Rytíři (rytířská kultura)

Rytíři ve vojenském slova smyslu byly skupiny nejlepších válečníků, kteří s kopím nebo s mečem v ruce bojovali na polích středověké Evropy. V jiném slova smyslu vykonávat rytířství znamená znamená vykonávat smělé činy nejen vojenského ale i společenského významu. Rozkvět rytířství nastal v důsledku rozvije feudalismu. Noví páni - feudálové - potřebovali ozbrojené pomocníky k udržení moci. Postupem času se titul rytíř stal šlechtickým titulem a ne pouze označením válečníka na koni. Také církev využívala rytířů na ochranu kostelů a jiných církevních budov nebo také církevních hodnostářů. Rytíři v průběhu celé své historie ale nepřestávali uznávat hodnoty, které církev odsuzovala - především ochranu bohatých šlechticů - chlebodárců, církrv uznávala ochranu bezbranných. K vybavení rytíře patřili kopí, meč, používaný při zlomení kopí a při boji zblízka, přilbice, štít různých tvarů, zavěšovaný přes rameno - zdobený stejně jako kopí symbolickými motivy pro rozpoznání nositele a jeho postavení. V 11. a 12. století byla těla rytířu chránena dlouhou suknicí z kovových kroužků. Teprve ve 14. a 15. století se začala nosit kloubovitá brnění. Počátkem 12. století někteří bojovníci přejali nový způsob boje na koni (nové technické pomůcky - sedlo, třmen). Jezdec s koněm a kopím utvořili blok a tato živá střela plnila úlohu dnešních tanků. K vybavení rytíře patřilo též nekolik koní. Každý rytíř měl k ruce alespoň jednoho panoše (rytířský učedník, sluha).

Do řad rytířů nemohl vstoupit kdokoli, silný vliv na toto měla šlechta. Časem se církvi podařilo rytíře získat pro křížové výpravy. Rytířská kultura měla své symboly jako byl Rolland, Lancelot, král Artuš nebo Alexandr Veliký. Byli vzorem svým způsobem života a myšlení, z nich po staletí čerpala celá západní kultura až do dnešní doby.

Pasování na rytíře
Pasován na rytíře mohl být maladý šlechtic, rytířský učední, syn rytíře a urozené matky. Pasování nejprve bylo pouhým obřadem předávání zbraní, časem však nabralo náboženská a morální hlediska, například koupel předcházející obřadu byla symbolem čistoty, žehnalo se zbraním. Obřad byl provázen slavnostmi, dary, šlechta je ráda stavěla na odiv, protože znamenala značné výdaje.

Turnaje a klání
Na turnajích si rytíři zdokonalovali techniku boje.. Zpočátku se rytířská klání příliš nelišila od skutečné válku - nezřídka docházelo ke ztrátám na životech. Pro chudé rytíře byly turnaje příležitostí najít si bohatého pána nebo nevěstu. Časem byly méně nebezpečnéa začaly se požívat zbraně k zábavě. Rytířské turnaje a klání pomáhaly k utváření rytířské mentality a morálky - dodržení daného slova, odvaha, péče o dobrou pověst.

Rytířská literatura
Středověká literatura rytířství oslavovala a přetvářela je v mytologii. Ideální rytíř je hrdina až za hranice únosnosti, udatný a moudrý, neúnavný ochránce krále a víry. Středověké dobrodružné romáy čerpají nejprve ze starověku - hrdiny jsou například Hektor nebo Alexandr Veliký - a vyzdvihují dvornost k dámám. Později se píšou tzv. artušovské romány, kde je hlavní hrdina nadán nadpřirozenou silou, stejně jako láska ho nutí překonávat sama sebe (Lancelot).

Nezaručuji bezchybnost!!!

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6449