatel ® nový typ sídel (téměř
města) ® nový typ ekonomické a spol. organizace
Kultury:
1.) kultura OBEJDSKÁ (5000-3500 př.n.l.)
• jižní Mezopotámie (Tell Ubajd, Eridu, Tell Avajlí, Ur, Uruk, Nippur, Čoga Mami)
• světlezelená keramika - výskyt hrnčířského kruhu
• navyzuje na kulturu Sámarskou (zavlažování)
• v 5. a 4. tisíc. př.n.l. expanze na sever, kde vytlačuje kulturu halafskou (až dosud zde má
dominatní postavení)
• kultura založena na zemědělské produkci (se zavlažováním) + chov dobytka
• vynález oradla
• specializace řemeslné výroby (II.dělba práce)
materiál : hlína - stále nejdůležitější ® hrnčířský kruh
kámen - pazourek, ale i polodrahokamy
kovy - jen omezeně slitiny z mědi
• vícegenerační domy, později i předchůdci budoucích zikkurratů - stupňovitých chránů
• počátky hierarchizace společnosti (viz. styl pohřbívání) - patriarchální uspořádání
• užívají pečetítka k značení osobního vlastnictví
STŘEDOVĚK (od oběvu písma) - DOBA BRONZOVÁ
-
VZNIK MEZOPOTÁMSKÉ CIVILIZACE
• Vznik skutečných měst s monumentální architekturou
• vznik písma a pečetních válečků
• formuje se vládnoucí třída - chrámové hospodářství
Kultury:
1.) kultura URUCKÁ (3500-3200 př.n.l.) a DŽEMDETNASRSKÁ (3200-3000 př.n.l.)
• Jižní Mezopotámie (Uruk) - oblast Sumeru
• tendence urychlovat a zjednodušovat výrobu - masová výroba keramiky
• rozšíření použití kovů - metalurgie, bronz (měď + olovo)
• kultovní váza z Uruku - vytesána z alabastru
- znázorňuje úrovně vesmíru (rostliny, živočich., člověk,bohové)
• vznik pečetních válečků = typický znak mezopotámské kultury až do jejího zániku
město URUK: • plocha 100 ha
• v centru 2 chrámová centra (1. bohyni lásky a plodnosti Inanně/Eana, 2.
bohu Anovi - pozdějšímu sumerskému nejvyššímu bohovy
• okolo obrovské trojlodní budovy (jako v obejdské kultuře) 2-4 tis. m2
• Společnost: • Obyvatelstvo koncentrováno do několika hlavních městských center
vytvořených okolo chrámů zasvěcených různým bohům:
An - bůh nebes (Uruk, Aššur)
Nanna (babylonsky Sín) - bůh měsíce (Ur, Charrán)
Uttu (bab. Šamaš) - bůh slunce, syn Nanny (Larsa, Sippar)
Innan (bab. Ištar) - bohyně lásky a války (Uruk + ostatní)
Enki - bůh podzemního sladkovod. oceánu a moudrosti (Eridu)
• kmeny - základní jednotkou jsou vícegenerační domácnosti ® součástí vyšších
jednotek založených na příbuzenském vztahu
• Hlavní chrám - centrum kultu
- nejvyšší autorita
¯ ... funkce náboženská, administrativní, ekonomická
• správa ekonomických chrámových záležitostí si vytváří písmo k ulehčení
administrativy
• postupné rozdělování moci do dvou sídel: chrám (hlavní kněz)
palác (světský panovník)
První kroky k úplnému rozdělení ® vznik vojenského náčelníka
• Písmo: • použití: - pořizování ekonomických a účetních záznamů
- seznamy (božstev, profesí, zvířat, rostlin...
- skutečné využití až cca. 2500 v raně dynastyckém obd.
• typ: - nejprve rákosovým pisátkem vyrývané obrázky do hliněných tabulek
- v džemdetnasrském obd. „klínové písmo“ (nejde o vyrývání, ale o
vtlačování).
RANĚDYNASTICKÉ OBDOBÍ (Sumerské městské státy)
• cca.3000 - 2210 př. n. l.
• postupné formování městských států
• včele dědičné vlsdařské dynastie
• písemné doklady - písmo se zdokonaluje ® všestranější použití (smlouvy o prodeji, první
literární texty - zaklínadla, hymny, modlidby)
• potopa cca. 2348 př.K. Po potopě mluvili všichni lidé stejným jazykem. V Babylonu se nově příchozí usadili a postavili věž „sahající do nebe“ - Bůh je v rpce 2247 př.K. potrestal zmatením jazyků
Etnické skupiny:
1.) obyvatelé hovořící semitskou akkadštinou
2.) Sumerové
• původ nevysvětlen - nejspíše v Mezopotámii sídlili od urucké kultury (cca. 3300 př.n.l.)
• prameny dějin:• tzv. Sumerský královský seznam (konec 3. tisíciletí) - přehled dynastií
panujících v různých městech
• mytologie
• oblast Mezopotámie rozdělana na zhruba 30 městských států
® spolupráce ekonomická, politická, vojenská
® konflikty o zemědělskou půdu a vodní zdroje
• do popředí se dostávají ruzné městské státy (Kiš, Ur, Šurrupak, Lagaš)
• Společnost: • nadále chrámové hospodářství
• půda -1-obdělávána chrámovými zemědělci - výnos chrámu
-2- přidělena chrámovým zaměstnacům - pro vlastní potřebu
-3- pronajímána soukromým zájemcům
® redistribuční hospodářství (bezpeněžní)
• včele chrámu stál nejvyšší správce - správa chrám. majetku
- nejvyšším zástupcem příslušného božstva
• včele světské moci dědičný vladař - vyvynuto z fce vojenského náčelníka
- nezávislý na chrámech
- politika, vojenství
• vpodstatě nikdy nedošlo ke spojení těchto dvou mocí a vytvoření monarchie
• neustálé konflikty vedou ke snaze vytvoření nadřízené autority, která by stála nad městkými
státy, koordinoval je, řešila jejich spory. ® zatím nevyplněno
AKKADSKÉ OBDOBÍ
• cca. 2000 př.n.l.
• zakladatel akkadského státu legendární Sargon Akkadský I. - nebyl z urozeného rodu
• poprvé vytvořen větší státní útvar - na 150 let sjednocuje Babylonii
• expanze do okolních zemí (Sýrie) - podle skladeb se mu podařilo dobýt obrovské území od
Středozemního moře po Perský záliv, ale ve skutečnosti šlo jen o loupežná přepadení,
nikoliv o sjednocovací akt.
• za vlády Saragonova synovce Narám-Sína se poprvé setkáváme s kultem žijícího panovníka
• Společnost: • koncentrace pozemkového majetku do rukou panovníka
• vrstva soukromých řemeslníků
• Časem dochází k období úpadku ® rozklad akkadského státu ® opět vznik mnoha
samostatných městských států ® obnovena politická struktura ranědynastická
• město Akkad zničeno pustošivým vpádem Gutejců (ze severní Babylónie)
II.DYNASTIE Z LAGAŠE
• Království bylo velice malé (nejvzdálenější města ležela 50 km od Lagaše - centra).
• nejslavnějším panovníkem byl GUDEA (2144-2124)
• jeden z nejznámějších panovníků
• velká stavební aktivita
• období velkého hospodářského a kulturního rozkvětu
• dynastie postupně ztratila samostatnost a stala se součástí III. dynastie z Uru.
III. DYNASTIE Z URU
Po zániku akkadského státu následovalo období cca. 100 let, kdy byla Mezopotámie vesměs rozdrobena na městské státy. Na konci 3.tis. př.n.l. se však opět prosazuje snaha o centralizaci.
po dlouhém období bylo opět nastoleno centrální vedení pro celou Babylonii
• Správce města Uru byl Ur-Nammu
- zakládá svou dynastii (Uru III)
- dobývá řadu Babylonských měst (Uruk, Lagaš)
- buduje první stupňovité chrámy - tzv. zikkurraty(tři stupňovité terasy a navrcholu
svatyně, k níž vedou tři schodiště protínající se v pravých úhlech)
• syn správce Ur-Namma Šulgi • ovládl celou Babylonii + Asýrii
• řada reforem ® cílem centralizovaný stát
• obnovení božského kultu krále
• zavedeny písařské školy
• jednotný systém měr vah
• jednotný kalendář (tzv. říšský kalendář)
• sepsána sbírka právních ustanovení
® usnadněna kontrola ekonomických záležitostí a správy státního majetku
Šulgiho nástupci měli mnoho práce se zajišťěním obrany územní celistvosti, neboť ve 2. polovině 3.tis. př.n.l. ze západu pronikají kočovné semitské kmeny Amorejců a jiných (Elamité, Churité). ® staví se obraná hradba dlouhá 200 km podél severní Babylonské hranice (nedochována).
• oslabování ústřední moci ® posilování moci provinčních místodržitelů ® postupný rozpad
státu viz skladba Nářek nad zkázou Sumeru a Uru .
Stát: • stát s centrálně řízeným oběhem stříbra a naturálii po celé Babylónii
• státní aparát pořizoval pečlivé záznamy o státním i chrámovém majetku (jedná se o
nejlépe dokumentované období)
• stát (panovník) - rozhodující v ekonomické oblasti - podpora chrámů
• chrámy - částečně podřízeny panovníkovi
- chrámové hospodářství obdobné tomu palácovému: část půdy pod přímou
kontrolou chrámu, část pronajímána za podíl, část přidělena jako
odměna za službu
• stát rozdělan na několik desítek provincií (v praxi podle hranic městských států
hierarchie v provincii : • nejvyšším správcem provincie byl místodržitel (ensi) - dohled
nad administrativními a ekonomickými záležitostmi
• každá provincie měla jednoho/několik vojenských velitelů
(šagina) - podléhali přímo panovníkovi, nikoliv místodržícímu
• existuje i vrstva soukromníků - nezávislí na paláci či chrámech
• ve městech řemeslnické dílny, tkalcovské dílny (13000 tkadlen)
• centralizace tohoto typu již nepřekonána!
OBDOBÍ STAROBABYLONSKÉ A STAROASYRSKÉ
• první pol. 2. tis. př.n.l.
• nepřeberné množství písemného materiálu (desetitisíce administrativních záznamů - smluv,
dopisů apod.)
STAROBABYLONSKÉ OBDOBÍ
• období let 2003 (zánik státu II. dynastie Urské) - 1594 (konec vlády I. dynastie Babylonské)
• nejvýznamějším státním útvarem - Babylon
• nejvýznamějším faktorem tohoto období jsou již zmínění Amorejci (podíl na rozkladu Uru
III)
- pronikali od západu
- postupně se vzdávají kočovného způsobu života ® asimilují se, najímají se jako sezóní
dělníci, žoldnéři ® jakožto zdatní bojovníci se dostávají ke koruně nově dobytých měst
• nejvýznamějšími městskými státy (území stále ještě rozdrobeno) jsou Isin a Larsa (dříve součástí Uru III) a Aššur.
PRVNÍ ASYRSKÝ STÁT
Asyrské území sprvu pod nadvládou Akkadského státu, Uru III. Na přelomu 3. a 2. tis. př.n.l. získalo toto území nezávislost a od počátku 2. tis. nabývá na důležitosti
• informace o dějinách získány z Asyrského královského seznamu (je až z 1000 př.K.)
• Vzniká nejprve jako malé území kolem města Aššur.
• centrem se později stává město Kanaš (Kültepe) ® objeveno profesorem UK B. Hrozným
Společnost:
• zjednodušuje se klínové písmo ® netřeba speciálních písařských škol ® zpřístupněno všem
• obchod zcela v rukou soukromníků (ani palác ani chrám)
• cesta z Aššuru do Malé Asie (měď, železo, tkaniny za zlatoa stříbro + poplatky, cla)®
pašování
• po vnitřních rozbrojích úpadek ® omezení moci zpět na město Aššur
VZESTUP BABYLONU
• Babylon -„brána Boží“- byl sídlem amorejské dynastie
• významným se stává v 18.stol př.K. ®vládou nejvýznamnějšího babylonského bladaře
¯Chammu-rabiho (1792-1750 př.K.)
• sjednotil jižní Mezopotámii (koalice s Mari) (+ přechodně získal i Aššur a Ninive!)
• budoval centralizovaný aprát: hiararchicky - 1. panovník (Chammu-rabi)
2. místodržitel provincie
3. správci měst
dále společensky: 4. soukromníci (řemeslo, obchod)
5. otroci - nemnoho, benevolentní
Ad 2) Místodržitelé: • detailní příkazy přímo od krále
• starali se o: hospodářství, finančnictví, administrativu, soudnictví i o
vojenství
• dohlíželi nad zemědělskou půdou à přidělovali pozemky
• zodpovědnost za dodávání rent jednotlivých měst do Babylonu
• zákoník: vytesán do 2,25m vysokého černého dioritu
: přibližně 282 §
: stál v chrámech všech větších babylonských městech - písaři překládali
: srovnání - Desatero cca. 15.st. př.K. = později!!
- Zatímco v desateru je „nepokradeš“, zde se to složitě rozebírá viz
polehčující okolnosti ap. Na druhou stranu je Chammu-rabihi zákoník
nerovnoprávný (svobodní občané vs. otroci ap.).
- v Řecku byla vyspělým projevem právního myšlení až Solónova ústava v 6.st.př.n.l.
: Obsah
0.) Prolog - oslava panovníka, dovolávání se bohů apod.
1.) Křivá obvinění ...zásada odvety
2.) Ochrana majetku
3.) Vztah nájemce a pronajímatele půdy
5.) Žena a rodina (žena =kněžka/plnoprávná ž./otrokyně; rozvody, předmanželské
smlouvy, adopce...)
4.) Poškození na těle
5.) Epilog
: význam: nejde o něco převratného - spíše kompilace starších zákoníků
: jde o odebrání moci soudní kněžím a vloženo do rukou státních soudů
• ® zřízeny státní soudy
• ® omezil pravomoci chrámů
• Po Chammu-rabiho smrti nastává hospodářská krize celé jižní Babylonie ® migrace obyvatel
na sever
• Současně zde vzniká separatistická tzv. „Přímořská dynastie“ sídlící na pobřeží Perského
zálivu (počátek Kuvajtu?!)
• definitním koncem vlády I. babylonské dynastie a počátkem „temného věku“ byl rok 1594
př.K. ® Babylon dobyt Chetity (Muršili I.)
povinnosti občanů vůči státu:
• 1. úkony ve prospěch státu (veřejné práce, služba ve vojsku)
- povinnost odpracovat několik dnů v měsíci na stavbě (kanalizace, hradby, chrám)
- vojna - jeň někdo a jen jako doplněk profesionálního vojenského jádra
2. platební povinnosti (naturálie / stříbro)
- daně - byly velmi vysoké a vedli k ekonomické krizi
• vyskytuje se zde vrstva soukromých podnikatelů ekonomů ® podílejí na správě a udržbě majetku institucí za určitou provizi jejich zisku
® velice se rozvíjí soukromnictví ve všech úrovní
STŘEDOBABYLONSKÉ A STŘEDOASYRSKÉ
OBDOBÍ (1594-1000 př.K.)
• období, kdy Mojžíš vyvádí židy z Egypta
• od dobytí Babylonu Chetity ® 200 let „temného věku“ - málo písemných památek apod.
• během této doby se k moci dostává dynastie kasitského původu
KASITSKÁ BABYLONIE
• postupně dobývají celou jižní Mezopotámii a Přímořskou dynastii (Kuvajt)
• staví mnoho chrámů zasvěcených mezopotámským bohům
• vznikají zcela nové literární skladby
• zvýšila se pozice krále ve smyslu držení půdy:
- z dobytých území král přiděloval část půdy příbuzným a chrámům
- narozdíl od starobabylonského období si půdu mohli nechat a už ji nemohl sebrat
MITANNI
• zatímco v Babyloii byly Kassité, Asýrie byla převážně pod nadvládou státu Mitannii.
• málo doložených faktů
MEZINÁRODNÍ VZTAHY NA PŘEDNÍM VÝCHODĚ
• v letech 1400-1200 př.K. hlavními mocnostmi: Egypt, Chetité, Mitanni, kassitská
Babylonie, později Asýrie
• na jedné straně soupeření ® ozbrojené konflikty (především území Sýrie a Palestiny = střed
zájmů Egypta a Matinni)
• na druhé straně mírové styky: mezistátní smlouvy o vzájemné spolupráci
: korespondence mezi vladaři
ZÁNIK MITANNI A VZESTUP ASÝRIE
• ve 12. století definitivně zaniká Mitannie ® obrozuje se a sílí vliv Asýrie
- vítězná tažení do sousedství (Mitannie, Babylonie)
• cca. 1200 př.K. náhlá krize a opětný úpadek související s etnickými změnami na Před.
východě =® příchod tzv. „mořských národů“ (Filištíni apod.)
• nastává období mnoha bojů vzestupů a pádů jednotlivých oblastí (Babylonie posiluje pdo
nadvládou krále Nabukadnesara I. apod.)
Souhrně:
• Babylonie na konci 2.tis. období úpadku, hospodářské krize
• Soumrak velmocí souvisí i s novým nebezpečím kočovných Aramejců, kteří podobně jako
Amorejci před 1000 lety osidlují území
VZNIK VELKÝCH ŘÍŠÍ
• Mitannie, Chetité, Asýrie
• cca. od r. 1200 se datuje v Mezopotámii doba železná = začíná se využívat železo
- změny ve společnosti
- výroba zemědělských nástrojů, nářadí, zbraní ® rozšíření oblastí zemědělství
- přechod z domácí výroby na velkovýrobu ® železo levnější než bronz
• rozvoj obchodu - Foiničané ® pro zajištění rychlejšího spojení budují Asyřřané i Babylóňané
síť silnic a stanic, karavany (velbloudi)
® vytváření řady drobnáých státních útvarů sdružujících se do koalic proti Asyrii či
Babylónii
- na pobřeží Středozemního moře Foiničané
- na jihu a východě od Foiničanů byla judská a izraelská střediska (období vlády králů
Davida a Šalamouna(1000-930př.K.))
- a další a další drobné útvary u obchodních cest mezi Perským zálivem a Středozemním
mořem (např. Aramejci, Peršané, Médové)
• časem v mocenských bojích vítězí Peršané, kteří si podmanili téměř celý Přední východ
včetně Egypta a Babylonie (cca. 500 př.K.). Rozsah Perské říše překonal až Alexandr
Makedonský
NOVOASYRSKÁ ŘÍŠE
(1000-600 př.K.)
• znovuupevnění moci Asýrie odvrácení útoků Aramejců (Damašek, spojenectví s „mořskými
národy“)
• politika expanze - oblíbeno pro získání nových území, za která vlastník někdy nemusel platit
daně (® později neúnosné pro stát)
• největší rozsah (hostoricky) získává roku 671 př. K. dobytím Egypta
• dobytá území platila buď jednorázovou vysokou daň, nebo se stávala vazalským státem
• do 10. století nechávala Asýrie vládnout v dobytému území tamější dynastii
-od 9.st. jmenuje guvernéra, který vybírá daně
• důležitým reformátorem státní správy, vojenské správy apod. byl Tiglatpilesar III.(745-
727př.K.)
• vzniká zde asyrská taktika přesidlování zajatců - zajatci byly po skupinkách nebo rodinách
přesidlováni do různých částí asyrké říše ® v jednom sídlišti byly obyvatelé různého původy
hovořící i jiným jazykem: ® zachování zvyklostí a tradic
® rozšíření aramejštiny jako jednotícího jazyka
• systém darování půdy ® 8.stol. vytvoření hojné vrstvy privilegovaných vlastníků ® oslabení
moci panovníka
• panovník: neomezený vládce země - nejvyšší velitel vojsk
- representant boha Aššura na zemi
- nejvyšším vykonavatelem náboženského kultu
- nejvyšší soudce
- nejvyšší pán země (půdy)
- jeho moc dána bohy a byla absolutní - teoktracie
- sídlem panovníka honosný, representativní palác
- slavnost zasvědcení paláce - 10 dní, 70000 lidí
• nejdůležitějšími panovníky Salmanasar III. (858-824 př.K.) - boje se Sýrií, Aramejci,
dobývá Damašek, staví hl. město Kalchu apod.
a Tiglatpilesar III. (745-727 př.K.) - postupně se stal vládcem celé jižní Mezopotámie a
nechal se korunovat babylonským králem. Upravil pravomoci „všemocných“ guvernérů
dobytých území
Vztah s Babylónií:
• babylonská kultura a vzdělanost považována za základ vlastní vzdělanosti
• několika tradičním babylonským městům (Babylon aj.) ponechali jejich původní privilegia,
či jim odpouštěli daně apod. ® v těchto městech ale vznikala střediska odporu
• Asyřané se snažili Babylonii ovládnout politickou (umírněnou) cestou - nechávali se
korunovat babylonskými králi, dosazovali na babylonský trůn své prince - vznikali
personální unie. ® tyto umírněné pokusy končili většinou nezdarem a vojenskými střety
Příčiny pádu Asyrské říše:
• ekonomicky - vyčerpání neustálými válkami
- válečnou kořistí se uspokojila pouze vertikála (král. pokladna, hodnostáři
aj.), kdežto podmanění se dřeli na pozemcích, které jim byli přiděleny
• nespokojenost přerostla v občanskou válku ® Asýrie snadnou kořistí Médů a Babyloňanů.
NOVOBABYLONSKÁ ŘÍŠE
• prosperita zajištěna z účasti na dálném obchodě
• v největších centrech (Babylon aj.) vznikala vlivná vrstva bohatých obchodníků
• vznik „rodinných“ (několikageneračních) podniků
• základním zdrojem obživy však nadále zemědělství:
- největšími vlastníky půdy tradičně palác a chrámy ® zaměstnávají řadu dělníků.
- chrámové pozemky svěřovány nájemcům
- hospodaření chrámů řídí správci a účetní a jsou kontrolováni královskými úředníky
- desetinu nájemného za pronajaté pozemky chrámy odevzdávali paláci
• střídá se mnoho vládnoucích dynastií ® postupem času závislost na asyrských panovnících
(někdy i přímo personální unie)
• po úpadku Asýrie (630 př.K.) opět Babylonie posiluje a spolu s ostatními státy (Sýrie,
Médové a dalšími) úspěšně napadají Asýrii.
• krátce po likvidaci Asýrie začínají podnikat Babyloňané vpády do Sýrie a Palastiny a
ohrožovali i Egypt ® úspěšně (především za Nebukadnesara II.(605-562př.K.))
- Nebukadnesar II. mimo jíné dobyl i Jeruzalém (16.3.597 př.K.) - král Jeruzaléma Jójakín se
3000 obyvateli odveden do Babylonu. Na Jeruzalemský trůn dosazen Babyloňan, který se
po čase vzbouřil ® Jeruzalém znovu dobyt (587 př.K.) a dalších 1000 obyvatel do
babylonského zajetí
• na severu a výchdě říše panoval boj mezi Lýdy a Médy, které bylo ukončeno zatměním
slunce (28.května 585 př.K.), které vyděsilo všechny zúčastněné strany
Shrnutí:
• za Nebukadnezara II. Babylonie největší rozkvět a rozsah.
• za vlády nástupců postupně vnitropolitická krize, která kulminuje za panovníka Nabonida
politicky - kněží byli popuzeni panovníkovým jednostranným důrazem na kult měsíčního
božstva
ekonomicky - snad i hladomor v určitých oblastech - kněží vykládají jako trest Nabonidovi
- sílí vliv Persie (vladař Kýros), která dobývá Médy a blíží se na Mezopotámii
® pro obyvatelstvo Babylonie snesitelnější nadvláda Persiie než Nabonidova
® podzim 539 př.K. útočí peršané na Mezopotámii a během několika dní si bez odporu
podmaňují veškará důležitá města
® Mezopotámie od dobytí Babylonu již nikdy netvořila samostatný státní útvar, ale byla
vždy součástí mocnějších sousedů.
KULTURA CELKOVĚ
ASTRONOMIE
• vrcholky zikkuratů - observatoře
• víra v astrologii, jatropravectví (v játrech dokonalý obraz makrokosmu)
• zásada mikrokosmos = makrokosmos (co je velké, to je malé, co je nahoře je i dole)
• znali Merkur, Venuši, Mars, Jupiter a Saturn
• věděli o dvanácti znamení zvěrokruhu
• znali oběžnou dráhu Měsíce kolem Země
• uměli určit zatmění Měsíce i Slunce
® základy Řeků a Římanů
MATEMATIKA
• zabývají se jí díky hospodářským zájmům a nutností po každých záplavách znovuvyměřovat
pozemky
• znaly budoucí Pythagorovu a Eukleidovu větu
• odhadli s velkou přesností i Ludolfovo číslo (obvod kruhu měří přibližně trojnásobek jeho
průměru)
• mocniny, odmocniny - našla se řada tabulek ze škol
• desítková soustava do šedesáti a poté šedesátková
KALENDÁŘ
• větší důležitost přikládána Měsíci než Slunci - 7 dní v týdnu a 29-30 ndí v měsíci. 354 dnů v
roce. Rok tedy zaostával za slunečním o 11 dní ® vznik přestupného měsíce, který u židů
trvá dodnes.
• Sjednocení kalendářů za Chammu-rabiho podle Nippuru. ® převzali i židé dodnes a Peršané
POZNÁNÍ ČLOVĚKA
• Smrt pro ně nepochopitelná - Proč se člověk rodí, když nakonec vždy zemře? ®
® platilo užívej si života!
• otázkou nesmrtelnosti se neúspěšně zabývá epos o Gilgamešovi
• víra v posmrtný život mizivá, ale přesto věřili, že čím více obětních darů, tím lehčí úděl ®
® snaha o co největší potomstvo
• víra ve zlé démony, kteří trestají urážku bohů apod.
• neexistuje pojem hříchu jakožto porušení závazků bohů, ale jen vybočení z přírodního
koloběhu. Při porušení:
- nastává soužení různými démony, kteří napadají konkrétní části těla ®
® podle toho bylo třeba určit, o jakého jde démona ® vypuzení tohoto démona =® magie
® nemoc = napadení démony = prohřešení se proti koloběhu přírody
® byly vypočítány i tzv. „neblahé dny“, kdy se nesmělo nic dělat, aby démoni neměli šanci (židé šábes)
• „internisté“ byli zvláštní kněží - nepodléhali žádnému dohledu
„chirurgové“ naopak byli považováni za řemeslníky ® způsobil-li pacientovi úhonu na zdraví, byla mu podle práva odvety useknuta ruka
• nemocný se obvykle přenesl na tržiště a tam se čekalo na radu některého z kolemjdoucích,
který onu nemoc již prodělal
Přílohy:
•Bible - 2.kapitola Genese
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát