Výklad, výkladový postup

- forma mluvená nebo písemná
- na základě vědeckého poznání objasňuje dosavadní i nové poznatky z různých oborů lidské činnosti
- poznávací metody: srov. analýza, syntéza, abstrakce, zobecnění
- vlastnosti: věcná správnost
- přehlednost
- jasnost a srozumitelnost

Příčinnostní vztahy:

a) vztah příčiny a podmínky
- příčina je jev A, kterým je vyvolán jev B

b) účinek, následek, důsledek, účel
- příčinou je vyvolán účinek a následek
- účinek: jev B je vyvolán příčinou A
- následek: jev B je vyvolán příčinou A nebo je způsoben podmínkou
- důsledek: co logicky vyplývá z nějakého faktu
- účel: co má být dosaženo činností

c) příčina, důvod
- příčina: důvod domněnky
- důvod: příčina lidského jednání

Příčina a důvod a jejich jazykové vyjádření:
- slovesy
- předložkovými výrazy
- větami příčinnými a podmínkovými
- příslovečnými větami účinkovými a hlavními větami důsledk.
- příslovečnými větami účelovými
- větami hlavními beze spojek

Kompozice výkladu:
- indukce: z jednotlivých konkrétních příkladů vyvozujeme obecný závěr
- dedukce: od obecné poučky k objasnění konkrétních příkladů

Kompozice výkladu po stránce tematické:
- výklad může začínat definicí, která je dále v textu vysvětlena
- můžeme též začíná seznámením s vývojem jevu
- začátek poučuje o vývoji poznání jevu

Uvádění dílčích témat:

a) rozdělení textu na odstavce

b) výrazy uvádějící jednotlivá témata
- téma může být vyjádřeno přím v názvu textu
- téma z názvu vyplývá, a proto musí být na začátku obsah výkladu blíže specifikován

Výkladový text jako uzavřený celek:

- důležitý je závěr výkladu
- závěr: - autor shrnuje získané poznatky
- autor zdůrazňuje důležitost jevu