Nikotinizmus
Nikotinizmus, co to je?
Nikotinizmus, toto slovo můžeme ve slovníku nalézt s vysvětlením: ,,Nadměrné kouření tabáku
a sklon k této činnosti“. Tomuto problému čelí většina vyspělých zemí a my se za ni považujeme.
Nyní bych rád citoval Prof. MUDr. Antonína Fingerlanda, který o kouřením prohlašuje : ,,Kouření je dnes jedním z největších patogeních činitelů celého civilizovaného lidstva. V České republice kouří … % lidí. A určitě se dá říct, že pasivními kuřáci jsme všichni. Tuto práci budu hodnotit jako nekuřák, který je zásadním odpůrcem tohoto návyku a tudíž můžete očekávat velmi razantní a nekompromisní postoj ke kuřákům.
Plíce! Tímto orgánem dýcháme a kuřák jimi nevdechuje pouze životadárný vzduch, ale i smrtel-ně jedovatý nikotin a dehet. Nadměrným požíváním nikotinu se člověk po určité době stává závislým. Nyní budu opět citovat, a to Světovou zdra-votnickou organizaci. Ta závislost definovala takto: ,,Závislost je vysoce kontrolované a nutkavé užívání látky, která má psychoaktivní účinky a která ovlivňuje chování jedince. Vysoce kontrolované a nutkavé chování znamená nezvládnutelnou touhu po droze (tabáku). Ta přetrvává i přes rozhodnutí s návykem přestat a zanechat užívání drogy“. Během stádia pravidelného kouření a ukon-čení návyku se k psychosociálním vlivům přidávají vlivy fyziologické. V posledním stádiu návyku, kterým je dodržování abstinence jsou důležité opět hlavně vlivy psychosociální. Mezi fyziologickými vlivy hraje bezesporu roli farmakologie nikotinu.
V posledních dvou desetiletích 20. století však vzniklo několik výzkumných prací, které prokazují, že neméně podstatnou částí fyziologických vlivů působících ve 2. a 3. stádiu obvyklého vývoje kouření, jsou vlivy senzorické.
Stádia obvyklého vývoje kouření
Stádium Vlivy
1. začátek psychosocialní
2. pravidelné kouření fyziologické + psychosocialní
3. ukončení závislosti fyziologické + psychosocialní
4. dodržování abstinence Psychosocialní
Ve snaze snížit riziko karcinomu, srdečních nemocí a chronických obstrukčních plicních nemocí, miliony kuřáků ve Spojených státech zkoušeli přestat kouřit. Bohužel, vzdor nejlepším snahám a častým lékařským radám je nepřehlédnutelné, že přibližně 70% kuřáků, kteří se pokusili přestat, se ke kouření vrátí během prvního roku.
Kuřáci kteří se již pokusili přestat kouřit, často zažili nepříjemnou zkušenost s abstinenčními příznaky včetně touhy po cigaretách, podrážděnosti, úzkosti, poruch spánku, přibývání na váze a potíží se soustředěním. Ačkoliv některé z těchto příznaků mohou být zmírněny dodanou dávkou nikotinu, touha po cigaretách se nezdá být významně snížena.
Jedna z cest k odstranění návyku na cigarety je poskytnutí smyslové náhrady, která potlačí klíčovou stránku kouření. Je zvláštní, že kuřáci často hlásí zvláštní pocit v dýchací trubici při inhalování kouře. Nejčastější odpovědí náhodných kuřáků na otázku proč nekouří cigarety s nízkým obsahem nikotinu a dehtu, je nedostatek "chuti". Další zkoušky objektivně potvrdily, že kouř bez vdechování odhaluje "chuťˇ" a ta není pro mnoho kuřáků důležitá. Pocit "chuti" je potlačován ostatním vnímáním v průdušnici. Protože i průdušnice vysílá stimuly podmíněné nikotinem v kouři, je znamenitým důkazem podřadného farmakologického efektu nikotinu. Farmakologický efekt nikotinu, který je vpravován nitrožilně nebo nosem, neuspokojí kuřáky tolik v porovnaní s nikotinem, který je obsažen v cigaretovém kouři.
Velký problém není pouze to, že se stáváte závislým, ale že vaše závislost může vyústit až k smrti.
Teď bych zde přiblížil několik nemocí podmíněných kouřením. Jedná se zejména o postižení srdce a cév: ,,Kouření zdvojnásobuje riziko onemocnění ischemickou chorobou srdeční, které kuřáctví velmi příznivě napomáhá“. Nadále způsobuje postižení zažívacího ústrojí: ,,Vředová choroba je u ku-řáků třikrát až čtyřikrát častější než u nekuřáků. Tato choroba zabraňuje hojení stěny žaludku“.
Poslední ze třech nejčastějších onemocnění v důsledku kouření je onemocnění dýchacích cest:
,,U kuřáků dochází častěji k poškození infekcemi horních cest dýchacích a je vyšší riziko vzniku chronického zánětu plic a karcinomu plic“. Tato nemoc byla ještě na začátku minulého století velice vzácná, ale nyní se stala nejčastějším karcinomem u mužů a její častost narůstá každým rokem mnohonásobně.
Velké riziko také přinášejí kouřící matky svým nastávajícím potomkům. Pokud kouří v průběhu těhotenství, tak se rodí děti, které mají průměrně o160-200g nižší porodní hmotnost.V rodinách, kde jsou rodiče kuřáci, je tak dvakrát větší pravděpodobnost, že dítě bude trpět respiračními problémy a alergiemi.
V České republice umírá na uvedené nemoci nejméně 23 000 lidí. Kuřák neovlivňuje jen své zdraví, ale také zdraví nás všech a tudíž i nekuřáků, kteří se snaží nekouřit, ale přesto musejí kouř a jeho škodlivé látky stále vdechovat - jsou tzv. PASIVÍMI KUŘÁKY. A tak si dovoluji nazvat kuřáky velice bezohlednými. Pro jistotu se opět odvolávám na určitá fakta, a to jsou všeobecně uznávané výzkumy: Je prokázáno, že pasivní kouření způsobuje u dětí zvýšenou nemocnost infekcemi horních cest dýchacích, což je způsobeno jednak snížením obranyschop-nosti dýchacích cest vlivem tabákového kouře, ale i snížením hladiny vitaminu C u těchto dětí. Pasivní kouření rovněž způ-sobuje vyšší nemocnost dospělých jedinců. Dokonce se zvyšuje riziko nádorů. Nekuřáci, kteří jsou nuceni pobývat v zakouřeném prostředí jsou daleko méně náchylní nežli kuřáci, přesto zde hrozí velké nebezpečí onemocnění. Velký počet (podle některých studií to jsou až dvě třetiny) nekuřáků jsou na kouř alergičtí. U nich se již po nepatrném styku s kouřem objevuje dosti zřetelné podráždění sliznic.
Co je tabák?
Když již zde mluvíme o nikotinizmu, tak bychom se měli pozdržet u samé podstaty, a tím v našem případě je to tabák a z něj později vyrobená cigareta. Co je obsaženo v cigaretě? Cigarety vypadají zdánlivě velmi jednoduše, jako by to byly papírové trubičky naplněné řezanými tabákovými listy, obvykle s filtrem na jednom konci. Ve skutečnosti jsou to vysoce propracované, náročné produkty, které mají za úkol dodávat stálou dávku nikotinu. Cigaretový tabák se míchá ze dvou hlavních druhů tabákových listů: žlutavá "světlá" odrůda, známá také
Virginská, protože se zde původně pěstovala, má obsah 2,5-3 % nikotinu; a "burley" tabák, který má vyšší obsah nikotinu (3,5-4 %). Americké směsi obsahují také až 10 % dováženého "orientálního" tabáku, který je aromatický, ale má relativně nízký obsah nikotinu (méně než 2 %).
Kromě směsi listů obsahují cigarety "plnící hmoty", které se vyrábí ze stonků a dalších částí tabáku, které by jinak tvořily odpad. Tyto se míchají s vodou a různými příchutěmi (aromatické látky) a přísa-dami. Poměr plnící hmoty se mění podle značky. Vyšší obsah této hmoty vede například k tomu, že cigareta je méně hutná a dodává o něco nižší množství dehtu. Přísady se používají proto, aby byly produkty pro zákazníka chuťově přitažlivější. Jedná se o zvlhčující prostředky, které prodlužují životnost cigaret. Cukry způsobují, že kouř se zdá jemnější a snáze se vdechuje. Dalšími přísadami jsou aromatické látky jako například čokoláda a vanilka. I když se některé z těchto přísad a plnících hmot mohou na první pohled zdát v jejich přirozené formě zcela neškodné, mohou se v kombinaci s jinými látkami změnit na jedovaté látky. Při hoření přísad vznikají nové produkty, které mohou být toxické.
Nyní bych vám poskytl jisté pikantérie z historie oné bílé ruličky:
1492 - Dva muži Kolumbovy posádky, Rodrigo de Jéreza Louis de Torres, si na Kubě všimli, že si domorodci zapalují sušené tabákové listy a vdechují kouř. De Jerez si to vyzkoušel, a tak se stal pravděpodobně prvním doloženým kuřákem - Evropanem. Po návratu do Španělska vyděsil vyfukováním kouře své sousedy. Mysleli, že ho posedl ďábel. Inkvizice ho uvrhla do vězení.
1518 - Španělští dobyvatelé viděli, jak Aztékové a Májové kouří tabák vysunutý do dutého rákosu. Vyzkoušeli to-a první cigareta byla na světě.
1560 - Francouzský poslanec v Portugalsku Jean Nicot zaslal tabák do své vlasti jako lék na mnohé choroby. O několik století později chemici pojmenují jedovatou část tabáku “nikotin”. Jako medicínu proti tetanu se užíval tabák až do 19.století.
1612 - John Rolfe založil v Jamestownu ve Virginii první komerční tabákovou plantáž na světě.
1634 - V Rusku, kam tabák dovážely holandské
a anglické lodě, byl za kouření vzhledem k nebezpečí vzniku požáru zaveden trest uříznutí nosu, později se trestalo i kastrací, bičováním či bastonádou. Od zákazu osvobodil kouření teprve Petr Veliký, který sám kouřil dýmku a chápal to jako projev západní kultury. V Turecku bylo kouření trestáno propíchnutím nosu dýmkou samou, protože se věřilo, že kouření způsobuje sterilitu a snižuje bojeschopnost tureckých vojáků. Dříve tam byl za kouření i trest smrti.
1652 - Anglický král Jakub I. vydává zákaz pěstování tabáku v Anglii (byl zrušen až v roce 1910).
1764 - Pruský král Bedřich Veliký zakazuje kouření na veřejných komunikacích- také kvůli nebezpečí požáru. Ve venkovských oblastech s převážně doškovými střechami platily podobné zákazy až do roku 1848.
1843 - Francouzský tabákový monopol začíná vyrábět španělské “papaletes”, jak žebráci v Seville říkali ubaleným nedopalkům doutníků smíchaným se šňupacím tabákem, a zavádí pro ně galský název “cigarettes”.
1878 - Na světové výstavě v Paříži byl poprvé vystaven (předveden) stroj, který sám balil cigarety.
a zároveň je ukládal do kartónů. Vynález, patentovaný v roce 1882, dokázal za den vyrobit 120 000 cigaret a nahradit tak práci 40-ti lidí. Do roku 1900 bylo na trh uvedeno už více než 160 značek cigaret. Dnes vyrobí jeden stroj šest miliónů kusů cigaret denně a kolik existuje značek, nelze ani spočítat.
1916 - American Tobacco Co. uvedla na trh cigarety značky Lucky Strike a pro reklamní kampaň poprvé využila i slavné osobnosti.
1924 - Reader´s Digest uveřejňuje článek “Škodí tabák lidskému tělu?” Je to první z řady desítek příspěvků na téma kouření a jeho škodlivému vlivu na zdraví.
1930 - Plicní rakovina, do té doby mimořádně vzácná, je americkými lékařskými autoritami oficiálně uznána jako zvláštní druh nemoci.
1938 - Raymond Pearl, profesor univerzity Johnse Hophinse, publikuje výsledky svého průzkumu, podle něhož se 60 let věku dožívá 66 procent nekuřáků a jen 46 procent silných kuřáků. Cigarety Camel v té době reklama doporučuje ke snížení únavy a lepšímu trávení
a značka Kool údajně pomáhá proti rýmě.
1941 - Za 2. světové války vyhlašuje prezident Roosevelt tabák za základní zemědělskou plodinu
a pěstitelé tabáku mají nárok na odklad vojenské služby.
1954 - Na výroční konferenci Americké společnosti pro výzkum rakoviny je přednesena zpráva o tom, že míra úmrtí na rakovinu je mezi kuřáky o 75 procent vyšší než u nekuřáků. Pikantní na tom je, že o těchto výsledcích se diskutovalo v zakouřené místnosti.
1966 - Balíčky cigaret začínají být opatřovány nápisem Pozor- kouření ohrožuje zdraví.
1972 - Rovněž v Československu se začínají ozývat hlasy proti kouření. Aktivity odborníků se však nesetkávají s pochopením tehdejšího státního vedení, neboť výzkumy, o které se opírají, pocházejí ze Západu.
1986 - V Československu byla zahájena protikuřácká akce Šance pro tři miliony, která sice přinesla jisté výsledky, ale po explozi reklamy v 90.letech kouření v populaci, zvláště nejmladší, stouplo o 15 procent. Soutěže přestaň a vyhraješ se v roce 1986 zúčastnilo 2 500 zájemců.
1995 - Čistý zisk českého tabákového průmyslu za rok 1995 narostl téměř o 100 procent, z 932 milionů korun v roce 1994 se zvýšil na 1,8 miliardy v roce 1995.
1995 - Výzkum za posledních desetiletí v České republice uvádí, že ročně na nemoci souvisejícími s kouřením zemřelo 22 000 lidí, z toho 16 000 v produktivním věku. U průměrného kuřáka (muže) je patnáctinásobně vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu plic než u nekuřáka.
A teď bych si ještě dovolil vám poskytnout některé informace o zvycích při kouření této drogy. Kouření tabáku bylo původně součástí indiánských rituálů. Tabák kouřili z dýmek jen dospělí indiáni při opravdu významných událostech. Evropa se s tabákem začala seznamovat po objevení Ameriky v roce 1492. Kouření dýmky nebo nejrůznějších cigár a doutníků bylo však dalších přibližně 300 let poměrně vzácnou kratochvílí. Anglický král Jakub I. shledal roku 1604 kouření natolik společensky nebezpečným zlozvykem, že ho raději zakázal. Důvody, které ho k tomuto kroku vedly, ale pravděpodobně neměly mnoho společného se zdravotními riziky kouření, spíše vycházely z historek
o čarodějích a neznámých rituálech, při kterých se vše zahalí opojným namodralým kouřem.
Tabák se však i přes nejrůznější zákazy a omezení užíval po staletí v mnoha kulturách. Hromadné používání tabáku je ale unikátním fenoménem 20. století. Za toto celosvětové rozšíření tabáku je především "zodpovědný" vynález moderní cigarety". Prvními, kdo prý tuto formu aplikace tabáku začali používat, byli žebráci v Seville, kteří do papírku balili nasbírané kousky tabáku. V roce 1861 se pak v Londýně začaly prodávat první hotové cigarety, samozřejmě bez filtru.
Zlom v rozvoji epidemie kouření, nastal na konci 19.století, příčina tehdejšího velkého nárůstu kuřáků je spatřována v zavedení automatů na cigarety do ulic rostoucích velkoměst. "Na rozdíl od cigár, dýmek a žvýkacího tabáku jsou cigarety mnohem praktičtější z hlediska nošení a kouření. Podle názoru mnohých lidí nejsou cigarety tak nechutné jako jiné druhy tabákových výrobků. Cigarety jsou též jediným tabákovým výrobkem, který ve velkém počtu užívají i ženy. Skutečným přelomem
v technologii výroby cigaret byly chemické přísady, které zabezpečily, že cigarety "nevyčichnou",
i když se nechají dlouho ležet. Tato kombinace výhodných vlastností cigaret a jejich volný příděl vojákům v obou světových válkách vedla k hromadnému návyku na tabák v posledním desetiletí 20.století". Cigareta se tak stala asi jediným spotřebním zbožím, které používáno podle návodu způsobuje smrt.
Vývoj návyku na kouření cigaret je ve svých jednotlivých stádiích důsledkem různých druhů vlivů působících pro kouření cigaret. Psychosociální vlivy jsou nejdůležitější v začátku návyku, kdy každý druhý dospívající vyzkouší svoji první cigaretu s přáteli. Velkou roli v tomto stádiu návyku na kouření cigaret hraje také reklama, která ačkoliv je již několik desítek let v civilizovaném světě omezována, si prostřednictvím jiných druhů výrobků nesoucích komerční logo cigaret našla cestu zpět do televize i do sportu.
A na závěr bych se ještě trochu zmínil o tabákové reklamě. V dnešní době se vyskytuje mnoho názorů na toto ožehavé téma. Vidíme ji skoro všude je jedno jestli otevřete časopis, a nebo, když jedete po dálnici. Dalo by se říci, že je to nenasytné zvíře, které nás pronásleduje na každém kroku. A poté se nemůžeme divit, že 36% dětí od 15 do 18 let kouří, když vidí neodolatelnou filmovou hvězdu, která má v ústech cigaretu a prohlašuje o ní, že právě ta, kterou kouří je ta nejlepší.
A tak bych chtěl zakončit své pojednání o nikotinizmu a doufám, že vám něco přineslo ať už třeba jste se něco zajímavého dověděli a nebo jste shlédli zajímavé obrázky.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát