Hl.strana - Maturitní otázky - Referáty (Moje referáty) - Plesy (Tipy,Firmy) - Vysoké školy - Kurzy - !SHOP!

Norsko

Info - Tisknout - Poslat(@) - Uložit->Moje referáty - Přidat referát

Kdo bude vítěz letos?  NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
Nejlepší: Tablo - Školní časopis na webu - Školní webové stránky - Třídní stránky - Profesorské stránky

Norsko

Hlavním městem Norska je Oslo.
Norsko se rozprostírá na Skandinávském poloostrově.
Sousedy jsou Švédsko a Finsko.
Úřední jazykem je norština.
Měna je norská koruna, která se dělí na 100 öre.
Počet obyvatel : 4 300 000
Rozloha : 325 000 km2
Hustota zalidnění : 13,2 obyv/km2
Norsko je konstituční monarchie.
Nejdůležitější města : Oslo, Bergen, Trondheim, Stavanger
Zdroje bohatství : rybolov, ropa, zemní plyn, hliník, ocel, papír, elektrická energie
Nejvyšší hora : Glittertind /2470 m. n. m./


Norská krajina je neopakovatelná. Je dramatická ve svých výškových rozměrech, v častém kontaktu vody a skal, v extrémním podnebí, v rychlém střídání lesů a bezlesí. Je stále jiná, nová, překvapivá a vždy krásná. V jejím erbovním znaku jsou však fjordy a hory. Nejdelším norským fjordem je Sognefjord, který se táhne od pobřeží Norského moře, probíjí skalami až k okrajům náhorní plošiny Jotunheimen / překlad Domov obrů/, která leží ve výšce 1500m. Sognefjord je 220 km dlouhý, v průměru 5 km široký a má šest ramen. Skály klesají do hloubky max 1200m pod hladinu moře. Je paradoxní, že kontinentální ledovce, které opakovaně devastovaly sever Evropy, přetvořily svou horskou kolébku – švédské a hlavně norské Skandy ( Skandinávské pohoří) – v jednu z nejkrásnějších krajin Evropy. Obohatily ji o propastná údolí, fjordy, vodopády, jezera i pobřežní ostrovy. Nejvyšším horským skupinám pak vtiskly svěží alpské tvary.

Slunovrat a půlnoční Slunce! Není sice výsadou Norska, ale právě odtud máme nejkrásnější zážitky z pozorování zardělého kotouče, který se za syrové půlnoci přiblíží k vodní hladině, a aniž by se smočil, opět stoupá a rozjasňuje nový den. Nejlepší je tento úkaz sledovat na Nordkappu, na nejsevernější ostrovní výspě Evropy.

Moře je poměrně teplé díky Golfskému proudu. Na ostrovech panuje vlídnější přímořské podnebí a ve vodách s bohatým planktonem žije množství ryb. Ostrovy vytvářejí před pevninou ochranný val a v pásmu „tiché vody“ mezi ostrovy a kontinentem probíhá veškerá místní námořní doprava. Celková plocha norských ostrovů je 25 000 km2. Tyto neskutečně krásné ostrovy, daleko za polárním kruhem, se táhnou v délce téměř 200 km jižním směrem do Norského moře.

Velká rybářská sezóna probíhá od 29. Ledna do 23. Dubna, kdy od severu táhnou tresky na svá trdliště do Vestfjordu.

Impozantnost této odlehlé země, jejíž jméno Norwegen v překladu znamená „cesta k severu“, dokazuje i několik jejich světových rekordů : má nejdelší pobřeží ( odpovídá obvodu Austrálie), je nejsevernější místo kontinentu, má nejdelší a nejhlubší fjordy, nejhlubší evropské jezero Hornindalsvaten / 514 m/, největší ledovec Josterdalsbreen / s plochou 468 km2 / a nejdelší vodopád Vettisfoss v Trondheimmsfjordu, který tvoří dva stupně : ten první je rekordní a druhý je jen o málo kratší.

Historicky nejstarší metropolí Norska je Nidaros, dnešní Trondheim, který byl založen zhruba před tisíci lety. Trondheim, dnes třetí největší město v zemi, nabízí návštěvníkům řadu historických pamětihodností. Na prvním místě Nidarosdóm, který Norové nazývají korunou nebo ozdobou, květem a symbolem své země. Je nejsevernější katedrálou na zeměkouli. Původně zde stál dřevěný kostelík, kde byl pochován král Olaf, řečený Svatý. Olaf byl nazván – Věčný král Norska. Na jeho památku se slaví svátek Olsok / 29. července/. V Nidorosdómu se uschovávají korunovační klenoty Norského království a probíhají zde, nikoli v Oslu, korunovace.

Norská kuchyně: představy nás Středoevropanů o norském jídelníčku se mnohdy neshodují se skutečností. Představujeme si, že většina jídelníčku jsou pouze ryby. Norské stoly se však čím dál tím častěji prohýbají jídly exotickými, pocházejícími především z teplých krajů, přesto se nedá říci, že se jídla v Norsku nepřipravují podle starých receptur. Tradice nevymřely, jen jim přibyla konkurence.

PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT