Kótování

Základní termíny

Kótovací čára je čára se šipkami, nakreslena pod úhlem, pod kterým je měřena vzdálenost. Je umístěna vně nebo uvnitř měřené oblasti. Pro kótování úhlů se jako kótovací čára používá oblouk.

Šipky jsou symboly používané na koncích kótovacích čar.

Vynášecí čáry (též pomocné čáry) jsou přímkové čáry vynesené z kótovaného objektu, je-li kótovací čára vně kótovaného objektu.

Kótovací text je textový řetězec, který obvykle označuje skutečný rozměr. Lze používat rozměry generované automaticky nebo text úplně potlačit.

Tolerance jsou plus/minus hodnoty, které může AutoCAD připojit je kótovacímu textu.

Meze - pokud chceme, může předvolený kótovací text obsahovat výsledné horní/dolní meze.

Alternativní jednotky - kóty lze tvořit pro dvě měrové soustavy zároveň.

Vynesení je nakresleno ve formě čáry od textu k objektu, není-li kótovací text umístěn poblíž objektu.

Znaky středu jsou křížky označující střed kružnice nebo oblouku.

Osy kružnice jsou přerušované čáry procházející středem a protínající obvod kružnice nebo oblouku v bodech kvadrantu.

Proměnné kótovací řídí způsob, jak jsou nakresleny kóty. Některé jsou pouze zapnuty nebo vypnuty, jiné obsahují číselné hodnoty.

Příkazy KÓTA a KÓTY

Těmito příkazy zahajujeme režim kótování. Poté se místo výzvy Příkaz: vypisuje Kóta:. V tomto režimu je soubor příkazů AutoCADu nahrazen speciálním souborem kótovacích příkazů. Příkaz KÓTA umožňuje provést jen jeden příkaz kótování a poté se automaticky vrátí do normálního režimu. Příkaz KÓTY umožňuje provést neomezený počet příkazů kótování, k návratu do normálního režimu musíme použít příkaz KONEC nebo stisknout CRTL-C.

Lineární kótování

Lineární kótování je prováděno příkazy HORIZ, VERT, ŠIKMÁ a OTOČENÁ. Mezi těmito příkazy je rozdíl pouze v úhlu, pod kterým je nakreslena kótovací čára.

Příkaz OTOČENÁ umožňuje specifikovat úhel kótovací čáry explicitně, vypíše se výzva: "Úhel kótovací čáry:". Tento úhel můžeme zadat mnoha způsoby, včetně označení dvou bodů.

Další příkazy lineárního kótování jsou zvláštními případy příkazu OTOČENÁ; příkaz HORIZ je ekvivalentní hodnotě úhlu 0 (kótovací čáry jsou kresleny vodorovně); příkaz VERT používá hodnotu úhlu 90o (kótovací čáry jsou kresleny svisle); příkaz ŠIKMÁ kreslí kótovací čáru pod úhlem, jaký svírají počátky vynášecích čar.

Každým z příkazů lineárního kótování vypíše výzvu na zadání počátečního bodu první pomocné čáry, platnou odpovědí je bod (specifikuje počátek první pomocné čáry, která se podřídí nastavení specifikovanému proměnou DIMEXO), enter (specifikuje, že chceme zvolit úsečku, oblouk nebo kružnici a ne označit bod) nebo mezera (má stejný význam jako enter).

Manuální vynášení čáry - označíme-li počáteční bod první pomocné čáry, následuje výzva na zadání počátečního bodu druhé pomocné čáry.

Automatické vynášení čáry - neoznačíme-li počáteční bod první pomocné čáry, AutoCAD vypíše výzvu k zadání úsečky, oblouku nebo kružnice, je-li takový objekt zvolen, pak jeho koncové body jsou použity jako koncové body pomocných čar. Orientace kótovací čáry pak závisí na kótovacím příkazu.

Kótovací čára - po specifikaci počátečních bodů pomocných čar se AutoCAD zeptá na umístění kótovací čáry. Odpovíme např. označením bodu ve výkresu.

Kótovací text - ( tento popis je použitelný pro všechny typy kótování, nejenom pro lineární ). Zadání kótovacího textu je posledním krokem při kótování. AutoCAD vypíše výzvu na zadání kótovacího textu a jako předvolenou hodnotu nabízí změřenou velikost ve výkrese. Prázdná odpověď způsobí použití předvolené hodnoty, formát textu je v tomto případě předepsán nastavením příkazu JEDNOTKY a je-li nastavena příslušná kótovací proměnná, jsou nakresleny tolerance nebo meze. Chceme-li potlačit zobrazení kótovacího textu, tak zadáme mezeru a potom enter, můžeme však napsat i jiný text. Nevejde-li se kótovací text a šipky mezi pomocné čáry, je text nakreslen vně u druhé vynášecí čáry. Je-li použito automatického zadání počátků pomocných čar, je druhou vynášecí čarou ta, která je nejdále od bodu, kterou byl zvolen objekt. AutoCAD má předvoleno kreslit všechny kótovací texty vodorovně (i pro svislé kótovací čáry). Chceme-li kreslit text souběžně s kótovací čárou, musíme nastavit proměnné DIMTIH a DIMTOH.

Postupné lineární kótování - slouží k postupnému kreslení kót od jedné základny nebo na sebe navazujícím. První kótu nakreslíme pomocí již popsaných příkazů. Poté použijeme příkaz ZÁKLČ nebo ŘETĚZ. Příkaz ZÁKLČ způsobí posunutí každé kótovací čáry o hodnotu nastavenou v kótovací proměnné DIMDLI, jedná se o kótování od jedné základní čáry. Příkaz ŘETĚZ kótuje postupně za sebou (řetězení kót). V obou případech se AutoCAD neptá na počátek první pomocné čáry (počátek je již dán).

Kótování úhlů:

Ke kótování úhlů se používá příkaz ÚHEL. Kótovací čarou je zde oblouk, který překlene úhel mezi dvěma různoběžnými úsečkami. Úsečky se nesmí v případě, že na nich provádíme kótování úhlu, překřížit. Po zadání příkazu AutoCAD požaduje zvolit první úsečku a druhou úsečku. Chceme-li okótovat úhel, ukážeme na dvě úsečky, které nesmí být rovnoběžné. AutoCAD pak vypíše výzvu na zadání kótovacího oblouku. AutoCAD pak nakreslí oblouk, který prochází tímto bodem. Oblouk je vždy menší než 180o. Vynášecí čáry jsou automaticky nakresleny, neprotíná-li oblouk určené úsečky. Dále AutoCAD požaduje zadání kótovacího textu (stejné jako u lineárního kótování). Poslední výzva je Zadejte umístění textu:. Zadáme-li prázdnou odpověď, bude oblouk přerušen a text do tohoto místa vepsán. Jestliže, není v tomto případě dostatek místa pro umístění kótovací čáry, šipek a textu, je vypsáno hlášení, že text se nevejde a požadující zadání nové polohy. Je-li odpověď na první nebo druhou výzvu bod, nebude prováděna žádná kontrola, zda se text do pozice vejde. Kótovací oblouk bude vykreslen bez přerušení.

Kótování průměrů:

Provádí se pomocí příkazu PRŮMĚR. První výzva po zadání příkazu žádá zvolení oblouku nebo kružnice. Ukážeme na kružnici nebo oblouk. Výsledky jsou velmi podobné jako u příkazu ŠIKMÁ lineárního kótování, kromě toho, že kótovací čára prochází středem kružnice a nejsou kresleny žádné pomocné čáry. Bod, kterým byla zvolena kružnice nebo oblouk definuje jeden konec průměru. Následující výzva žádá zadání kótovacího textu. Předvolený text začíná symbolem průměru, opět máme možnost použít předvolený text nebo zadat svůj. Není-li dostatek místa pro text, text je přemístěn ven. AutoCAD vypíše výzvu o tomto stavu a žádá zadání délky čáry pro vynesení textu. Je-li proměnná DIMCEN nenulová, AutoCAD nakreslí také značku středu nebo osy.

Kótování poloměrů:

Provádí se pomocí příkazů RADIUS. Je téměř shodné s kótování průměrů, s tím rozdílem, že je kreslena pouze čára označující poloměr. Čára označující poloměr má pouze jednu šipku. Vejde-li se text dovnitř kružnice nebo oblouku, je umístěn podél čáry označující poloměr. Nevejde-li se text, je nakreslena čára pro vynesení textu. AutoCAD pak žádá ukázání délky této čáry. Tato čára může být nakreslena směrem ke středu kružnice (oblouku) nebo naopak.

STŘED - kreslí středovou značku nebo osy kružnice nebo oblouku podle nastavení kótovací proměnné DIMCEN. Po zadání vyžaduje zvolení oblouku nebo kružnice.

POZICE - kreslí vodící čáru od kóty ke kótovacímu textu. Při kótování potlačíme kótovací text. Poté zadáme tento příkaz. Nejprve máme zadat počátek čáry pro vynesení textu, poté následuje množství výzev Do bodu: (podobně jako u příkazu ÚSEČKA). Začneme kreslit u objektu, který má být okótován a po ukončení zadáme na výzvu Do bodu: prázdnou odpověď. AutoCAD pak vypíše výzvu na zadání kótovacího textu, kde předvolenou hodnotou je rozměr poslední kóty.

PŘEKR - příkaz překreslí celou obrazovku, smaže všechny značky bodů, které jsou na obrazovce.Tento příkaz je shodný s normálním příkazem AutoCADu na překreslení obrazovky.

STAV - vypíše všechny kótovací proměnné, jejich hodnoty a popis.

TEXT - příkaz umožňuje změnit styl kótovacího textu. Po jeho zadání žádá zadat nový styl textu. Po změně vypíše hlášení, že xxx je nyní běžným stylem textu.

ZPĚT - příkaz maže popis vytvořený posledním kótovacím příkazem.

KONEC - ukončuje kótovací režim a obnovuje režim normální.

Kótování v alternativních jednotkách:

Nastavením proměnné DIMALT na Ano a vhodným nastavením proměnných DIMALTF a DIMALTD můžeme současně vytvořit kóty pro dvě různé měrové soustavy.

Bloky šipek:

Nevyhovuje-li nám žádný ze symbolů generovaných na konci kótovacích čar (šipky, hraniční úsečky), požádáme AutoCAD o používání vlastních symbolů. Učiníme tak nastavením proměnné DIMBLK na jméno existujícího bloku. Místo šipek se pak vloží tento blok.

Kótovací proměnné:

Změnu kótovacích proměnných v kótovacím režimu způsobíme napsáním jejich jména. AutoCAD pak vypíše běžnou hodnotu a žádá zadání nové hodnoty.

Následuje seznam kótovacích proměnných. U proměnných, které mají jen hodnotu Ano a Ne je popsán účinek při jejich nastavení na Ano.

DIMSE1 - potlačí vynášení první pomocné čáry.

DIMSE2 - potlačí vynášení druhé kótovací čáry.

DIMTIH - nakreslí kótovací text uvnitř mezi pomocnými čarami vždy vodorovně bez ohledu na směr kótovací čáry.

DIMTOH - totéž pro text mimo pomocné čáry.

DIMTAD - kreslí text nad kótovací čáru u lineárního kótování (hodnota Ne způsobuje přerušení kótovací čáry)

DIMTOL - k předvolenému textu jsou připojeny tolerance.

DIMLIM - jako předvolený text jsou generovány kótovací meze.

Obě předcházející proměnné nemohou být současně nastaveny na Ano.

DIMZIN - týká se používají stop a palců. Způsobí editaci nulových hodnot palců.

DIMALT - umožňuje kótování v alternativních jednotkách.

DIMASZ - specifikuje velikost šipek nakreslených na koncích kótovacích čar. Tato proměnná je také používána jako měřítko šipkového bloku, nastaveného proměnou DIMBLK.

DIMTSZ - specifikuje velikost hraniční úsečky, kreslené místo šipek v lineárním kótováním. Je-li její hodnota nulová, pak se kreslí šipky.

DIMTXT - specifikuje velikost kótovacího textu.

DIMCEN - řídí velikost značky středu kružnic a oblouků a jejich os, kreslených pomocí příkazů CENTER, DIAMETER a RADIUS. Je-li tato hodnota nulová, značky středu a os nejsou kresleny.

DIMEXO - specifikuje posunutí počátku vynášecí čáry z počátečního bodu, který jsme specifikovali.

DIMEXE - specifikuje, jak daleko by měla pomocná čára přesahovat za kótovací čáru.

DIMDLE - je-li tato hodnota nenulová a DIMTSZ je také nenulová (místo šipek se kreslí hraniční úsečky), určuje její hodnota, jak daleko bude přesahovat kótovací čára za vynášecí čáru.

DIMDLI - řídí přírůstek kótovacích čar pro pokračování lineárního kótování příkazy ŘETĚZ a ZÁKLČ.

DIMTP - specifikuje hodnotu kladné tolerance.

DIMTM - specifikuje hodnotu záporné tolerance.

DIMRND - specifikuje zaokrouhlení všech kótovaných vzdáleností (např. hodnota 0,25 způsobí zaokrouhlování na nejbližší násobek 0,25). Nulová hodnota způsobí nezaokrouhlování.

DIMSCALE - je celkovým měřítkem aplikovaným na všechny kótovací proměnné, které specifikují velikosti, vzdálenosti nebo posunutí.

DIMLFAC - slouží jako celkové měřítko pro rozměry lineárního kótování. Všechny naměřené hodnoty se upraví podle tohoto měřítko, než jsou nabídnuty jako předvolené hodnoty.

DIMALTF - je-li proměnná DIMALT nastavená na Ano, budou se touto hodnotou násobit všechny lineární kóty, aby vytvořily hodnotu v alternativní měrové soustavě.

DIMALTD - je-li proměnná DIMALT nastavena na Ano, tato proměnná řídí počet desetinných míst použitých pro editování alternativních rozměrů.

DIMBLK - tato proměnná obsahuje jméno bloku, který bude nakreslen místo normální šipky nebo hraniční úsečky na koncích kótovací čáry.