Hl.strana - Maturitní otázky - Referáty (Moje referáty) - Plesy (Tipy,Firmy) - Vysoké školy - Kurzy - !SHOP!

Globální problémy lidstva

Info - Tisknout - Poslat(@) - Uložit->Moje referáty - Přidat referát

Kdo bude vítěz letos?  NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
Nejlepší: Tablo - Školní časopis na webu - Školní webové stránky - Třídní stránky - Profesorské stránky

 

 

Globální probémy lidstva

Globalizace je proces integrace společnosti na vyšší geografické úrovni , než tomu bylo v předcházejících etapách vývoje společnosti . Globalizační proces je přirozený , nevyhnutelný a do jisté míry očekávatelný . Hnacím motorem je globalizace ekonomických aktivit , která propojuje výrobu a trhy různých zemí prostřednictvím obchodu se zbožím a službami a pohybu kapitálu a informací . Globalizace je otázkou teprve 2. poloviny 20. stol. , kdy rozvoj vědy a techniky přinesl člověku vedle civilizačních předností zcela nová rizika a nebezbečí , která hrozí zánikem lidstvu , ale i všemu životu na Zemi . Globální problémy lidstva jsou tedy problémy neomezující se jen na jednotlivou zemi nebo kontinent , ale jsou celosvětové a jejich řešení je důležité pro celé lidstvo . Globálních problémů je mnoho a jsou navzájem propojené . Obecně je lze rozdělit do několika skupin :

Nebezpečí válečného konfliktu

V dějinách lidstva byla válka běžným prostředkem politiky , umožňovala prosadit ozbrojeným násilím zájmy států , národů a společenských skupin . Armáda a zbraně byly zárukou bezpečnosti . Ve 20. stol. však přináší moderní civilizace zlom ve vojenství a výrobě zbraní . Např. některé atomové nebo jiné zbraně hromadného ničení jsou schopny zničit moderní civilizaci a vrátit lidstvo do jeho počátků nebo vést k likvidaci živé přírody . Věda a technika umožňují výrobu zbraní , které je obtížné kontrolovat . Může dojít ke zneužití zbraní hromadného ničení organizovaným zločinem nebo teroristy . Současná ohniska napětí a konfliktů jsou především v tzv. třetím světě , ale i na Balkáně či na Kavkaze . Jsou to především země , kde nerozvinutá ekonomika a infrastruktura i životní návyky obyvatelstva brání demokratickému vývoji . Moci se ujímají domácí uchvatitelé , pučisté a vojáci . Obyvatelstvu slíbí jednoduché vyřešení všech problémů a pod náboženskou nebo etnickou rouškou postupují násilím ve svůj prospěch . Tento proces končí většinou humanitární katastrofou . Největší konflikty se odehrávají v nových státech Afriky , v Indonésii , v Čečensku nebo mezi Indií a Pákistánem . I přes pomoc různých vojenských a humanitárních misí , např. OSN , se situace ve většině míst nelepší .

Růst populace

Populační růst je označován za jeden z prvořadých globálních problémů . Roku 1850 dosáhl počet obyvatel poprvé 1 mld . K dosažení druhé stačilo jen 75 let a v roce 2000 na Zemi žilo 6 mld lidí . Pokud bude tento enormní růst pokračovat , v roce 2030 bude počet obyvatel tvořit 12 a v roce 2100 asi 50 mld. lidí . Tento rychlý růst je způsoben snížením úmrtnosti , zlepšením výživy a zdrav. péče . Největší nárůst obyvatelstva zaznamenávají především rozvojové země v nichž došlo k rozvoji průmyslu teprve nedávno . Kromě nárůstu populace dochází také k přesunům lidí do měst . Po roce 2000 žije ve městech asi polovina všech lidí . Příliv lidí do měst je nejvýraznější opět v rozvojových zemích , kde města rostou obrovským tempem , ale spojeným s nedostatkem pracovních příležitostí , chudobou , drogami a alkoholem , kriminalitou , kulturním vykořeněním a ztrátou identity . Mnoho lidí žije v chudinských čtvrtích , tzv. slumech bez jakékoli infrastruktury v nepředstavitelné chudobě . Současná rychlost růstu populace nemůže pokračovat , aniž by se poškodil planetární ekosystém a ještě více se nesnížila životní úroveň lidí . Populační exploze má za následek ještě větší růst průmyslu , rychlejší těžbu přírodních zdrojů a nárůst znečištění životního prostředí .

Zajištění přírodních zdrojů a energie

S růstem lidské populace a rychlostí vývoje globální ekonomiky stoupá spotřeba vody , potravin , fosilních paliv , minerálů a dalších surovin . Ve většině případů jsou jejich zdroje omezené , což vede k jejich nedostatku . Závažný je například nedostatek vody a potravin . Hlad je jedním z nejhorších globálních problémů . Miliony lidí dnes v době vědeckotechnické revoluce trpí a umírá hlady . Jednou z nejvíce postižených oblastí je území jižně od Sahary , tzv. pásmo Sahelu , kde jsou některé státy zcela závislé na potravinové pomoci ze zahraničí . Ročně umírá hladem asi 20 milionů lidí to je asi 50 000 denně .
Většina zemského povrchu schopná kultivace již slouží k produkci potravy . Zásoby ryb ve světových moří se rychle snižují nebo již byly zničeny . Na všech dostupných nalezištích ropy nebo zemního plynu se již těží . Větší část Země byla v rozvinutých oblastech přetvořena v důsledku ekonomického rozvoje . Zemědělství , lesnictví , průmysl , bydlení , dopravní síť vážně narušují nebo ničí přírodu . Mnoho méně rozvinutých zemí čelí vážným sociálním a ekonomickým problémům , které přináší nárůst populace a potřeba financovat rozvoj infrastruktury a tak často scházejí peníze na rozvoj . Dochází zde k tlakům na co nejrychlejší využití přírodních zdrojů . Nejúrodnější půda se využívá k pěstování komerčních plodin na export jako je např. káva . Ve vyspělých zemích zase zvyšuje tlak na zdroje především prudký růst životní úrovně a přemrštěná spotřeba obyvatelstva .

Devastace životního prostředí

Od doby , kdy člověk dokázal díky svému myšlení , technice a technologiím hledat nové způsoby jak využívat přírodu , stal se trvalým činitelem ovlivňujícím stav životního prostředí .
Původně ovlivňoval přírodu jen lokálně , později regionálně , ale v poslední době i globálně . Typickým projevem působení člověka na Zemi je trvalý úbytek lesů . V současné době jsou jím postiženy rozlehlé oblasti Evropy , Sibiře a především tropických deštným lesů . Od roku 1900 zmizela asi polovina tropických pralesů a ročně se vytěží asi 16 milionů ha . Likvidací lesů člověk získává půdu pro zemědělství jen na omezenou dobu , protože dochází k rychlé erozi , degradaci půdy i ke změnám klimatu . Příroda tím také ztrácí nesmírný genetický potenciál a dochází tím i k vymírání některých živočišných i rostlinných druhů . S lesy mizí i přirozená ochrana proti šíření stepí a pouští , dochází k poklesu podzemních vod a tím k nedostatku vody či dlouhodobým suchům . Devastace jednotlivých složek přírodní sféry má různou úroveň . Nejmenší rozsah mají změny v litosféře . Jsou koncentrovány do malých oblastí , např. v místech těžby surovin , ale vyvolávají totální změny krajiny.
Znečištění hydrosféry se liší poškozením povrchových a podzemních vod a množstvím a škodlivostí odpadů . Na rostoucím znečištění se podílí především průmysl a zemědělství , např. používání hnojiv a chemikálií na ochranu rostlin nebo havárie tankerů apod. Znečištění některých moří již dosahuje nebezpečných hodnot , především při pobřeží a velkých přístavů nebo v oblastech s těžbou ropy .
Znečištění atmosféry je nebezpečné zejména kvůli snadnému přenosu emisí na velké vzdálenosti . Jedná se především o prach , oxidy síry , dusíku a některé látky v malých koncentracích , ale s velkým dopadem jako jsou např. freony . Působí na rozklad ozonu a tím vznikem ozonových děr . Další úbytek ozonu může mít ničivé důsledky pro Zemi , představuje totiž ochranu před škodlivým vesmírným zářením .
Hlavními zdroji znečišťování ovzduší jsou elektrárny , domácí topné systémy , továrny a spalovací procesy v automobilech a letadlech . Znečištění vzduchu má závažný dopad na lidské zdraví , zamořuje půdu , zabíjí stromy , .... . Některé látky , především oxidy síry a dusíku se mohou rozpouštět v mracích , čímž vznikají tzv. kyselé deště . Tyto deště mohou působit i ve velkých vzdálenostech od vzniku emisí a způsobují znečištění podzemních i povrchových vod a pramenů . Závažným problémem je tzv. skleníkový efekt a s ním spojené globální oteplování . Je to jev způsobený vysokou koncentrací oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v atmosféře , čímž dochází k většímu zadržování tepelného záření a zvýšení teploty na Zemi . Následky je možno očekávat na celé planetě , může dojít k rozkolísání klimatu , změně režimu srážek ( místní sucha nebo záplavy ) , rozšiřování pouští , k zesílení a změně výskytu tropických bouří a k tání ledovců , což vede ke stoupání hladiny světového oceánu a tím k ohrožení některých pobřežních oblastí nebo celých ostrovů . Z lidských činností by asi nejvíc utrpělo zemědělství , které je velice citlivé na změny klimatu . Globální oteplování je zčásti přírodní proces , ale člověk na něm má značný podíl a mohl by jej zpomalit i zastavit především snížením emisí skleníkových plynů . To souvisí s průmyslovou činností například s využitím alternativních zdrojů energie místo spalování fosilních paliv , ale i se způsobem života např. využívání automobilů .Mnoho mezistátních smluv o omezení emisí tak naráží na neochotu některých zemí , které se obávají zpomalení svého ekonomického rozvoje , jsou to především rozvojové země , ale i třeba Spojené státy americké , které produkují až 13 % všech emisí .

Nemoci a jiné civilizační jevy

Člověk je ohrožován řadou nebezpečných civilizačních chorob a jevů . Existuje mnoho nemocí, které není schopná i současná lékařská věda léčit . Jsou to především různá virová nemocnění, z nichž asi nejznámější a také nejnebezpečnější je AIDS , který se dnes vyskytuje na celém světě . Především v Africe a zemích třetího světa , které nemají prostředky na osvětu a léky na něj umírají tisíce lidí . Přibývá i nemocí způsobených lidským způsobem života , např. rakovina z kouření atd.
Umělé životní prostředí člověka přináší mnohá rizika z dosud neznámých chorob , ale hrozí také vznikem nových nemocí . Chemické jedy , fyzikální záření poškozují nejen lidské zdraví , ale zasahují i do genetického kódu člověka . Roste počet dětí , které se rodí s vrozenými vadami a dědičnými nemocemi . Lidé vědomě přijímají jedy ve formě drog , alkoholu , tabáku a zneužíváním léků . Dalším problémem je celková urbanizace Západu a s ní související fyzická degenerace a stoupající počet sebevražd . Je paradoxní , že člověk jako biologický organismus na nejvyšším stupni vývoje dokáže škodit nejvíce sám sobě.

PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT