Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát
|
Lidské ucho je velmi cenná část lidského těla - díky němu můžeme slyšet zvuky ze svého okolí, které tvoří cenný prvek našich smyslových vjemů. Avšak ucho je také velmi citlivé, tedy je třeba ho chránit. Bubínek obvykle praská až při 160 dB, avšak i mnohem menším hlukem je možné ho poškodit, zvláště pokud je tento rušivý element delšího trvání. Kromě toho může mít dlouhodobý pobyt ve hlučném prostředí i negativním vliv na lidskou psychiku.
Je samozřejmé, že základní ochranou proti hluku je minimalizace jeho produkce. V dnešní době již existují (i zákonem stanovené [1]) normy, regulující hladinu hluku, který může např. daný přístroj vydávat. To lze ovlivnit technologií použitou uvnitř přístroje (kde je samozřejmě preferována ta nejtišší) i krytem části přístroje produkující hluk. To vše se samozřejmě netýká pouze domácích spotřebičů, ale i velkých strojů (cirkulárky, pohonné agregáty, ...).
Pokud nelze již snížit základní hladinu hluku, kterou přístroj generuje, je třeba přistoupit k nějakému způsobu alespoň částečného odstínění hluku. Nyní si musíme tuto problematiku rozdělit dle zdroje hluku:
Zde si vezměme za příklad silnici ([2]):
| Rozsah hladiny hluku | Venkovní hluk | Dopravní situace na ulici |
|---|---|---|
| 0 | 50 dB | obydl.silnice 10-50 aut/hod vzdálenost nad 35 m |
| I | 1 - 55 dB | obydl.silnice 10-50 aut/hod vzdálenost 26 - 35 m |
| II | 56 - 60 dB | obydl.silnice 50-200 aut/hod vzdálenost 26 - 35 m |
| III | 61 - 65 dB | hlavní dopravní silnice 1000-3000 aut/hod vzdálenost 100 - 300 m |
| IV | 66 - 70 dB | hlavní dopravní silnice 1000-3000 aut/hod vzdálenost 36 - 100 m |
| V | nad 70 dB | rychlodopravní silnice 1000-3000 aut/hod vzdálenost meně než 100 m |
Jak je zřejmé z výše uvedených čísel, je prakticky nutné nějakým způsobem izolovat vysoce frekventované silnice od případných obytných zón. Toho lze dosáhnout například instalací protihlukových panelů - zde je důležité, aby takovéto panely byly co nejpevněji ukotveny v zemi a byly z co nejtvrdšího materiálu (hluk by je neměl být schopen rozkmitat). Dále lze využít například i stromořadí, to má ale četné nevýhody - kromě poměrně dlouhé doby růstu takovýchto zábran je zde nebezpečí, že vůbec nevyrostou kvůli vysokým emisím exhalací v ovzduší.
Samozřejmě, že je na místě i ochrana přímo v budovách ([3]):
| Rozsah hladiny hluku | Venkovní hluk | Druh místnosti | ||
|---|---|---|---|---|
| lůžkové prostory v nemocnici a sanatoriích | obytné místnosti v bytě, prostory pro přenocování, vyučovací prostory | úřady | ||
| I | až 55 dB | 35 | 30 | 1) |
| II | 56-60 dB | 35 | 30 | 30 |
| III | 61-65 dB | 40 | 35 | 30 |
| IV | 66-70 dB | 45 | 40 | 35 |
| V | 71-75 dB | 50 | 45 | 40 |
| VI | 76-80 dB | 2) | 50 | 45 |
| VII | přes 80 dB | 2) | 2) | 50 |
| 56-60 dB | požadovaný útlum vnějších stavebních částí v dB | |||
| 1) nejsou
stanoveny požadavky na vnější částí staveb u těch místností, kde vzhledem k
výši hluku v místností je vliv venkovního hluku nepodstatný 2) požadavky jsou stanoveny na základě místních podmínek |
||||
V zásadě je třeba využít při stavbě budov materiálů, které mají samy o sobě dobré zvukově-izolační vlastnosti - často jde o materiály, které mají i dobré teplně-izolační vlastnosti, například skelná resp. kamenná vata. I YTONG [4] se vyznačuje v tomto směru dobrými parametry.
Je třeba nějakým způsobem zajistit i odhlučnění místností, ve které pracují nějaké hlučné stroje. Zde již musíme zajistit jednak to, aby hluk nepronikal ven z místnosti, ale také aby se pouze minimálně odrážel od stěn. Materiál, ze kterého jsou postaveny stěny tedy nejen že nesmí zvuk propouštět, ale musí ho i pohlcovat - nesmí ho odrážet.
Pro zvýšení účinku můžeme i instalovat navíc na stěnu protihlukové desky. Obvykle se tento problém řeší pomocí sololitové desky pevně ukotvené do stropu a do podlahy - ta pohlcuje zvukové vlnění a zároveň je natolik pevná, že se vlivem tohoto vlnění nerozkmitá. Mezi touto deskou a stěnou však musí být určitý prostor, jinak by se deska samozřejmě rozkmitala spolu se stěnou a opatření by bylo bezvýznamné. Onen prázdný prostor bývá obvykle vyplněn kamennou vatou, která zajišťuje obranu proti vzniku a následné rezonanci stojatého vlnění v tomto prostoru. Takovéto desky lze využít například i v nahrávacích studiích, kde je nežádoucí jakýkoliv odraz zvuku - poměrně účinné jsou zde však již i plata od vajíček pokrytá těžkým sametem.
Samozřejmě že je nutno využít i osobní ochrany proti hluku, nejčastěji ve formě neprodyšných "sluchátek". Toto opatření je užitečné i na místech, která nejde odhlučnit - například na stavbách nebo v dolech.
Experimentuje se i se speciálními přístroji, které by generovaly hluk fázově posunutý k tomu generovanému strojem, a tedy by se tyto dva hluky vyrušily. Taková zařízení by našla široké využití i v domácnosti, například v automatických pračkách apod. Bohužel jsou však většinou stále ve stádiích pokusů.
Jedním z nejpopulárnějších kandidátů z řad domácích spotřebičů na odhlučnění je bezpochyby osobní počítač. Hlučné součásti jsou zde především ventilátory (obvykle na procesoru a ve zdroji), harddisk a CD-ROM mechanika.
Ventilátory je třeba pravidelně čistit a promazávat, zvláště pokud je počítač v prašném prostředí. Značná část hluku jimi způsobeného je způsobena právě příliš namáhaným nebo opotřebeným ložiskem. Dále je možné vhodným rozmístěním kabelů a desek zoptimalizovat proudění vzduchu uvnitř počítače, tím i redukovat hluk, který způsobuje. Další možnost je pořídit si ventilátory s možností regulace otáček, a ty upravovat podle aktuální teploty, v případě velmi nízké teploty je případně zcela vypínat. A jinou také často využívanou variantou je využití jiných způsobů chlazení - obvykle se jedná o vodní chlazení, které je zvláště u procesorů poměrně jednoduše realizovatelné a celkem efektivní. Pro extrémní případy lze využít i jiných látek - například Intel na své expozici v Hannoveru předváděl procesor běžící na taktovací frekvenci 4,3Ghz, chlazený kapalným heliem.
V případě harddisků a CD-ROM mechanik je nejjednodušší vybírat již při jejich nákupu z tišších modelů (ty jsou obvykle dražší, ale často se vyplatí). Jinak lze buď obalit celý kryt počítače nějakým odhlučňujícím materiálem (např. filc - osobně vyzkoušeno), nebo obalit přímo harddisk či mechaniku speciální pěnou.
Zatím zřejmě jedinou firmou v České republice komerčně se zabývající odhlučněním počítačů je Mironet [5]. Podrobnější informace o jeho řešeních jsou k dispozici na [6].
I když si její přítomnost často neuvědomujeme, má protihluková ochrana v našem životě nenahraditelné postavení. Funguje jako jakýsi neviditelný strážce našeho klidu i zdraví, a je ji tedy nutno i náležitě respektovat při stavbě budov i strojů, ale i při jejich využívání.
[1] http://www.psp.cz/sqw/ev/evtree.sqw?T=2824&h=1
[2] www.8business.cz/STAVEBNI_MATERIALY_0118/HLUK_1.html
[3] www.8business.cz/STAVEBNI_MATERIALY_0118/HLUK_2.html
[4] http://www.volny.cz/posp3/ytong.html
[5] http://www.mironet.cz/
[6] http://www.mironet.cz/display.php3?usr=nobody&id=12