Přejímání cizích slov a jejich pravopis 

- jeden z nejvíce využívaných zdrojů při obohacování slovní zásoby

- v minulosti byl pociťován největší odpor k e slovů přejímaným z němčiny

- mnoho slov jsme přejali z latiny a řečtiny. Jsou to nejen slova stará ( gramatika, literatura, drama, komedie, autor, ... ), ale také nová ( televize, kosmonautika, gramofon, ...). Výhodou těchto slov je jejich mezinárodní srozumitelnost.

- italština ovlivnila názvosloví hudební ( forte, tenor, violoncello, ... )

- francouzština ovlivnila jiné uměl. obory ( impresionismus, surrealismus), ale také v jiných oborech, např. v diplomacii ( atašé ), v módě ( róba, volán ), v kosmetice ( pudr ) a v dalších oborech.

- anglická slova pronikla do názvosloví textilního ( manšestr ), oděvního ( svetr ), sportovního ( tenis ), technického ( buldozer, radar ), filmového a televizního ( happy end, dabovat ), silněji dnes v populární hudbě ( hit, big beat ) a v oblasti výpočetní techniky, ať v pracovní nebo slangové podobě ( software, ... ).

- v období NO se přejímala slova z ruštiny ( řešit, soustava, nářečí ) a z polštiny

( obřad, úvaha, mluvnice )

Některá slova se přízpůsobila češtině natolik, že jejich cizí původ zpravidla ani nepoznáme. Označují se jako slova zdomácnělá ( klobouk z tureckého kalpak, košile z latinského casula, plech z německého blech a jiné ).

Za některá přejatá slova , zejména tzv. slova mezinárodní, neexistují v češtině domácí náhrady ( prezident, motor, kino, molekula, technika, ... ). V minulosti byly snahy o vytváření českých názvů častější. Některé z nich mezinárodní název zcela zatlačily ( dálnice - autostráda, letadlo - aeroplán ), jiné žijí jako pojmenování synonymní ( rozhlas - rádio, historie - dějepis ), některé se neujaly ( silozpyt - fyzika, solík - chlór, záha? - infarkt ).

Máme-li se rozhodovat, zda užít výrazu domácího nebo přejatého, musíme mít na zřeteli, komu je projev určen a jaké má zaměření. V projevech odborných - slova přejatá, v projevech popularizačních nebo publicistických - slova domácí.

Odvozenin od přejatých slov často užíváme tam, kde se od českého pojmenování potřebné odvozeniny netvoří. Např. od přejatého slova dimenze lze utvořit sloveso dimenzovat a od něj předponami slovesa poddimenzovat, naddimenzovat; od českého synonyma rozměr toto udělat nelze.

Při užívání přejatých slov musíme dbát na to, abychom je spisovně vyslovovali a abychom jich užívali v tom významu, který skutečně mají.

Rozumné, uvážené přejímání slov neohrožuje národní jazyk, a přejímají-li se slova mezinárodní, naopak pomáhá při mezinárodním dorozumnění a výměně vědeckých a technických zkušeností.