Přejímání cizích slov a jejich pravopis
- jeden z nejvíce vyuívaných zdrojů při obohacování slovní zásoby
- v minulosti byl pociován největí odpor k e slovů přejímaným z němčiny
- mnoho slov jsme přejali z latiny a řečtiny. Jsou to nejen slova stará ( gramatika, literatura, drama, komedie, autor, ... ), ale také nová ( televize, kosmonautika, gramofon, ...). Výhodou těchto slov je jejich mezinárodní srozumitelnost.
- italtina ovlivnila názvosloví hudební ( forte, tenor, violoncello, ... )
- francouztina ovlivnila jiné uměl. obory ( impresionismus, surrealismus), ale také v jiných oborech, např. v diplomacii ( ataé ), v módě ( róba, volán ), v kosmetice ( pudr ) a v dalích oborech.
- anglická slova pronikla do názvosloví textilního ( manestr ), oděvního ( svetr ), sportovního ( tenis ), technického ( buldozer, radar ), filmového a televizního ( happy end, dabovat ), silněji dnes v populární hudbě ( hit, big beat ) a v oblasti výpočetní techniky, a v pracovní nebo slangové podobě ( software, ... ).
- v období NO se přejímala slova z rutiny ( řeit, soustava, nářečí ) a z poltiny
( obřad, úvaha, mluvnice )
Některá slova se přízpůsobila četině natolik, e jejich cizí původ zpravidla ani nepoznáme. Označují se jako slova zdomácnělá ( klobouk z tureckého kalpak, koile z latinského casula, plech z německého blech a jiné ).
Za některá přejatá slova , zejména tzv. slova mezinárodní, neexistují v četině domácí náhrady ( prezident, motor, kino, molekula, technika, ... ). V minulosti byly snahy o vytváření českých názvů častějí. Některé z nich mezinárodní název zcela zatlačily ( dálnice - autostráda, letadlo - aeroplán ), jiné ijí jako pojmenování synonymní ( rozhlas - rádio, historie - dějepis ), některé se neujaly ( silozpyt - fyzika, solík - chlór, záha? - infarkt ).
Máme-li se rozhodovat, zda uít výrazu domácího nebo přejatého, musíme mít na zřeteli, komu je projev určen a jaké má zaměření. V projevech odborných - slova přejatá, v projevech popularizačních nebo publicistických - slova domácí.
Odvozenin od přejatých slov často uíváme tam, kde se od českého pojmenování potřebné odvozeniny netvoří. Např. od přejatého slova dimenze lze utvořit sloveso dimenzovat a od něj předponami slovesa poddimenzovat, naddimenzovat; od českého synonyma rozměr toto udělat nelze.
Při uívání přejatých slov musíme dbát na to, abychom je spisovně vyslovovali a abychom jich uívali v tom významu, který skutečně mají.
Rozumné, uváené přejímání slov neohrouje národní jazyk, a přejímají-li se slova mezinárodní, naopak pomáhá při mezinárodním dorozumnění a výměně vědeckých a technických zkueností.