Hl.strana - Maturitní otázky - Referáty (Moje referáty) - Plesy (Tipy,Firmy) - Vysoké školy - Kurzy - !SHOP!

Rasismus

Info - Tisknout - Poslat(@) - Uložit->Moje referáty - Přidat referát

R A S I S M U S
Lidé žijí na různých místech naší planety v různých životních podmínkách. Ty měly vliv na barvu pleti i na kulturní rozvoj. Rozeznáváme tři základní lidské rasy – bílá, žlutá a černá. Na základě odlišnosti lidských ras vznikla teorie o lidských rasách. – rasismus.
Co je to rasismus ? Je to způsob myšlení a jednání, který se vyskytuje téměř všude ve světě, kde se setkávají příslušníci dvou nebo více lidských plemen. Vychází z předpokladu, že lidská plemena nejsou stejně hodnotná, přičemž se zpravidla zdůrazňují přednosti vlastní rasy. Rasisticky motivované jednání může mít jemné, skryté podoby, podoby společenského odstupu, šikanování a diskriminace, může však nabýt až násilných forem majících za následek smrt. Rasismus vychází z předpokladu o fyzické a duševní nerovnosti a nerovnosti lidských plemen a o rozhodujícím vlivu rasových odlišností na dějiny a kulturu lidské společnosti. Všem rasovým teoriím je vlastní představa o prapůvodním rozdělení na vyšší a nižší rasy.Vyšší rasy mají být tvůrčí a nositeli civilizace, mají být povolány k vládnutí, Kdežto rasy nižší, neschopné kulturní tvořivosti se stávají objektem vykořisťování a útlaku. Představy o přirozené nerovnosti lidí vznikaly již v otrokářské společnosti, kde sloužily k odstraňování nadvlády otrokářů nad otroky.
Když evropské státy vytvářeli svá koloniální impéria, měl rasismus zdůvodňovat porobu a někdy i vyhlazování původního obyvatelstva. Četné zastánce rasových teorií lze nalézt v Velké Británii, Francii, USA a Německu. Rasistické doktríny vycházejí z mylné představy, že kulturní a psychické charakteristiky celých populací národů, národností a kmenů jsou závislé na svých biologických a etnických základech, na svém rasovém původu. Tento původ je podle rasistů u každé skupiny jiný, odlišný a také různé lidské rasy prý pocházejí z různých druhů člověka.
Rasismus má mnoho podob a odstínů. Především je třeba dělat rozdíly mezi rasismem teoretickým a praktickým. Pokud jde o rasismus praktický, můžeme rozlišovat mezi rasismem formálním, z moci zákona, se kterým se bylo možno setkat v nacistickém Německu a neformálním, vyplývajícím z postojů některých lidí vůči jedincům s odlišnými rasovými znaky. Po 1. Světové válce získal v Německu popularitu ,, nordický mýtus“ o převaze tzv. nordické rasy nad všemi ostatními. V době nacistické diktatury se stal rasismus součástí oficiální ideologie německého fašismu a byl využíván k ospravedlňování expanzivní politiky a vyhlazování miliónů příslušníků různých národů. Rasová opatření uplatňoval i japonský militarismus, do určité míry italský fašismus a jiné reakční režimy. Historická zkušenost prokázala, že sociální, ekonomický a kulturní vývoj není určován rasovým složením obyvatelstva, ale povahou společenského řádu.
Soudobý rasismus stejně jako jeho dřívější formy popírá rovnocennost lidských ras a jeho cílem je totální potlačení jiných národů. Rasové teorie se staly ideovým zdrojem a základem nacismu a fašismu. Antroporasové teorie se dnes netěší přílišné přízni, neboť jsou obvykle dávány do souvislosti se zločiny Němců za 2. Světové války. Šíření těchto nauk může vést ve společnosti k probuzení rasistických postojů a ke zvýšenému výskytu rasových konfliktů. Může také vést ke zhoršení mezinárodních vztahů a mezinárodní spolupráce.
V našich podmínkách se rasismus vztahuje především na vztahy bílého obyvatelstva a Romů. Příkladem může být skupina 4 chlapců, kteří přepadli domek romské rodiny ve Žďáru nad Sázavou. Jeden z nich venku rozbíjel okna, další 3 vnikli dovnitř a Podhrázský se vrhl na Romana Berkiho, otce pěti dětí. Způsobil mu četná zranění s následkem smrti.
Začaly následovat střety mezi hnutím PUNK a SKINHEADAS na jedné straně a romskými občany na straně druhé. Začalo se hovořit o bílém a černém rasismu.
Za reprezentanty bílého rasismu bývají nejčastěji označovány punkové a skinheadi. Za název hnutí punk mohou vlastně hudební kritici, kteří tímto slovem ( mizerný, nesmyslný ) označovali rock, provozovaný v New Yorku v polovině 60. Let. Právě z příznivců této hudby se vytvořil celý proud, který se později rozšířil v Anglii a koncem 70. Let se objevil také ve východoevropských zemích.
Přestože má toto hnutí největší slávu za sebou, stále imponuje jisté části mládeže svými ideami, jako je individualismus, anarchismus, odmítání autorit, propagování volné lásky, fetování. Vyčleňují se z organizované společnosti svým vzhledem – různě vyčesané a nabarvené vlasy, kožené kalhoty a bunda, spousta cvočků, řetězců. Tradiční anarchistický punk se nikdy nechoval násilnicky, pouze tak zvaní nacipunks přijímají prvky rasismu a sblížili se s skinheady, kteří jsou vůdčí silou v rasistických konfliktech a často se účastní společných akcí.
Skini se odlišují tvrdým, agresivním chováním, sklonem k určité organizovanosti, odporem k alkoholu a drogám, uznávají však pivo – český vlastenecký nápoj. Jejich ideologie má blízko k fašismu, jakkoli se od slovně distancují. Často dokáží skandovat současně ,, cikáni do plynu“ a ,, nejsme žádní fašisti“. Také v tomto hnutí existují různá křídla, lišící se radikálností názorů. Prakticky všichni odmítají přistěhovalectví a za největší zlo považují právě Romy. Imponují jim spanilé jízdy husitů na nepřátelská území. Považují se za jakousi pořádkovou policii, která vlastně chrání společnost před romskou kriminalitou a cozími mafiemi.
Živnou půdou tohoto hnutí je mládež ulice. Nejčastěji nezaměstnaná, nevyučená, nedostudovaná. Nejagresivnější z nich vyrážejí do ulic maskovaní. Je to paradoxní, že právě v době obnovy demokracie u nás vykrystalizovalo takové hnutí, v některých odchylkách přímo hrůzostrašné. Každé násilí vyvolává odvetu, rasismus jakbysmet. Logicky je tu tedy rasismus zvaný černý – rasismus romského etnika zaměřený vůči převládajícímu bílému obyvatelstvu.
Zatímco skinheadi propagují pocit nadřazenosti nad barevnými, představitelé černého rasismu se čas od času nechávají slyšet :,, Teď nás utiskujete, ale za dvacet, třicet let tu budeme pány my".“Je to vlastně vyjádření pocitů bezmocnosti, názorů, že se Romové nemohou vyrovnat bílým obyvatelům, konkurovat jim normální cestou. Volí tedy nejrůznější výpady, majetkovou újmu, ale i znásilnění bílé ženy. Taková je skutečnost.
Jen v hlavním městě páchají Romové 80% loupeží a více než 95% kapesních krádeží..
Přestože podíl Romů v počtu obyvatel České republiky tvoří pět procent, na celkové kriminalitě se podílejí více než 17% a u loupeží dokonce 47%. A jedná se takřka výhradně o trestnou činnost proti bílým.
Není tedy divu, že značná část obyvatel, přestože se rozhodně distancuje od rasismu, strach a sympatizuje se skinheady a při některých střetech se otevřeně staví na jejich stranu. Výpady menších i větších skupin skinů proti Romům nejsou vůbec neobvyklé a skini se rozhodně nechovají mírumilovně. Někdy jen zůstanou u nezávislých hesel a výhrůžek, kdy se ohánějí baseballovými pálkami, dřevěnými holemi, noži a podobně, jindy přímo zaútočí.
Na jedné straně skinové skandují ,,cikáni do plynu“, na druhé pak Romové ,, budeme vraždit skiny“. A násilí někdy doopravdy brutální je na obou stranách. Skutečně nebezpeční jsou však tzv. módní skini – mladí lidé, kteří jeden den táhnou k anarchismu, druhý k punku, třetí ke skinheadům. Věková hranice se prudce snižuje, mladší se snaží napodobit a předčit ty zkušenější. A z původní ideologie si vzali snad právě jen rasismus. Vždyť dřív skini páchali jen tu trestnou činnost, která bezprostředně souvisela s jejich ideologií, což už dávno není pravda, stejně jako není pravdou odmítání drog a alkoholu. Prohlašují o sobě, že ochraňují bezpečnost lidí a přitom jako proní porušují zákony. Pokud je ovšem po ruce nějaký Rom, tím lépe, protože přece ,, představuje kriminální živel“.
Ale citujeme také ,,Výzvu ROI“ : ,, Bratři a sestry ! Spojte se, zanechte svárů uvnitř romské národnosti, stejně jako nevraživosti ve vztahu k národnostem jiným. Averze nejsou naší genetickou vlastností, ty jsme převzali od Gádžů!“ V obou citacích je kus pravdy, ale i rasismu.
Výpady vyvolávají odvetu. Alespoň jeden příklad – týká se skupiny skinů z Kladna, která se vydala na trestnou výpravu. Během jediného dne se jim podařily hned tři zásahy. Nejdříve pronásledovali romskou rodinu s dítětem v kočárku, poté napadli další ženu romské národnosti a jejich pochod skončil v Kladně – Kročehlavech, kde pronásledovali tři romské mladíky s výkřiky typu ,, vašema lebkama vydláždíme Václavák“, je zahnali do dvora. Jenomže tam narazili na odpor – pronásledovaným přišli na pomoc další Romové a vyrazili do protiútoku.
Že v podobných situací bývají zranění na obou stranách? Jistě. A vůbec nezáleží na tom, jestli je víc slyšet ,, černý, vylezte ven!“ nebo ,, pomsta bílým!“ Nastává nekonečný řetězec odplat, kdy už je vlastně jedno, kdo začal. Rozpoutávají se vášně.
Nejsem rasista. Touto větou sám sebe ohodnotí asi téměř každý. Ale v zápětí dodá něco v tom smyslu, že Romové především kradou a že by se tím mělo něco udělat. Je to rasismus, nebo jen pocit ohrožení, projev pudu sebezáchrany ?
A co Vietnamci ? Vždyť s Vietnamci mají v jiných zemích ty nejlepší zkušenosti – jsou pilní pracovníci, činorodí zdatní obchodníci“.
A dále je tu hanobení židovských hřbitovů a nápisy ,, zničte židy“, hákové kříže – obnovování myšlenek fašismu.
Rasismus tu je, ať se nám to líbí nebo ne. A zřejmě se budeme muset smířit se SARTROVÝM výrokem, že se ho nikdy nepodaří plně likvidovat, lze ho jen udržet v únosných mezích. Cesty jsou teoreticky známy, jen se málo daří po nich vykročit. Není to naše specifikum, stačí podívat se přímo za hranice nebo třeba za oceán. Odtamtud se dívají zase na nás. V současné době se každý ohrazuje dodržováním lidských práv a svobod. Zaslouží si to každý ? Dodržuje každý svoje povinnosti ? Potom se nemusí ohrazovat dodržováním lidských práv.
Výrazně pozitivní úlohu v boji proti rasismu má OSN, která na 20. Zasedání Valného shromáždění OSN v roce 1965 přijala Úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace.
21.březen ( výroční den brutálního zásahu jihoafrické policie proti demonstraci Afričanů v SHARPEVILLE v roce 1960 ) je v souladu s rozhodnutím Valného shromáždění OSN každoročně připomínán jako Mezinárodní den boje za odstranění rasové diskriminace.


Osnova : Lidské rasy a rasismus
Soudobý rasismus
Hnutí Punk a Skinheads
Romové
Odstranění rasismu Miroslav Vítek R3
Student SOŠ Památkové Péče Šumperk

PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT