Souvislost rozvoje českého jazyka s vývojem společnosti

9.století:

1097 - ze Sázavského kláštera vyhnáni mniši - opět nastupuje latina

11.-12.století

čeština v rukopisech. První česká věta v zakládací listině litoměřické kapituly (1057) - primitivní pravopis

1) Pravopis primitivní
- vychází z latiny
- problémy se záznamem specifických českých hlásek

2) Pravopis spřežkový
- užívá dvou i více lat. hlásek pro záznam jednoho čs.písmene
- ojedinělý výskyt čs. textů

14.století

- rozvoj češtiny, která se šíří mezi šlechtu a měšťanstvo =>rozvoj slovní zásoby, skladby, začíná se psát i poezie a od pol.i próza. Nejdokonalejší jazyk - Tomáš Štítný

15.století

- husitství - rozšíření češtiny do všech sfér života
- Jan Hus - diakritický pravopis - nabodeníčka

15.-16.století

- humanismus - rozvoj češtiny i jako mezinárodního jazyka v uhrách a Polsku - rozvoj sl. zásoby - přejímání slov, vznik dlouhých souvětí, J.A.Komenský

16.století

- rozvoj knihtisku - vydávají se i mluvnice
- slovníky - Daniel Adam z Veleslavína
- vzniká "Kralická bible"
- pravopis bratrský - oficiální jazyk až do NO

17.,18.století

- Bílá hora, NO = zpomalení vývoje jazyka, česky mluví nejnižší vrstvy. Uplatňuje se němčina, latina snahy o očištění jazyka od cizích vlivů - nešťastné
- NO - 1781 - zrušení nevolnictví, snahy obnovit spis. češtinu
- Josef Dobrovský - "Mluvnice spis češtiny"

Pravopis analogický:

Josef Jungmann - obohatil sl. zásobu, česko - německý slovník
František Palacký - obohatil skladbu a slohovou stránku jazyka

pol.19.století

- mizí knižní a archaické výrazy
- do spisovné češtiny proniká hovorová čeština - Němcová, Havlíček
- Jan Gebauer - jazykovědec
- státní jazyk - němčina

1918

- úkoly: vypracovat vědeckou terminologii, kultivivat úř. češtinu

konec 20.let 20.století

- formuje se skupina Pražský lingvistický kroužek - zdůrazňuje různé fce jazyka - I.Olbracht

protektorát

- čeština vytlačována - žádné stopy to nezanechalo