Větné členy

Podmět - subjekt

- je základni větný člen
- vyjadřuje původce nebo nositele děje, stavu nebo vlastnosti (Jana čte.)
- není mluvnicky závislý na žádném jiném větném členu
- je nejčastěji vyjádřen podstatným jménem nebo zájménem (Jana čte. Ona čte.)
- může být vyjádřen i dalšími slovními druhy (Moudřejší ustoupí. Třetí souhlasí. Učit se je důležité.)
- ptáme se na něj otázkou l. pádu kdo?, co? a přísudkem ( určitým slovesem ) (Kdo čte? - Jana čte.)
- tvoří s přísudkem základní skladebnou dvojici Jana čte ( podmět + přísudek )
- s přísudkem se shoduje v osobě a čísle Jana čte ( 3. osoba jednotného čísla )
 - ve větě nemusí být vyjádřen, je-li znám ze souvislosti nebo tvaru slovesa ( Odešel včera . )
- může být všeobecný, např. někdo, člověk, lidé ( nikoli konkrétní životný podmět ) (Psali to v novinách.)
 - může být: - holý ( Honza vyrazil do světa. )
- rozvitý ( Červená karkulka šla lesem. )
- několikanásobný ( Jeníček a Mařenka zabloudili. )

Přísudek - predikát

 - je základní větný člen
- tvoří s podmětem základní skladebnou dvojici Jana čte. ( podmět + přísudek )
- vyjadřuje, co podmět dělá ( Jana čte. ), co se s ním děje ( Film končí. ) nebo jaký je ( Strom je zelený. )
 - je vyjádřen: - slovesem ve tvaru určitém - přísudek slovesný ( Jana čte. Jana je pozvána.)
- jménem se sponou - přísudek jmenný se sponou ( Karel je zahradníkem. )
- pouze jménem - přísudek jmenný beze spony ( Vstupné dobrovolné. )
 - s podmětem se shoduje v osobě a čísle Jana čte. (3. osoba jednotného čísla )
 - ptáme se na něj otázkou: - Co dělá podmět? ( Čte. )
- Co se cěje s podmětem? ( Končí. )
- Co se říká o podmětu? (Čte. Končí. Je zelený.)

Předmět - objekt

 - je rozvíjející větný člen; rozvíjí sloveso nebo přídavné jméno
- vyjadřuje osobu ( Hledám Janu. ), zvíře ( Chová králíka ) nebo věc ( Čte časopis. ), které se slovesný děj přímo týká
- bývá vyjádřen podstatným jménem ( Čte román ), zájménem ( Zdraví vás ) nebo infinitivem (Schopen dosáhnout. )
- závisí na slovese nebo přídavném jménu a vytváří s nimi skladebnou dvojici ( Čte román. Čtoucí román. )
- ve skladebné dvojici je sloveso nebo přídavné jméno členem řídícím, nebo? řídí pád předmětu
 - ptáme se na něj pádovými otázkami ( Koho ) co čte? Čte román. - 4. pád
- bývá nejčastěji ve 4. pádě, ale může být i v pádě 2., 3., 6., 7., ( 1.pád je vyhrazen pro podmět, 5.pád je vyhrazen pro oslovení )
- pokud se lze zeptat i jinak než pádovými otázkami, o předmět se nejedná
 [( Přišli z lesa. - Z ( koho ) čeho přišli?, - Odkud přišli? - Větný člen z lesa je příslovečné určení místa.)]
 - může být: - holý ( Čte román.)
- rozvitý ( Čte napínavý román. )
- několikanásobný ( Čte román a dopis. )

Příslovečné určení - adverbiale

 - je rozvíjející větný člen
- závisí na slovese ( Kráčel pomalu. ), přídavnému jménu (Kráčející pomalu.) nebo příslovci (Velmi pomalu)
- vyjadřuje okolnosti a vztahy

 Druhy příslovečných určení *: Ptáme se: Příklady:
- místa - kde, odkud, kudy, kam ( Odjel do Prahy . )
- času - kdy, odkud, jak dlouho ( Udělá to zítra. )
- způsobu - jak, jakým způsobem ( Učí se svědomitě. )
- míry - jak hodně ( Příliš dlouze. )
- příčiny - proč, z jaké příčiny ( Pro neznalost neobstál. )
- účelu - proč, za jakým účelem ( Hrál pro potěšení. )
- podmínky - kdy, za jaké podmínky (Při vší ochotě se to podařilo. )
- přípustky - i přes jakou skutečnost ( Přes všechny potíže to dokončil. )

- bývá vyjádřeno: - příslovcem ( Vra? se brzy. )
- podstatným jménem
- s předložkou, bez předložky ( Přijel na nádraží. Halou se ozývá hudba. )
- zájménem - s předložkou ( Prošel kolem ní. )
- neurčitkem ( Bratr šel nakoupit. )

- může být: - holé ( Přijede zítra. )
- rozvité ( Mluví velmi dobře. )
- několikanásobné ( Podíval se doprava i doleva. )

Méně obvyklé druhy příslovečných určení:
- prostředku ( Jel autem. - čím )
- původu ( Vyrábět ze dřeva. - z čeho )
- původce děje ( Byl ujištěn přítelem. - ve větách s trpným rodem )
- výsledku děje ( Proměnil se v havrana. - v co, koho )

Přívlastek - atribut

- je rozvíjející větný člen
- závisí na podstatném jménu
- rozvíjí a přesněji určuje podstatné jméno ( Nový dům )
- ptáme se na něj podstatným jménem a otázkami: jaký?, který?, čí?, kolik?, kolikátý
- rozlišujeme: - přívlastek shodný - shoduje se se členem řídícím v pádě, čísle a rodě ( Prašná cesta - 1.pád, jednotné číslo, ženský rod )

- přívlastek neshodný - bývá velmi často vyjádřen podstatným jménem v pádě prostém nebo předložkovém ( Vůně šeříků, pohled z okna )
- skloňuje se pouze řídící podstatné jméno ( 1. pád - Cesta údolím., 7. pád - Cestou údolím. )

- bývá nejčastěji vyjádřen:

přívlastek shodný - přídavným jménem ( Hezký den )
- zájménem ( Tato dívka. )
- číslovkou ( Třetí hodina. )

přívlastek neshodný - podstatným jménem ( Cesta lesem. )
- příslovcem ( Návrat domů. )
- infinitivem ( Touha vrátit se. )

- může být: - holý ( Velký rybník. )
- rozvitý ( Příliš malé sako. )
- několikanásobný ( Bílé a červené víno. )
- postupně rozvíjející ( Košatý kvetoucí strom. )

- přívlastek volný - můžeme jej vynechat, aniž by se změnil smysl věty; oddělujeme jej čárkami

- přívlastek těsný - nelze jej vynechat, aniž by se změnil smysl věty; neoddělujeme jej čárkami

- je zvláštní druh přívlastku ( shodný přívlastek )
- je volně připojen za podstatné jménio
- je vyjádřžen podstatným jménem
- bývá většimou rozvitý ( Karel Hynek Mácha, náš velký básník. )
- může být i několikanásobný ( K. Čapek, český spisovatel a novinář. )
- s řídícím podstatným jménem se shoduje v pádě a čísle, často se neshoduje v rodě ( Říp, naše památná hora. )
- v řeči je oddělen pauzami, v písmu čárkami nebo pomlčkami

Doplněk -atribut verbální

- je rozvíjející větný člen
- závisí současně na podst.jménu a slovese ( Jan zůstal sám. )
- vyjadřuje vlastnost, kterou má podstatné jméno za určitého děje ( Chlapci přišli mokří. )
- je vyjádřen:
- příd. jménem - ve tvaru jmenném ( Vrátili se opáleni. )
- podst. jménem - často v 7. pádě ( Vyučil se zedníkem. )
- zájménem ( Přišel sám. )
- číslovkou ( Skončil druhý. )
- infinitivem ( Viděl sýkorku poletovat. )
- přechodníkem ( Koukali smějíce se. )

- může být:
- holý ( Příliš žízniví. )
- rozvitý ( Dorazili úplně mokří. )
- několikanásobný ( Vrátili se unaveni a hladoví. )

- doplněk shodný - shoduje se s podstatným jménem v rodě, čísle a pádě

- doplněk neshodný - obvykle je v jiném pádě než podstatné jméno