Výživa

VÝŽIVA, STRAVA, DIETA

Aby člověk žil, musí se živit. Těsnou souvislost života a živení vyjadřuje naše řeč výstižně už blízkou podobností obou těchto slov. Živit se znamená přijímat potravu a zpracovávat ji v těle tak, aby z dítěte vyrostl dospělý člověk, aby v těle mohly probíhat všechny složité pochody, které umožňují každou lidskou činnost, a aby se také mohly obnovovat součásti organismu, které během života zanikají. To se týká téměř všech buněk v těle a také sloučenin, z kterých jsou tvořeny. potrava, kterou si člověk zvolí a kterou požívá, se označuje jako výživa. není zde třeba zvláště zdůvodňovat ot, co je snad dnes každému běžně známé, že ne každá výživa je pro člověka stejně prospěšná. některá mu může dokonce uškodit; platí to o člověku zdravém, a tím spíše o nemocném. Výčet chorobných stavů zcela nebo zčásti zaviněných nesprávnou výživou se rozšířil od nejdříve známých avitaminóz (tj. chorob z nedostatku vitamínů) do té míry, že i jejich stručný přehled by zabral neúnosně mnoho místa. Jako například za všechny uveďme jen dvě choroby, které se svým častým výskytem a závažnými následky zařazují mezi velké zdravotní problémy vyspělé lidské společnosti - aterosklerózu (kornatění tepen) a otylost.
Požívaná potrava se různě upravuje a sestavuje, aby člověku poskytla i pocit uspokojení, aby mu chutnala. Takto upravenou potravu, kterou si člověk navykl přijímat v určitém množství a složení a také v určitou denní dobu, označujeme jako stravu. Podle složení a doby, kdy se části celodenní stravy požívají, dostaly i svá jména - snídaně, přesnídávka, oběd, svačina, večeře. Strava složená a upravená tak, aby dodávala tělu vše, co je pro jeho rozvoj, udržování a činnost nejprospěšnější, se nazývá správná výživa nebo cizím označení výživa racionální (od latinského slova ratio - rozum); tím se má vyjádřit, že jde o stravu rozumně sestavenou a upravenou. potřebné znalosti o tom, jaká strava je pro zdravého člověka správná, poskytuje věda o výživě, jejíž historie je poměrně krátká, začala se rozvíjet zhruba před sto lety. Mnohem starší a už do dávnověku lékařství sahající jsou však nejrůznější rady a předpisy, jak vybírat a upravovat stravu nemocnému člověku, aby se uzdravil nebo aby se mu alespoň ulevilo. K takovému účelu používaná strava se označuje známým, z řečtiny vytvořeným a češtinou přejatým slovem dieta. Škoda, že se zatím více nevžit výstižný český název pro dietu - léčebná strava nebo léčebná výživa. Toto české označení má proti názvu "dieta" i tu přednost, že vyjadřuje to, na co se dříve při sestavování dietních přepisů nezřídka zapomínalo: léčebná výživa (dieta) má nejen léčit, ale také dostatečně živit. Mnoho starých diet sice ulevilo nemocnému v některých jeho obtížích, ale na druhé straně - zvláště bylo-li třeba dodržovat dietu dlouhou dobu - mu uškodilo, protože se při nich tělu nedostávalo některých nezbytných složek výživy. právě poměrně nedávno získané znalosti o správné výživě vedly k tomu, že mnoho dlouho užívaných tradičních diet bylo opuštěno nebo podstatně opraveno.
Rozvoj lékařství, úspěchy, kterých se dosáhlo v léčen mnoha nemocí, by jistě nebyly možné bez rozvoje chemie. Tento vědní i průmyslový obor poskytl a stále poskytuje nové a účinné léky - medikamenty, které se podávají ústy (tablety, dražé, kapky), srovnání s léčbou medikamenty ustoupila léčba dietou do pozadí. Tento dojem však nevystihuje správně skutečnost. Je pravda, že u řady chorob má dnes léčení léky prvořadý a rozhodující význam a že není třeba e uchylovat k různým dietám, které představovaly jedinou zbraň proti chorobě v době, kdy účinných léků nebylo. Ale ani v léčbě takových nemocí neztratila strava svůj význam. Není to sice už dieta ve starém slova smyslu, ale prostě strava sestavená podle zásad správné výživy zdravého člověka. Každému je jistě zřejmé, že právě nemocný člověk musí jíst v dostatečném množství všechno, co organismus potřebuje. I dnes jsou však choroby, u kterých nezbytným základem léčby je dieta, bez které by jakýkoli další lék byl málo platný.

JAK TO BYLO SE STRAVOU PŮVODNĚ?
Je zajímavé, že strava bohatá na ovoce, obiloviny a zeleninu, jak ji nyní doporučuje Evropské společenství (jako ideální potravu v prevenci rakoviny a jiných degenerativních chorob), je právě původní stravou člověka. V knize genesis, sepsané Mojžíšem před 3500 lety, se v první kapitole, verši 29, říká: "Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm."
Není to překvapující? Člověk původně nebyl určen ke konzumaci potravin živočišného původu - byl to vegetarián. Možná díky tomu lidský druh přežil, vždyť dnes víme, že rostlinná strava je oproti živočišné zdravější, tedy i doporučeníhodnější.
A opravdu, v nejstarších zachovaných genealogických záznamech (kniha Genesis) je možno ověřit velmi nápadnou skutečnost: Jakmile člověk opustil původní rostlinnou stravu a v jeho jídelníčku se začaly objevovat i potraviny živočišného původu, jeho dlouhověkost se začala snižovat. A tento pokles trvá vlastně až do dnešních dnů.

OSM ROZHODUJÍCÍCH FAKTORŮ
Nebylo to docela bez ironie, když Oliver W. Homes v jednom ze svých referátů týkajícím se správných životních návyků poznamenal: "Někteří lidé se snaží zasloužit si nebe tím, že si ze života na zemi dělají peklo." A opravdu, po mnoho let převládal doje, že zdravé návyky jsou nudné, těžko uskutečnitelné a vlastně na nich není nic moc lákavého. Mnozí se domnívají, že uplatňovat zásady zdravého životního stylu znamená podrobit se dlouhé řádě zákazů.
Naštěstí tomu tak není. Zabývat se vlastním zdravím a vypěstovat si správné návyky, to může být ve skutečnosti nejen zábavné, ale současně i tvůrčí. Uplatňovat zásady zdravého životního stylu neznamená dělat si peklo na zemi. Naopak tuto změnu a přiklonění se k nové životní filozofii můžeme plně vychutnat.
Kromě stravy existuje ještě sedm dalších faktorů, které jsou pro zdraví rozhodující. Jejich aplikace je velmi jednoduchá. Vytvořit z nich základ zdravého životního stylu, v tom pro nás může být něco příjemného a uspokojujícího.
Těmito faktory jsou: 1. Strava
2. Vzduch
3. Voda
4. Slunce
5. Tělesné cvičení
6. Odpočinek
7. Zdržování se toxických látek
8. Dobrý duševní stav

VÝZNAM SPRÁVNÉ VÝŽIVY
Přijímání potravy je bezpochyby návyk, který má nejpronikavější vliv na naše zdraví. Pro toto tvrzení existuje jistě dobrý důvod, vždyť tento návyk se trvale opakuje po celý náš život. Doktor Osler, významný kanadský lékař, tvrdí, že 90 % všech nemocí, nebereme-li v úvahu infekční choroby a úrazy, souvisí se stravou.
Přijímání potravy je proces dobrovolný a vědomý, tudíž se mu lze výchovou naučit a vytvořit si v tomto ohledu správné návyky. Jelikož záleží jen na našem svobodném rozhodnutí, vyžaduje změna stravovacích návyků hluboké přesvědčení.
Výživa naopak nezávisí na naší dobrovolnosti, probíhá zcela bezděčně, mimovolně. zahrnuje veškeré procesy a přeměny, kterými potrava v organismu prochází až do své úplné asimilace ů přeměny. Za hormonálních podmínek, neprobíhá-li v organismu žádný chorobný proces, se dobrá potrava projeví dobrým stavem výživy.
V posledních desetiletích odborníci na výživu věnovali pozornost třem základním aspektům potravy:
Hygiena stravování
Hygiena, tj. nepřítomnost choroboplodných zárodků, které by mohly u konzumenta vyvolat infekční onemocnění, je nejdůležitější starostí odborníků na výživu a zdravotních institucí. Vážné zdravotní problémy stále působí salmonelóza (zvláště těžká forma gastroenteritidy, vyvolaná bakteriemi druhu Salmonella), botulismus (otrava způsobená mikroorganismem Clostridium botulinum, ke které dochází po konzumaci závadných konzerv), letní gastroenteritida (zapříčiněná konzumací potravin napadených stafylokoky) a mnohá jiná onemocnění.
Kalorie
V příručkách o výživě, které vycházely ještě před několika roky, se kladl zvláštní důraz na celkové množství kalorií, které je nutno denně spotřebovat. Uvádělo se, že strava je adekvátní, jestliže poskytuje dostatek kalorií, potřebných k pokrytí potřeb metabolismu. Je pochopitelné, že tomu tak bylo v době, kdy byl nedostatek potravin. To je zatímco v západních státech dnes vyvstává problém spíše s nadbytkem než s nedostatkem kalorií.
Bílkoviny
Někteří odborníci (jejich počet se stále snižuje) stále ještě tvrdí, že z výživného hlediska by správná strava měla obsahovat vysoké množství bílkovin, a to především živočišného původu. Nicméně množství bílkovin doporučované k denní spotřebě se již po několik desetiletí neustále snižuje. Před dvaceti až třiceti lety se dospělým doporučovalo konzumovat denně minimálně jeden gram bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti - a nebylo ani málo těch, kteří navrhovali denní spotřebu dokonce 1,2 až 1,5 gramu. Zpráva z roku 1990 vypracovaná studijní skupinou Světové zdravotnické organizace pro výživu však hovoří o tom, že spotřeba 0,75 gramů bílkovin na kilogram hmotnosti za den představuje pro dospělého dostatečné množství (denně se jedná o 56 gramů bílkovin pro muže či ženu o hmotnosti 70 kg). Dnes se ví, že nadbytek bílkovin v naší stravě má souvislost s revmatickými chorobami, s osteoporózou, s nadbytkem kyseliny močové a dokonce se zkrácením délky života.
Vliv na růst
Toto je jeden z dalších parametrů, který se používal ještě před několika lety k hodnocení kvality naší stravy. Panovala domněnka, že příčinou vyššího tělesného vzrůstu je lepší výživa. Předkládaly se příklady nároků, jejichž příslušníci dosahovali vysokého vzrůstu - například v Tanzanii a Keni Masajové, jejichž strava je bohatá na maso, mléko a krev (podle svého zvyku pijí krev zvířat). Naproti tomu příslušníci sousedního národa Kikujů, kteří přijímají bílkoviny pouze rostlinného původu, jsou nižší a štíhlejší. Tehdy se ovšem nevědělo, že ti, kteří rostou rychleji, také dříve onemocní a dříve zemřou. Strava obsahující nadměrné množství bílkovin a kalorií, která se podává dětem v rozvinutých zemích a díky níž se u nich dosahuje rychlejšího růstu, může mít pro ně těžké následky v dospívání a v dospělém věku; hrozí jim obezita a mohou být kromě jiného vystaveny většímu riziku cukrovky a arteriosklerózy.
Jak je vidět, pouhá skutečnost, že určitý způsob výživy vede k rychlejšímu a vyššímu vzrůstu, ještě nedokazuje, že je tato výživa vhodná. Nedostatečný vzrůst může být samozřejmě způsoben následkem podvýživy, naproti tomu však nápadný vzrůst ne vždy musí být výsledkem správné výživy.

DRUHY STRAVY
Masitá (karnivorní)
Strava, jejíž základ tvoří maso a ryby. Tento druh stravy přináší nadbytek bílkovin a tuků s negativním zdravotními následky. Například: zvýšená hladina kyseliny močové a cholesterolu, hnilobné procesy ve střevech a větší riziko ischemické choroby srdeční (infarktu, anginy pectoris) a rakoviny


Strava smíšeného původu (omnivorní)
Tento druh výživy zahrnuje širokou škálu výrobků živočišného i rostlinného původu. Tímto způsobem se stravuje většina lidí.

Ovolaktovegetariánská
Tento druh stravy vylučuje maso, ryby a drůbež. V mírném množství však zahrnuje vejce, mléko a mléčné výrobky. Hlavní složku tvoří potraviny rostlinného původu: obiloviny, ovoce a zelenina, luštěniny, hlízy či okopaniny. Tento druh stravy je z výživného hlediska plně uspokojující, snadno se dodržuje, je vhodný pro děti a ve srovnání se smíšenou stravou má mnoho výhod.
Dospělým se doporučuje, aby omezili spotřebu vajec na tři kusy za týden a konzumovali netučné mléčné výrobky, aby se zabránilo nadměrnému přísunu cholesterolu do organismu.

Laktovegetariánská
Z potravin živočišného původu zahrnuje pouze mléko a mléčné výrobky. Z výživného hlediska je rovněž zcela uspokojivá. Živočišné bílkoviny obsažené v mléce jsou kombinovány s rostlinnými, takže se snadno získávají všechny důležité aminokyseliny. Zvláště dospělým se doporučuje, aby dávali přednost nízkotučným mléčným výrobkům.

Přísně vegetariánská
Zahrnuje výlučně rostlinné potraviny, bez jakýchkoli dalších výrobků živočišného původu. Poskytuje veškeré výživné látky, včetně bílkovin a vitaminu B 12, pokud se při výběru a kombinování potravin řídíme určitými pravidly.
Tento druh stravy je pro nás v porovnání se smíšenou stravou velice prospěšný. Navíc lze s její pomocí dosáhnout výborných výsledků v prevenci a léčbě chronických degenerativních chorob, jako je arterioskleróza (oběhové problémy, angina pectoris, infarkt myokardu), různá revmatická onemocnění, rakovina aj.
Hovoříme-li o přísně vegetariánské stravě, nemáme na mysli některé nedostatkové a nevyvážené diety, jako je makrobiotická (při níž se konzumují pouze obiloviny) nebo syrová (kdy se konzumují pouze potraviny v syrovém stavu), ale stravu složenou sice výlučně z rostlinných produktů, avšak rozmanitou a z výživného hlediska zcela vyhovující.

STRAVA A KRÁSA
Strava ovlivňuje podstatnou měrou také celý náš zevnějšek. Díky správné výživě můžete dosáhnou toho, že váš vzhled bude dokonce atraktivnější, neboť se zvýší hebkost a lesk vaší pokožky a dojde vůbec k podstatným změnám ve všech tkáních vašeho organismu. To vše jsou známky vlivu zdravé výživy, která má hodně co do činění s tělesnou krásou.
Pokožka
Mnohé ženy se snaží vyřešit své problémy s mastnou nebo šupinatou pletí vnější aplikací různých přípravků, aniž by vzaly v úvahu, že kožní buňky, stejně jako ostatní, jsou ovlivňovány potravou, kterou konzumujeme.
Dbejme tedy na to, abychom ve svém jídelníčku měli dostatek ovoce a zeleniny (tím zajistíme přísun vitaminů A a C), dále se vyvarujme příliš kořeněných jídel, alkoholických nápojů a omezme spotřebu tuků. To může být zcela postačující k tomu, aby se špatně ošetřované pleti vrátila svěžest.

Vlasy a nehty
Také vlasy (a ochlupení vůbec) a nehty jsou součástí tkání našeho organismu. Proto i nehty, které se lámou nebo mají bílé skvrnky, stejně jako vlasy, které jsou suché, bez lesku a mají jakousi neurčitou barvu, jsou následkem nesprávné výživy. I některá onemocnění, postihující vlasatou část hlavy, například nadměrné vyměšování kožního mazu nebo lupy, mají svůj původ částečně v nesprávné výživě.
Jestliže si naše vlasy mají uchovat svěžest a lesk a chceme-li mít pevné a správně tvarované nehty, měla by být naše strava bohatá na vitaminy a minerály (stopové prvky, které se nacházejí především v ovoci a zelenině. (Například pevnost našich nehtů snižuje nedostatek železa a křemíku.)
Oči
O tom, jaká je naše výživa, svědčí také pohled našich očí. Jasné a zářící oči bez zarudnutí a bez šupinatých víček naznačují, že složení naší stravy je správné. Nedostatek vitaminů (A a B 2) se projeví mimo jiné i zarudnutím očí, šeroslepostí, vypadáváním řas atd. Dobrým zdrojem vitaminu A (ve formě karotenu - provitaminu) je nápadně zbarvená zelenina (červená paprika, mrkev, rajská jablíčka).
Úsměv
Náš úsměv může být nejen známkou toho, že máme správnou výživu, ale zvýrazňuje navíc i tělesnou krásu. Určitě však nemůže být přitažlivý, neodkrývá-li zdravý chrup. Abychom měli zdravě rostlé, silné a dobře tvarované zuby, mějme na paměti kombinaci tří hlavních faktorů: jedná se o pravidelné ošetřování, hygienu a vhodnou stravu. Potřebné složky pro utváření zdravého chrupu zajišťují potraviny bohaté na vápník, jako např. mléko a sušené ovoce, Naopak nejhorším nepřítelem zubů jsou potraviny a nápoje s vysokým obsahem cukru, protože podporují vznik zubního kazu.
Hmotnost
Přiměřená hmotnost je nutná pro hezkou postavu a kromě toho je znamením správné výživy a dobrého zdraví. Chceme-li svou hmotnost udržet na přijatelné úrovni, měli bychom přijímat výživu založenou na rostlinné stravě: ovoci, obilovinách a zelenině. Asi mi dáte za pravdu, že jen těžko se najde skutečný vegetarián, který by byl obézní. Hojná spotřeba tuků,zejména živočišného původu, představuje jednu z nejdůležitějších příčin obezity, způsobené stravou.

ZÁSADY SPRÁVNÉ VÝŽIVY
Zásada kvantity
Pokud jde o energii a látky nezbytné k růstu, údržbě či obnově tělesných tkání a orgánů, mělo by množství potravy, které denně sníme, dostatečně pokrývat potřeby organismu. Správná výživa se projeví v bezchybnosti následujících funkcí našeho organismu:
n v růstu,
n reprodukci,
n práci,
n duševní aktivitě a
n v udržování tělesné hmotnosti u dospělých

Zásada kvality
Naše výživa by měla být kompletní a ve své skladbě natolik rozmanitá, aby poskytovala organismu veškeré nezbytné látky:
n uhlohydráty,
n tuky (lipidy),
n bílkoviny (proteiny),
n vitaminy,
n minerály,
n vodu a
n rostlinnou vlákninu.

Zásada vyváženosti
Jednotlivé živiny, které produkují energii (uhlohydráty, tuky a bílkoviny), by co do množství měly být zastoupeny ve vzájemném správném poměru.

l Uhlohydráty: Měly by dodávat 55 až 75 % všech kalorií, což při režimu 2 000 kalorií denně předpokládá 1 100 až 1 500 kalorií ve formě uhlohydrátů. Denní spotřeba uhlohydrátů by pak měla být 275 až 375 gramů.
l Tuky: Jejich množství by nemělo překročit 30 % všech kalorií. V naší stravě by měly
převažovat tuky rostlinného původu. Při průměrné denní spotřebě 2 000 kalorií to
předpokládá maximálně 66 gramů tuku denně.
l Bílkoviny: Měly by dodávat 10 až 15 % všech potřebných kalorií. Při průměrné
denní spotřebě 2 000 kalorií to představuje 200 až 300 kalorií ve formě bílkovin (tj. 50 až 75 gramů bílkovin denně).


Zásada přiměřenosti
Volbu, přípravu a množství potravy bychom měli přizpůsobit tělesné hmotnosti, věku, fyziologickému stavu a druhu práce nebo činnosti.






NENAHRADITELNÉ VÝŽIVNÉ LÁTKY
jsou takové látky, které náš organismus není schopen syntezovat
z jiných chemických sloučenin, proto je musí nezbytně dostat z vnějšku.

Esenciální aminokyseliny
jsou součástí bílkovin jak živočišného, tak i rostlinného původu. Protože existují určité aminokyseliny, které je organismus schopen získat pouze z esenciálních aminokyselin, jsou tyto látky nenahraditelné.
Esenciální mastné kyseliny
jsou nenasycené mastné kyseliny (linolová a linolenová), které se nacházejí především v rostlinných olejích a sušených olejnatých plodinách, zvláště v ořeších.

Vitaminy a minerály
jsou obsaženy ve všech potravinách zejména v zelenině.

Voda
Nachází se ve všech potravinách, ale ne v množství, které by stačilo pokrýt denní potřebu. Proto bychom denně měli vypít 6 až 8 sklenic vody. V letních měsících se toto množství může zdvojnásobit, případně ještě zvýšit.

Vláknina
Nachází se pouze v potravinách rostlinného původu, zvláště v celozrnných obilovinách, ovoci a zelenině. Ačkoli se nejedná o výživnou látku v pravém slova smyslu (nemůže být asimilována), je vláknina nezbytná pro dobrou funkci organismu.















UHLOHYDRÁTY

Denní potřeba uhlohydrátů (WHO)


-----------------------------------------------------------------
% celkové Průměrné dietě 2000 kalorií
energie odpovídá:
================================================================
Uhlohydráty celkem:
spodní limit: 55 % 1100 kalorií 275 gramů
horní limit: 75 % 1500 kalorií 375 gramů
-----------------------------------------------------------------
Komplexní uhlohydráty
(škrob):
spodní limit: 50 % 1000 kalorií 250 gramů
horní limit: 70 % 1400 kalorií 350 gramů
-----------------------------------------------------------------
Jednoduché uhlohydráty
rafinované (bílý cukr):
spodní limit: 0 % 0 kalorií 0 gramů
horní limit: 10 % 200 kalorií 50 gramů
-----------------------------------------------------------------
Vláknina:
spodní limit: - - 16 gramů
horní limit: - - 24 gramů
-----------------------------------------------------------------



ROSTLINNÁ VLÁKNINA

Celulóza (rostlinná vláknina) je zvláštním druhem uhlohydrátů, který se nevstřebává (nepřechází ze střeva do krve), a proto jej organismus nemůže využít jako zdroj energie. Veškerá požitá vláknina je vyloučena z organismu se stolicí. Tato skutečnost způsobila, že vláknině ještě před několika desetiletími nepřikládala žádná fyziologická důležitost. Dnes však její zdánlivou neužitečnost chápeme naprosto opačně. Víme totiž, že v našem zažívacím ústrojí působí jako "koště", které absorbuje toxiny a unáší s sebou škodlivé látky (např. žlučové kyseliny, ze kterých vzniká cholesterol), než jsou tyto zformovány do stolice.
Vláknina vodou nabobtnává a několikanásobně zvětšuje svůj objem. Tím dává stolici konzistenci a usnadňuje její průchod tlustým střevem a vypuzení konečníkem. Obsahuje-li naše strava málo vlákniny (strava chudá na ovoce, zeleninu a celozrnné obiloviny), stolice je tvrdá, suchá a koncentrovaná, což nutí střevo k velkému úsilí při jejím vylučování. Ta pak způsobuje četné potíže, jako střevní vychlípeniny, hemeroidy a dokonce rakovinu tlustého střeva.
Celulóza (rostlinná vláknina) je výlučným produktem rostlinné říše - neobsahuje ji žádná potrava živočišného původu (maso, ryby, mléko ani vejce). I když neposkytuje energii ani nepřechází do krve, je nezbytnou složkou zdravé a vyvážené výživy, neboť zabraňuje zácpě a snižuje cholesterol.

TUKY

Denní potřeba tuků (WHO)


-----------------------------------------------------------------------
% celkové Průměrné dietě 2000 kalorií
požadované odpovídá:
energie
======================================================================
Tuky celkem
Spodní limit: 15 % 300 kalorií 33 gramů
Horní limit: 30 % 600 kalorií 67 gramů
-----------------------------------------------------------------------
Nasycené mastné kyseliny:
Spodní limit: 0 % 0 kalorií 0 gramů
Horní limit: 10 % 200 kalorií 22 gramů
-----------------------------------------------------------------------
Nenasycené mastné kyseliny
s vícečetnými dvojnými
vazbami:
Spodní limit: 3 % 60 kalorií 7 gramů
Horní limit: 7 % 140 kalorií 16 gramů
-----------------------------------------------------------------------

CHOLESTEROL
Jak snížit hladinu cholesterolu?
l Měli bychom snížit spotřebu masa (zvláště vepřového), vnitřností, uzenin a paštik.
l Nekonzumujme více než tři celá vejce týdně. Bílky lze konzumovat bez omezení
(cholesterol je obsažen pouze ve žloutcích).
l Dejme přednost nízkotučnému mléku a výrobkům z tohoto mléka. Vyhýbejme se
zvláště smetaně, máslu a tučným sýrům.
l Snažme se omezit spotřebu sladkostí, moučníků a cukrářských výrobků.
l Měli bychom zvýšit spotřebu rostlinné vlákniny (v celozrnných obilovinách, ovoci,
zvláště jablkách, a v zelenině), která ve střevě absorbuje žlučové kyseliny nezbytné
pro tvorbu cholesterolu.
l Používejme olivový olej, který můžeme střídat s ostatními rostlinnými oleji (kukuřič-
ným, slunečnicovým, olejem z pšeničných klíčků, atd.).
l Vyhýbejme se nervovému vypětí a stresům.
l Dbejme na každodenní tělesné cvičení (nejméně půl hodiny).


BÍLKOVINY

Denní potřeba bílkovin
podle věku jedince
(podle WHO)


------------------------------------
Denní dávka
v gramech
Věk na kilogram tělesné
hmotnosti
====================================
0 - 6 měsíců 1,85
6 - 9 měsíců 1,65
9 - 12 měsíců 1,50
1 - 2 roky 1,20
2 - 3 roky 1,15
3 - 5 roků 1,10
5 - 14 roků 1,00
14 - 16 roků 0,95
16 - 18 roků 0,90
dospělí 0,75
------------------------------------




Kdy zvýšit spotřebu bílkovin?
l V období růstu a dospívání (děti a dospívající mládež).
l V těhotenství a v době kojení.
l Během rekonvalescence po infekční chorobě a po operaci.
l Během hojného a přetrvávajícího pocení.
l Je-li organismus vystaven extrémním teplotám, jak chladu tak i horku.
l Při dlouhotrvajícím nervovém vypětí.

Bílkoviny a tělesné cvičení
Ačkoliv se to může zdát protikladné, intenzivní tělesná činnost nevyžaduje zvýšenou spotřebu bílkovin. To se prokázalo na četných studiích s atlety. Trenéři přesto svým svěřencům stále doporučují, aby přijímali stravu s vysokým obsahem bílkovin. Sportovci však ve skutečnosti potřebují větší příjem komplexních uhlohydrátů (celozrnných obilovin).
Pouze kulturisté, jejichž cílem je mimořádně vyvinutá muskulatura - což se ze zdravotního hlediska nedoporučuje - potřebují zvýšit spotřebu bílkovin.
Nadbytek bílkovin způsobuje odvápnění
Pokud jde o vápník, chtěla bych zdůraznit jeden velmi důležitý poznatek. K tomu, aby vápník zůstal vázán v kostech, jsou bílkoviny nezbytné, přesto však nadbytek bílkovin má škodlivé účinky. Zpráva skupiny expertů WHO totiž zdůrazňuje, že strava bohatá na bílkoviny nebo příliš slaná zvyšuje ztrátu vápníku, takže organismus je o tento minerál ochuzen. To se zdá být důležitým faktorem v případě osteoporózy, jíž ve vyspělých západních zemích trpí miliony žen.
Za tímto zvláštním jevem můžeme hledat následující příčiny: Jestliže zvýšíme příjem bílkovin (zvláště živočišného původu - masa a uzených sýrů), zvýší se kyselost krve. Tato kyselost je vyvolána kyselinou mléčnou a močovou, které v našem organismu vznikají jako vedlejší produkt metabolismu zmíněných bílkovin. To nutí organismus využít část rezervy vápníku, aby mohl kompenzovat překyselost.
Měli bychom si také uvědomit, že slučováním vápníku s mastnými kyselinami, které pocházejí z požitých tuků, se tvoří mýdla, která jsou ve střevě nevstřebatelná. Takto vlastně výživa bohatá na tuky znesnadňuje vstřebávání vápníku.
Je pochopitelní, že osteoporóza má kromě tohoto i jiné příčiny - hormonálního a metabolického charakteru. Bylo však dokázáno, že velká spotřeba masa a uzených sýrů (díky svému vysokému obsahu bílkovin a tuků) zvyšuje a urychluje odvápnění a tím tuto nemoc zhoršuje. Na druhé straně vyvážená rostlinná strava, která obsahuje nezbytné bílkoviny, má zásaditý charakter (na rozdíl od masa), snižuje ztráty vápníku a pokud je spojená ještě s tělesným cvičením, působí preventivně proti osteoporóze.


VZOR DENNÍ STRAVY
Po ranním probuzení bychom měli vypít jednu nebo dvě sklenky vlažné vody. Dbejme na to, aby voda nebyla příliš studená, protože vypitá nalačno by mohla v prázdném žaludku vyvolat nepříjemné pocity.

Snídaně
Měla by být bohatá na potraviny, které dodávají energii, zvláště na uhlohydráty (glycidy). Může se skládat ze všech, nebo jen z některých potravin z následujícího přehledu:
l Obiloviny (pšenice, oves, ječmen, žito, atd.). Kromě chleba (doporučujeme celozrnný) bychom měli jíst další obiloviny:
3 ve formě müsli (s ovocnou šťávou, mlékem nebo jogurtem),
3 ve formě vloček vařených s mlékem či zeleninovým vývarem. Pokud ovesné vločky
10 minut povaříme s mlékem, jsou velmi výživné, snadno stravitelné a chutné.
Můžeme je podávat s banánem nebo jablkem nakrájeným na plátky.
l Sójové nebo kravské mléko (pro dospělé vždy odstředěné), jogurt, čerstvý sýr nebo
netučný tvaroh (je velmi bohatý na bílkoviny a má tu výhodu, že neobsahuje téměř
žádný tuk). Ti, kteří chtějí posnídat zcela vegetariánsky, mohou kravské mléko nahra-
dit tzv. rostlinným mlékem (na bázi sóji a mandlí).
Sójové mléko je s kravským mlékem srovnatelné co do obsahu bílkovin a jiných
výživných látek, neobsahuje však takové množství vápníku a vitaminů A a D. Proto
ti, kdo pijí pravidelně jen sójové mléko, by měli přijímat také doplňkové zdroje vápní- ku (to se týká především dětí a těhotných žen). Nicméně na trhu již existuje sojové
mléko obohacené o vápník, vitaminy A a D a dokonce i o vitamin B 12, což z něho
dělá komplexní potravinu. O výživné hodnotě sójového mléka nejlépe svědči případy
kojenců, alergických an kravské mléko, kteří z tohoto důvodu byli krmeni sójovým mlékem.
V orientálních zemích, např. v Japonsku, se jí hodně tofu, což je rostlinný sýr, vyrobe-
ný ze sóji. Tofu je velmi výživné, bohaté na bílkoviny a má tu velkou výhodu, že
neobsahuje cholesterol ani živočišné tuky. Dnes je k dostání i v našich obchodech se
zdravou výživou.
l Suché olejnaté plody (mandle, vlašské a lískové ořechy, arašídy atd.) poskytují bílko-
viny, nenasycené mastné kyseliny o vysoké biologické hodnotě (např. kyselinu linolo-
vou a linolenovou) a různé minerály (jsou velmi bohaté na vápník a železo). Jak pro-
kázal doktor Joan Sabaté a další vědečtí pracovníci z univerzity Loma Linda, hrst
ořechů nebo jiných suchých plodů denně přispívá ke snížení cholesterolu v krvi.
Lidé, kteří nemají dobrý chrup, a děti, je mohou jíst rozdrcené (ve formě pomazánky z burských oříšků, mandlového pyré atd.).
l Sušené ovoce (hrozinky, sušené švestky nebo meruňky aj.) poskytuje přírodní cukry o vysoké energetické hodnotě a je účinné v prevenci zácpy (zvláště sušené švestky).
l Čerstvé ovoce můžeme přijímat také ve formě ovocných šťáv. V každém případě bychom však denně měli sníst alespoň jeden citrusový plod (pomeranč, mandarinku, grapefruit nebo citron). Je také dobrým zvykem ráno před nebo po snídani sníst jedno jablko. S ostatními potravinami tvoří velmi dobrou kombinaci, navíc je snadno stravitelné a výživné.
l Doplňkové dietetické přípravky. Pokud potřebujeme doplňkovou dávku výživných látek, pak je dobré zahrnout tyto přípravky právě do snídaně. Při snídani je totiž ten nejvhodnější okamžik, protože pak po celý den působí jejich povzbuzující a posilující účinek.
Můžeme brát polévkovou lžíci jednoho nebo více těchto doplňkových přípravků, rozpuštěných v mléce nebo v ovocné šťávě.
3 Obilné klíčky. Našemu organismu dodávají nejen velké množství vitaminů skupiny B, ale i bílkovin a tuků o vysoké biologické hodnotě. Obilné klíčky obsahují hojně esenciálních aminokyselin.
3 Pivní kvasnice. Jsou také bohaté na vitaminy skupiny B, navíc mají čisticí a povzbuzující účinky na celý organismus.
3 Květní pyl. Obsahuje nejen bílkoviny a esenciální aminokyseliny, ale i další faktory, které napomáhají obraně organismu proti infekcím.
3 Sójový lecitin. Jedná se o fosfolipid, který plní v našem organismu významné funkce, působí zejména na nervový systém (na duševní vyrovnanost) a má vliv na cholesterol (snižuje jeho hladinu v krvi).

Oběd
Polední jídlo se má skládat z následujících chodů:
l Salát z čerstvé zeleniny. Měl by obsahovat listovou zeleninu (hlávkový salát, čekanku atd.), která je zdrojem kyseliny listové (nezbytné pro tvorbu červených krvinek), chlorofylu (bohatý na hořčík), minerálních solí (zvláště železa) a dalších stopových prvků.
Salát má obsahovat také tzv. barevnou zeleninu, jako jsou rajčata, červená paprika, řepa a mrkev, která dodává provitamin A (karoten), významný v prevenci rakoviny. Do salátu můžeme přidat také další zeleninu (cibuli, celer, ředkev, syrový květák, ale i křehké klíčící výhonky sóji nebo vojtěšky).
Zelenina do salátů by měla být křehká a rozkrájená na malé kousky, aby se usnadnilo její rozžvýkání. Salát můžeme upravit přidáním oleje (nejlépe olivového) a citrusové šťávy (což je lepší než ocet), milovníci rostlinného koření ho mohou dále ochutit saturejkou, majoránkou, dobromyslem nebo mátou.
Sůl bychom měli používat s mírou, zvláště když trpíme vysokým tlakem. protože zelenina obsahuje hodně minerálních solí, včetně chloridu sodného, jedlou sůl do salátu vůbec přidávat nemusíme. To platí o to víc v případě, kdy salát ochucujeme citronem nebo rostlinným kořením.
l První chod, dodávající tělu nezbytnou energii. Mohou jej tvořit luštěniny /čočka, boby, fazole), brambory, obiloviny (rýže, oves atd.). Luštěniny můžeme kombinovat s obilovinami (např. čočku s rýží nebo boby s rýží), tak získáme bílkoviny o vysoké biologické hodnotě (podobné bílkovinám masa).
l Druhý, bílkovinný chod (sójové maso, výrobky ze sóji nebo vejce) spolu s další zeleninou (paprikami, artyčoky, žampiony, atd.).
l Moučník sestavený z kousků ovoce (jablko, hruška, broskev, jahody, třešně, meloun atd.).

Večeře
Pro dospělého není nezbytné, aby večeřel, protože snídaně a oběd, v rozsahu, v jaké byly právě popsány, kryjí dostatečně nutriční požadavky většiny lidí. Výjimkou jsou pouze děti a lidé, kteří vykonávají intenzivní fyzickou práci.
Tím, že se vzdáme večeře, poskytujeme zažívacímu ústrojí delší čas k tomu, aby mohlo lépe strávit potravu, kterou jsme přijali během dne. Kromě toho nejlepší způsob, jak zhubnou, je nevečeřet. Všeobecně platí, že kalorie, které přijmeme navečer či v noci, nejsou využity a přemění se hlavně v tuky, které se ukládají v našem těle.
V každém případě bychom měli večeřet jen lehce a minimálně dvě hodiny před ulehnutím na lůžko. Protože během spánku se zažívací proces zpomaluje, pozdě konzumované jídlo zůstává dlouho v žaludku. To způsobuje během zažívacího procesu kvašení, které se projevuje nepříjemnou chutí v ústech, nelibou vůní dechu a těžkým žaludkem. Když náš žaludek nebude muset v noci vykonávat tak důležitou činnost, bude se nám také daleko lépe spát.
Večeře dospělého člověka by s měla skládat hlavně z čerstvého ovoce. nejlepší je ovocný salát s několika sušenkami nebo toasty z celozrnného chleba, případně s trochou jogurtu či tvarohu. Možná však dáme přednost raději teplé zeleninové polévce nebo teplému chodu ze zeleniny, např. zapečenému chřestu nebo podušenému špenátu s česnekem. V každém případě by však večeře měla být lehká a snadno stravitelná.
Vydatněji by měli večeřet děti, mládež v období růstu, lidé těžce fyzicky pracující a těhotné či kojící ženy. K výše uvedené večeři si mohou přidat ještě např. sójové maso, výrobky ze sóji, vejce, mléko, jogurt, tvaroh nebo ořechy.

BOLESTIVÝ HLAD
Někteří lidé pociťují neodolatelný hlad, který vyvolává až bolest, spojenou s intenzivním pocitem prázdnoty v žaludku. Tento bolestivý pocit se ztrácí teprve s jídlem. Většinou se dostavuje v noci, někdy dokonce ihned po ulehnutí na lůžko.
Jedná se o příznak gastroduodenálního vředu (žaludeční a dvanáctníkový vřed), který je způsobován přebytkem žaludečních šťáv. Ty dráždí sliznici žaludeční stěny a vyvolávají prudké stahy známé jako křeče z hladu. V tomto případě doporučujeme večeřet. nejlepší je malé množství studeného a zásaditě působícího jídla, např.:
l studené mléko,
l banány nebo jablka,
l sušenky nebo trochu obilovin.
Určitě bychom se měli vyvarovat příliš horkých, pikantních, smažených, těžkých jídel a černé kávy.
V každém případě je důležité tento problém řešit a navštívit lékaře, který, pokud odhalí gastroduodenální vřed, stanoví příslušnou léčbu.








ANOREXIE
V sedmnácti letech začala Pavla s redukční dietou, při které hodně zhubla. Kromě toho, že prakticky nic nejedla, ještě dvě až tři hodiny denně cvičila a pravidelně užívala projímadlo.
Tak se během několika měsíců dostala z pětapadesáti na pouhých čtyřicet kilogramů. přestala menstruovat a celkově dost zeslábla, což vyburcovalo její rodinu. Nikdo však nebyl schopen ji přesvědčit, aby se vrátila ke své původní váze.
Jednoho dne omdlela a byla převezena do nemocnice. Diagnóza zněla: mentální anorexie.
Teprve po několika měsících lékařské péče byla schopná začít žít znovu normálním životem.

Co je anorexie?
Mentální anorexie je porucha, která se vyskytuje mnohem častěji u žen než u mužů; většinou se objevuje ke konci období dospívání. Projevuje se silnou touhou zhubnout. Toho se dívky snaží dosáhnout tím, že drží redukční dietu a intenzivně cvičí, až dosáhnou také hmotnosti, která je značně pod normálem. Tento stav provází nelogický strach z obezity, mylné představy o vlastním těle a slabé měsíční krvácení nebo jeho úplné vymizení.
V rozvinutých zemích výskyt anorexie alarmujícím způsobem stoupá. Za tyto poruchy jsou zodpovědné mimo jiné i sdělovací prostředky, které představují štíhlost dívky jako ideál krásy, a dále i kult nízkokalorických diet. Významnou roli zde ovšem hraje i nedostatečné vědomí vlastní hodnoty u dospívajících dívek.
Minimálně 10 % pacientů s anorexií umírá v důsledku vyhladovění.

BULIMIE
Emílie, dvacetiletá studentka vysoké školy, je od přirozenosti nejistá a silně se jí dotýká, když se o ní někdo kriticky vyjádří. Vždycky tím trpěla, protože nikdy nebyla spokojená sama se sebou a zvlášť se svým vzhledem.
Před dvěma lety začala vnímat jako problém svoji váhu - byla trochu nad normál. V důsledku toho se dostavily první známky deprese.
Zjistila, že není schopná se stravovat vyváženě, a tak nakonec vzdala všechny snahy o snížení své nadváhy přijatelnými, rozumnými způsoby. Naopak, začala pociťovat chorobnou touhu po některých jídlech.
Od té doby se v jídle neomezuje, přitom však odmítá pomoc odborníků. V přítomnosti ostatních členů rodiny se snaží jíst normálně, ale jakmile se objeví vhodná příležitost, nají se "k prasknutí" - sní toho co nejvíc, hlavně sladká a tučná jídla. Pak se ale dostaví pocity viny a ona tím trpí. Jde na taletu, strčí si prsty do krku a vyvrátí celý obsah žaludku. To se opakuje vždy dvakrát až třikrát týdně.



Co je bulimie?
Bulimie je duševní porucha velmi podobná anorexii, ale s tím rozdílem, že téměř vždy bývá doprovázená vynuceným zvracením.
Vyskytuje se také častěji než anorexie a většinou jí trpí ženy. Bulimie se může objevit již na konci dospívání nebo později, a je pro ni typická touha po kaloricky bohaté stravě (zákusky, tuky, smažená jídla). Po požití tohoto jídla se zpravidla dostavují počity viny. Často pak dochází k vynucenému zvracení nebo k nadužívání projímadel, diuretik (močopudných látek) či jiných léků.
Podobně jako u anorexie má pacientka zkreslené vnímání sebe sama a tvrdí, že je obézní, i když ot není pravda.
S bulimií jsou rovněž spojeny příznaky deprese. Není však jasné, zda jsou příčinou nebo následkem, protože u některých pacientů se objevují před onemocněním, u jiných až v průběhu nemoci.
U lidí trpících bulimií se častěji než u běžné populace vyskytuje konzumace alkoholu a stimulantů (podporujících látek).
V některých případech může docházet ke ztrátě zubní skloviny, což je způsobeno žaludečními šťávami, které přicházejí do styku se zuby při častém zvracení.

Podle odborníků vzniká anorexie i bulimie především na základě toho, že kino, televize a reklamy představují obrazy extrémně štíhlých modelek. Ještě více znepokojující je hodnotový systém současné společnosti, která vyvyšuje kult těla a upřednostňuje estetiku pře etikou. Tato filozofie negativně ovlivňuje mnoho mladých lidí, kteří pak kladou velký důraz na vzhled, popřípadě na nízkou hmotnost.














Test OVĚŘTE SI SVÉ ZNALOSTI O VÝŽIVĚ

1. Rostlinná vláknina je: 7. Železo, které je obsaženo v luštěninách,
a) důležitým zdrojem bílkovin zelenině a ovoci,
b) neužitečným odpadem, který střevo a) se vstřebává lépe než železo obsažené
nedokáže vstřebat v mase
c) ochranným faktorem proti rakovině b) pokrývá denní potřebu dostatečně
tračníku c) vyvolává žaludeční potíže

2. Která z následujících potravin obsahu- 8. Šunka:
je ve 100 gramech nejvíce bílkovin? a) je dobrým zdrojem nenasycených
a) telecí maso mastných kyselin s vícečetnými
b) suché sójové boby dvojnými vazbami
c) vejce b) je jedním z nejlépe stravitelných
druhů masa
3. Nadbytek cholesterolu v krvi může být c) obsahuje dusitany (nitrity) a dusič-
důsledkem stravy: nany (nitráty) s karcinegenním účin-
a) s vysokým obsahem olivového kem, které jsou však nezbytné k její
oleje konzervaci
b) s nadbytkem másla a uzenin
c) bohaté na bílkoviny 9. Atleti, kteří jsou vegetariány,
a) potřebují doplňkově živočišné bílkovi-
4. Maso je nezbytnou součástí vyvážené ny, aby v soutěžích mohli podávat
a komplexní stravy: vrcholné výkony
a) v každém případě b) odolávají únavě lépe než ti, kteří jedí
b) vůbec ne maso
c) jen pro děti c) jsou schopni vyvinout větší sílu
v okamžiku startu
5. Základní potřeba vitaminu C může být
pokryta, sníme-li (nebo vypijeme-li) 10. Osteoporóza (řídnutí kostí):
denně: a) se vyskytuje časteji u en vegetariánek
a) půl kilogramu masa b) se může zhoršit vysokou konzumací bílkovin
b) jeden litr mléka c) je následkem nedostatku jódu
c) jeden pomeranč


6. Abychom snížili svoji hmotnost, měli
bychom konzumovat stravu s vysokým
obsahem bílkovin a malým množstvím
uhlohydrátů:
a) ano
b) ne
c) záleží na metabolismu každého jed-
notlivce
SPRÁVNÉ ODPOVĚDI

1: c
Rostlinná vláknina, která je tvořena celulózou, se ve střevě nevstřebává, proto panovala domněnka, že je neužitečná. Ve skutečnosti však v přirozené stravě není nic nepoužitelného, každá složka má svoji funkci. Pro svou správnou činnost potřebuje střevo člověka nestravitelné zbytky. jejich nedostatek je příčinou četných potíží a chorob, mezi jinými i rakoviny tlustého střeva, zácpy a střevních vychlípenin.

2: b
Sto gramů suchých sójových bobů obsahuje 38 gramů plnohodnotných bílkovin, které jsou srovnatelné s bílkovinami masa. Sto gramů masa poskytuje (podle druhu) 17 až 21 gramů bílkovin. Sto gramů vajec obsahuje 13 gramů bílkovin, což představuje kolem 6 gramů na jedno vejce.

3: b
Máslo i uzeniny jsou velmi bohaté na nasycené tuky a cholesterol. Olivový olej je rostlinného původu, proto žádný cholesterol neobsahuje. množství bílkovin v naší stravě nemá vliv na hladinu cholesterolu v krvi.
Ve sto gramech másla je obsaženo 250 mg cholesterolu, v uzeninách je to kolem 100 mg. nedoporučuje se překračovat maximální denní dávku 300 mg cholesterolu.

4: b
Ani dospělí jakéhokoliv věku, ani děti nepotřebují maso k tomu, aby dostávali vyváženou a komplexní stravu. Maso poskytuje bílkoviny vysoké biologické hodnoty, avšak bílkoviny obilovin, ořechů, luštěnin a zeleniny, jsou-li vhodně kombinovány, obsahují nezbytné aminokyseliny ve správném poměru. Tomu, kdo si není jistý, že dokáže správně kombinovat rostlinné bílkoviny (to se týká především stravy pro děti), stačí, když rostlinnou stravu doplní mlékem nebo vejci. Tímto způsobem se rostlinné bílkoviny obohatí a výsledná strava je naprosto dostačující.

5: c
Jeden středně velký pomeranč (200 g) obsahuje 118 mg vitaminu C. Podle WHO postačuje k pokrytí denní potřeba 30 mg vitaminu C. Jeden litr mléka obsahuje pouze 20 mg vitaminu C (2 mg na 100 ml), což je k pokrytí denní potřeby nedostatečné. Maso stejně jako vejce neobsahuje žádný vitamin C.

6: b
O tento mylný názor se opírají ti, kdo se snaží zhubnout tím způsobem, že jedí biftek se zeleninou. Jestliže má být redukční dieta účinná a nemá-li poškozovat zdraví, měli bychom zachovávat správný poměr mezi jednotlivými živinami, při celkově menším množství každé z nich.

7: b
Luštěniny, zelenina a ovoce obsahují velké množství železa, které je k pokrytí našich denních potřeb zcela dostatečné. Nicméně vstřebávání železa z rostlinné stavy probíhá poněkud obtížněji než vstřebávání železa obsaženého v mase. To je však kompenzováno jeho větším množstvím ve stravě rostlinného původu a působením vitaminu C, který vstřebávání železa podporuje.

8: c
Šunka a uzeniny se zpracovávají pomocí dusitanů a dusičnanů, aby se zabránilo jejich zkažení a aby získaly barvu, která povzbuzuje chuť. V lidském střevě se však tyto látky mohou přeměnit v nitrosaminy, které jsou známé svým karcinogenním účinkem.
Šunka obsahuje především nasycené tuky, nikoliv nenasycené. nenasycené tuky se nalézají v olejích z rostlinných semen. Kromě toho vepřové maso vůbec, stejně jako mořští korýši a měkkýši, obsahuje hodně kolagenu, což ztěžuje a zpomaluje jeho trávení, způsobuje hnití ve střevě a přetěžuje trávicí ústrojí.

9: b
Atleti, kteří konzumují rostlinnou stravu bohatou na komplexní uhlohydráty (např. celozrnné obiloviny), jsou ve srovnání s těmi, kdo konzumují bílkoviny a tuky živočišného původu, odolnější proti únavě. Maximální síla (výkonnost) atletů vegetariánů je ovšem v daném okamžiku nižší.
Je prokázáno, že fyzická námaha nezvyšuje potřebu bílkovin, pokud ovšem sami nemáme touhu mít abnormálně vyvinutou svalovou hmotu (např. při kulturistice nebo vzpěračství).

10: b
Vysoká konzumace bílkovin (např. při masité stravě) zvyšuje vylučování vápníku močí a může podporovat rozvoj osteoporózy. Statistické výzkumy ukazují, že osteoporóza se vyskytuje méně častěji u žen vegetariánek.
Jód ovlivňuje činnost štítné žlázy a především celkový metabolismus, nemá však žádnou spojitost s osteoporózou.




SOCIOLOGICKÝ DOTAZNÍK – ZDRAVÍ A VÝŽIVA

Zdraví je velice důležité v každém věku. Ale spoustu lidí v současné době zanedbává správnou výživu a dělá čím dál míň pro své zdraví. Cílem je zjistit, co lidé ve věku 20 – 50 let dělají pro jejich zdraví. V dotazníku vyplňte hlavičku a na otázky odpovídejte zakřížkováním Vámi zvolené odpovědi.

Křestní jméno:
Věk:
Povolání:

1. Myslíte si, že jíte zdravě?
0 ano 0 ne

2. Jste vegetarián?
0 ano 0 ne

3. Dokázali byste se vzdát konzumování masa?
0 ano 0 ne

4. Během dne by se mělo jíst vícekrát v malém množství. Dodržujete to?
0 ano 0 ne

5. Dokážete si na správné stravování udělat dostatek času?
0 ano 0 ne

6. Snažíte se zdraví podporovat sportem?
0 ano 0 ne

7. Učíte své děti správnému stravování?
0 ano 0 ne

8. Kde se nejraději stravujete?
0 doma
0 ve školní jídelně
0 v bufetech
0 v restauraci

9. Držíte často diety?
0 ano 0 ne

10. Doplňujete svou stravu vitamíny?
0 ano 0 ne

DĚKUJI ZA VYPLNĚNÍ DOTAZNÍKU!!!
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY:

Diamond H., Diamond M.: Fit pro život, vydalo nakladatelství FIN, s. r. o.,
Olomouc 1993
Hejda S., Šmrha O.: Kalorie se počítají, vydalo Avicenum, Praha 1977
Janča J.: Co nám chybí, vydalo nakladatelství a vydavatelství EMINENT, Praha 1991
Melgosa J.: Žít naplno - Kniha o dospívání, vydal Advent-Orion s. r. o., Praha 1999
Páv J. a kolektiv: Jak žít a co jíst při cukrovce, vydalo Avicenem, Praha 1979
Roger J. D. P.: Vychutnej život!, vydal Advent-Orion s. r. o., Praha 1998
Ungerová-Göbelová U.: Vitaminy, vydalo nakladatelství Ikar, Praha 1999

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=7207