Májovci - Generace májová
Generace májová
40. léta
· Po revolučním roce 1848 u nás nastává období Bachova absolutismu (1849 – 1859). Bach (ministr vnitra) byl stoupencem centralizované (absolutistické) vlády, která prosazovala intenzivní germanizaci => policejní opatření, persekuce, významné osobnosti umlčeny (žaláře, vyhnanství – Havlíček, Sabina, Frič)
· 1860 – František I. vydává tzv. „Říjnový diplom“ (uznává politická práva Čechů a zříká se absolutismu) => uvolnění poměrů => ústava z roku 1861 (poskytovala určité svobody, ale ne vše => částečně)
· Česká politika začíná sílit
- vycházejí Národní listy, které jsou orgánem Národní strany, brzy se začala rozdvojovat, (tzv. drobečková politika => drobné ústupky)
a) Staročeši (Rieger, Palacký) – usilovali o dohodu s Vídní
b) Mladočeši (Sladkovský) – usilovali o radikální přeměnu
- v roce 1887 vzniká Sociálně demokratická strana
· Politický zápas českého národa s Vídní skončil v roce 1867, rozdělením Rakouska na dva státy („rakousko-uherské vyrovnání“)
· Rakousko-Uhersko
- Předlitavsko (Rakousko + české země)
- Zalitavsko (Uhry + Slovensko)
50. léta
- v 50. letech nic výrazného se nedělo (nevychází nic nového)
· V roce 1855 vychází 1. almanach „Lada Niola“ (bohyně krásy) => autoři se snažili ukázat zájem o spojení české a evropské literatury
· V roce 1858 vychází almanach „Máj“ (přispívali příslušnici generace májovců => redaktor Hálek, Neruda, R. Mayer, K. Světlá, B. Němcová, která se však k májovcům nepatřila)
· Almanach – sborník autorů, sborník děl
Význam májovců
1. Snažili se zachytit realitu v celé její šíři (realistická skutečnost)
2. Snaha o širší rozhled po evropské kultuře, heslo – „Dohánění Evropy“
Vzory:
V. Hugo, Byron, Lermontov, Puškin => prosluli demokratickými názory, pokrokově smýšlející.
Vítězslav Hálek (1835 – 1874)
- narodil se v Dolínku u Mělníka, vystudoval filozofickou fakultu
- za svého života byl považován za největšího básníka
- básník, prozaik a dramatik
- sňatkem se zámožnou dívkou Dorotkou Horáčkovou (dcera právníka) si zajistil existence (nebal si ji pouze pro peníze)
- redaktor v Národních listech (v divadelní rubrice), dále působil v Květech, Lumíru a Umělecké besedě)
- hodně cestoval (Polsko, Itálie, Balkán) => fejetony
- do literatury vstupuje veršovanou lyricko-epickou skladbou Alfred
dílo:
Večerní písně – sbírka
- optimismus, láska (Dorotka Horáčková), zhudebnil B. Smetana
V přírodě – sbírka
- 3 svazky, lyrika
- opěvuje rodný kraj (krásu lesů, potoků), nejvíce má rád jaro
Pohádky naší vesnice – sbírka
- epika, vyšla až po smrti autora
Povídky:
Děvče z Tater
Golar
Pod pustým kopcem
Na vejmynku
Černý prapor
Muzikantská Liduška
- Liduška má ráda Tomíka (muzikant), mají se vzít, ale o Lidušku se začne ucházet i domněle bohatý Krejza, L. ho nechce, ale otec domluvil sňatek (s Krejzou) a chystá se svatba, v kostele hraje Tomík na kůru, když vidí L. s K. uteče, L. nakonec řekne knězi pravdu, že má ráda jiného a začne hledat Tomíka, T. však šel na vojnu => už se nikdy nevrátil (zjistilo se také, že Krejza je podvodník a chtěl L. jen kvůli věnu)
Na statku a v chaloupce
- na břehu Vltavy stojí chatrč, nastěhovali se sem Jíra s otcem (pytlákem), jednoho dne se otec nevrátil domů, Jíra ho našel zastřeleného => Jíry se ujímá sedlák Líska (oblíbený pasáček) => Lískovi umírá žena => macecha nemá Jíru ráda ani hospodyni Lenku => jednoho dne najde Jíra v opuštěné chatrči nápis, že jeho předci kdysi vlastnili Lískův statek, ale museli jej opustit => když se to dozvěděla macecha vyhnala Jíru do chatrče a za ním utekla i Lenka, která už nechtěla snášet kruté ponižování => Líska onemocněl a trápil se dceřiným odchodem, ta ho přijde ošetřovat, Lenka s Jírou si vedou úspěšně => Líska jim chce dát celý statek => nakonec je svatba => dítě => když to vidí macech skáče do Vltavy
Jan Neruda (1834 – 1891)
- básník, prozaik, dramatik, fejetonista, novinář
- o všem pochyboval, byl pokrokový, zajímal se o problémy českého národa
- narodil se v Praze, rodiče se brzy přestěhovali do dnešní Nerudovy ulice do domu „U dvou Slunců“, po smrti rodičů se z Nerudovy ulice stěhuje, ale k malé Straně se stále vrací, celý život prožil v Praze
- nedokončil VŠ, věnoval se novinařině
- působil 1 rok i jako učitel
- ovlivňovaly ho cesty (Německo, Francie, Belgie, Itálie, Podřipsko, Šumava)
- jeho osud i tvorbu ovlivnily osudové lásky, ale nakonec se nikdy neoženil
1. Anna Holinová
2. vztah ke Karolíně Světlé
3. Terezie Macháčková
4. Anička Tichá
- tvorbu zahájil básní Oběšenec (v Lumíru, pod pseudonymem Janko Hovora)
Básnická tvorba:
Hřbitovní kvítí (1858) – sbírka
- velice pesimistická, odmítána
- smrt jeho přítele A. Tolmana a záhy i jeho otce, tématika – hřbitova, smrti => všichni jsou si rovni, náznak rozporu mezi chudými a bohatými
- verše nemelodické, těžko pochopitelné
Kniha veršů (1868) – sbírka
- složeny ze 3 oddílů
I. část Knihy veršů výpravných
- balady erbenovského typu
- sociální balady (Dědova mísa) => mezigenerační vztahy
II. část Knihy veršů lyrických a smíšených
a) Anně – milostná poezie
b) Otci – smíření a pochopení
c) Matičce – láska velice jednoduchá, ale nejvřelejší
III. část Knihy veršů časových a příležitostných
Písně kosmické (1878) – sbírka
- básník pozoruje vesmír a přemýšlí o něm
- nachází analogii mezi vesmírnými jevy a člověkem, často personifikuje
- pocit svázanosti se zemí x touze vzlétnout do vesmíru
Balady a romance (1883) – sbírka
- básně vycházejí z legend o bohu, andělích a svatých (balada Štědrovečerní)
- romance (o Karlu IV.)
Prosté motivy (1883) – sbírka
- rozřazena do 4 dílů, podle ročních období
- motivy přírody, vlastního života
Zpěvy páteční (1896)
- posmrtně uspořádány J. Vrchlickým a I. Hermanem
Prozaická tvorba
- ve svých dílech spojoval světovost (v názorech a rozhledu) s českostí (v tématu a zpracování)
povídky:
Povídky malostranské (1878)
- zpracována městská tématika (Malá Strana) => načerpal zde znalost různých lidských typů
- prolíná se zde idyličnost prostředí s tragickými osudy některých postav
- mnohdy hloubková charakteristika postav zatlačuje děj do pozadí
- některé povídky psány objektivně, v některých je autor skryt v jedné z postav (mají autobiografický charakter)
- celkem 13 povídek, nejznámější povídky: „Přivedla žebráka na mizinu“, „Pan Ryšánek a pan Schlegl“
Arabesky (1864)
- povídky, zobrazení zajímavých pražských postaviček
Různí lidé
- soubor próz, který zobrazuje zajímavé postavy a dojmy z cest
fejetony:
- napsal jich kolem 2263, podepisoval se Δ
Studie krátké a kratší
- součástí i povídky Trhani => vysoce hodnocena, 1. dělníci, kteří výbušninami uvolňují cestu pro železnici (trhani v pravém smyslu)
Žerty hravé
- součást „Kam s ním?“
Obrazy z ciziny
Menší cesty
Politik pod čarou
- politický fejeton
Karolína Světlá (1830 – 1899)
- vlastním jménem Johanna Rottová
- prozaička, autorka próz z pražského prostředí venkova
- po smrti své jednoroční dcerky, každoroční pobyty ve Světlé v Podještědí
- provdala se za Petra Mužáka (její učitel)
- útěcha v přírodě v pozorování ženských charakterů => využila toho v tvorbě
- vztah s J. Nerudou (byli si duševně blízcí), vztah ukončen manželem => pocity sebeobětování nacházíme i u jejích hrdinek
dílo:
První Češka
Zvonečková královna
- babička využívá svoji vnučku ke zjištění informacích o mladících (osvícenci, svobodní zednáři), udá je => ničí životy mládenců i své vnučky
Černý Petříček
- laskavý trhovec na Koňském trhu (dnešní Václavák), který se snažil pomáhat
- nejvýznamnější z její tvorby jsou tzv. Velké ještědské romány
Vesnický román (1867)
- příběh nerovného manželství
- hrdinka Sylva z mravních pohnutek neporuší daný slib a přichází tak o svoji lásku
Kříž u potoka (1868)
- u něho vyřčena kletba nad rodem Potockým, kterou zruší až láska hrdinky Evičky
Kanturčice (1869)
- znalost léčení bylinami
- láska venkovské dívky, zachrání mladého, bohatého synka před bujarým životem a s nevhodnými známostmi
Frantina (1870)
- hrdinka jako rychtářka neváhá potrestat smrtí svého milého, v němž poznala vůdce loupežnické bandy
Nemodlenec (1873)
- vyjádření společenských a mravních názorů autorky
Kresby z Ještědí
Hubička
- povídky, příběh dvou mladých lidí, Lukáše a Vendulky, L. se ožení s jinou dívkou, která však brzy umírá, nechá po sobě malé dítě, L. hledá ženu, chce Vendulku, ta se stará o malé dítě => Lukáš chce hubičku (až po svatbě) => vezmou se
Adolf Heyduk (1835 – 1923)
- profesor na gymnáziu kreslení v Písku
- inspirace: příroda, láska k ženě a dětem
- napsal přes 60 sbírek přírodní, vlastenecké i osobní lyriky
sbírky:
Cimbál a housle
- vztah ke Slovensku, oslava podtatranské přírody
Hořec a srdečník
Václav Šolc (1838 – 1871)
- pokoušel se o realistické povídky se sociálními náměty i o poezii
sbírka:
Prvorosenky
- sociální tematika i oslava venkova, ocenění významu lidské práce
Rudolf Mayer (1837 – 1865)
- do almanachu Máj přispěl básní:
V poledne
- sociální balada, monolog topiče, který se bouří proti nespravedlnosti, úvahy o pomstě tyranovi)
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát