Romantismus ve světové a v české literatuře
1.polovina 19.století
- je to literární směr ve všech evropských zemích
- životní postoj = touha po svobodě.
Vznikl: ve francii po pádu Bastily = 1789, do roku 1848 v Evropě.
Naděje na nové společenské uspořádání (každý člověk je občan)
Evropský člověk nabývá na konci 18.století zcela jiných zkušeností, než měl dosud. Staré pořádky mizely pod úderem francouzské revoluce, ve víru napoleonských válek a nové se dosud nerodilo a vítězství Svaté aliance nedávalo naději, že se to hned tak zrodí. Člověk zůstává zklamaný a osamělý. Projevuje se vnitřní nespokojenost člověka a buřičství. Vzniká romantické umění, romantická literatura, která má mnoho podob. Romantismus prošel všemi literaturami Evropy, ne však ve stejné době a se stejnou intenzitou.
Hlavní hrdina splývá s autorem, je vyjímečný, často je to vyvrhel společnosti, loupežník, vrah, kat, cikán. Časté téma je nešťastná láska, neúspěšné buřičství = skepse.
Znaky: důraz na city a fantazii (protiklad důrazu na rozum).
Protiklad snu a skutečnosti, jedince a společnosti = pocit osamění a odcizenosti.
Obdiv k minulosti, mystice, exotice, k přírodě a k lidové slovesnosti – únik do
vlastního nitra.
Slovesné formy: lyrickoepická báseň = balada
Veršovaná povídka, dramatická povídka, dramatický román, dramatická báseň, historická povídka, historický román.
ANGLIE
Zvláštní význam v době přelomu století má romantismus anglický. Objevují se zde lit. romantická díla plná společenské aktivity.
George Gordon Byron (džordž górdn bajrn) 1788-1824
Pocházel ze staré aristokratické rodiny, dostalo se mu vysokoškolského vzdělání a velmi brzy i významových politických práv. Na vlastní oči poznal nemorálnost anglické vládnoucí společnosti a rozešel se s ní. Jako člen sněmovny lordů vystoupil na obranu práv dělníků, rozbíječů strojů. Odešel z Anglie, aby procestoval slavná místa dávné historie, Španělsko, Itálii, Řecko, Malou Asii, a zůstal v dobrovolném vyhnanství až do konce života. Žil převážně v Itálii.
Svým dílem je Byron představitelem revolučního romantismu. Jeho poezie je bojovně zaměřena proti přetvářce a nesvobodě.
Childe Haroldova pouť – moderní epos, autobiografické rysy, hrdina básně opouští vlast, cestuje po Evropě a blízkých asijských krajích. Všude nachází památky staré slávy, přírodní krásy, ale také tyranství a nesvobody. Byron protestuje proti této neblahé současnosti a vytváří obecně známý typ hrdinů, kteří se stávají představiteli vzdoru nebo osamoceného boje proti tyranii.
Romantické básnické povídky Džaur, Korzár, Lara – lyrickoepické skladby, děj s prvky lyriky, reflexe, popisu.
Dramatická báseň Manfred, Kain
Walter Scott 1771-1832
Anglický romantik, básník, prozaik a sběratel skotských lidových balad.
Jeho počáteční básnická činnost zůstala ve stínu jiných. Zato se však trvale zapsal do vývoje evropské prózy svými historickými povídkami a romány naplněnými přesnou kresbou prostředí, oživenými množstvím přesně popsaných historických i románových postav.
Tyto Scottovy postavy jsou vysoce aktivní a příběhy jsou naplněny dramatickým dějem.
Wawerley (1814)
Kenilworth (1821)
Ivanhoe (1820) – historický román, odehrávající se koncem 12.stol. Král Richard Lví srdce se vrací z křížové výpravy a ze zajetí do vlasti. Děj se rozvíjí ve 2 liniích : základem první je konflikt kultury normanské a saské, zápletku druhé vytvářejí dva milostné příběhy. Je zde vykreslen proces vytváření anglického národa a téma citové orientace jedince v historickém procesu.
Emily Brontéová (1818-1848)
Období viktoriánské Anglie, je jednou z prvních žen které se prosadily v literatuře.
Na větrné hůrce – jedno z vrcholných děl anglického románu viktoriánského období. Příběh, vyprávěný nájemcem panství Drozdov a jeho hospodyní, je zařazen do doby na přelomu 18. a 19. stol. do západního Yorkshiru. V jeho středu stojí činy, jimiž nalezenec Heatheliff mstí své společenské a lidské ponížení, a láska ke Kateřině, kterou rozsévá zkázu.
FRANCIE
Romantismus ve Francii dosahuje vrcholu poněkud později.
Viktor Hugo (1802-1885)
Básník, prozaik a dramatik. Svým úvodem k dramatu Cromwell vytvořil jakýsi manifest romantismu ve Francii. Po celý svůj život hrál významnou úlohu ve společenském životě. Obecně známý je jeho rozchod s Ludvíkem Bonapartem, pozdějším Napoleonem III., jehož byl napřed stoupencem a později zapřísáhlým odpůrcem. Prožil proto téměř dvacet let ve vyhnanství. Vítězně se vrátil, avšak za tragických okolností. Pád Napoleona III. byl vykoupen porážkou Francie. Po krvavém potlačení Pařížské komuny se ujímal obětí teroru. Na konci života se mu dostalo oficiálních i neoficiálních poct.
Byl všestranně nadaným umělcem, již v mládí si získal popularitu verši, které nepřestal psát po celý život.
Vrcholem jeho básnické tvorby je třídílný cyklus Legenda věků (1859,1877,1883) , v němž se pokusil zobrazit vývoj lidstva v jeho cestě za pokrokem a humanitou.
Próza : Chrám Matky boží v Paříži – historický román z prostředí středověké Paříže. Hlavní postavou je Quasimodo, hrbatý zvoník z chrámu Matky boží, jehož se v dětství ujal kněz Frollo a vychoval ho. Kvůli němu se Quasimodo pokusí o únos cikánské tanečnice Esmeraldy, do níž je Frollo zamilován. Je však při tom zatčen a odsouzen k trestu na pranýři. Esmeralda s ním má soucit, za což se do ní zamiluje, i když ví že marně. Frollovými intrikami je Esmeralda popravena. Quasimodo se mu za to mstí. Po letech je jeho tělo nalezeno v hrobce u Esmeraldy.
Dělníci moře – dramatický příběh z prostředí námořníků a rybářů.
Ubožáci – (do češtiny překládáno pod názvem Bídníci, 1862) – prozaické dílo napsané v exilu na ostrově Guernesey.
Z let jeho stáří je znám román Devadesát tři historie krvavých bolů v kraji Vendée za revolučního roku 1793.
Stendhal
Byl o celou generaci starší než Hugo, začal však tvořit později a celá jeho tvůrčí dráha byla předznamenávána životními a politickými zkušenostmi.
Román Červený a černý – životní příběh nadaného mladíka z řemeslnické rodiny, Juliána Sorela, který chce vyniknout za každou cenu. Protože nemůže proniknout způsobem a prostředky, jež by odpovídaly jeho názorům a povaze, volí pokrytecky cestu přetvářky. Osobní hrdost mu však nedovolí hrát tuto přetvářku do všech důsledků, prozradí se a pro pokus vraždy je postaven před soud. Nemůže přijmout milost od společnosti kterou opovrhuje, a umírá na popravišti.
USA
Edgar Allan Poe (1809-1849)
Básník a prozaik.
Havran – báseň , krása a láska x úzkost ze života a smrti
Prózy – Vraždy v ulici Morgue, Jáma a kyvadl – hrůzostrašný děj, počátky hororu, základy detektivní prózy.
RUSKO
Alexandr Sergejevič Puškin
Básník, prozaik, dramatik
- román ve verších Evžen Oněgin – pocity ústředního hrdiny jako „zbytečného člověka“ , šlechtic plný předsevzetí a úmyslů, ale neschopen je uskutečnit, ztrácí smysl života.
- drobnější lyrickoepické skladby Kavkazský zajatec, Bachčisarajská fontána a Cikáni mají vesměs rozervané a odbojné hrdiny a horují pro osobní a občanskou svobodu.
- historické drama Boris Godunov – klade si na pozadí vylíčených bojů o moskevský trůn mezi Godunovem a Lžidimitrijem na přelomu 16.a17. století velmi aktuální otázku vztahu mezi panovníkem a lidem a polemizuje s názory děkabristů, kteří v přípravách na revoluci nepočítali s lidem.
- historická povídka Kapitánská dcerka zobrazuje vzrušenou dobu selského Pugačevova povstání.
Michail Jurjevič Lermontov (1814-1841)
Básník, prozaik, dramatik.
- poema Démon – romantická básnická povídka s filozofickou úvahou o dobru a zlu.
POLSKO
Adam Mickiewicz (1798-1855)
- epos Pan Tadeáš – předvádí příběh dvou zemanských rodin, Horešků a Sopticů, znesvářených starým rodovým nepřátelstvím, které usmíří teprve láska mladých příslušníků obou rodů, Tadeáše a Zošky.
- básnická povídka Konrad Wallenrod – téma národně osvobozeneckého boje; Litevec v postavení velmistra řádu německých rytířů se obětuje, aby pomstil svůj národ.
V ČESKÉ LITERATUŘE
Složitější situace 30.let – hlavní úkol literatury = výchova k vlastenectví (Tyl); tento požadavek zpomaluje rozvoj romantismu.
Karel Hynek Mácha (1810-1836)
v Nejvýznamnější a nejdůslednější básník českého romantismu.
Narodil se v Praze na Malé Straně. O poezii se začal pokoušet už na gymnáziu, a to německy. Česky začal tvořit patrně pod Jungmannovým vlivem na filosofii. Po studiu filozofie a práv se stal advokátním praktikantem v Litoměřicích, zde však brzo zemřel , oslaben strádáním hmotným i duševním (6.11.1836)
Rád cestoval , někdy s přáteli, ale častěji sám; prochodil pražské okolí, podnikl několik cest do severních a severovýchodních Čech, dvakrát byl v Krkonoších. Nejdelší svou cestu do Itálie, kde navštívil i Benátky. Na svých cestách navštěvoval staré zříceniny, které často i kreslil.
Přitahuje ho divadlo, chodí na česká představení a po celý rok 1835 hraje jako ochotník v českých hrách ve Stavovském divadle a u Kajetánů.
v Máchovo umělecké dílo , poměrně obsáhlé vzhledem ke krátkosti doby tvorby, tvoří
poezie, próza a fragmenty dramat. Jednotlivé žánry, jak je to v romantismu obvyklé, se u něho navzájem prostupují. Všechny jeho díla se vyznačují zvláštním smyslem pro zvukovou stránku díla a bohatou metaforikou.
První Máchovy verše jsou psány německy, vznikají přibližně asi v roce 1829. Mácha je nikdy neotiskl, považoval je zřejmě za básnické pokusy, zkoušky. O něco později píše své prvotiny v roce 1831 byla ve Večerním vyražení otištěna jeho první báseň „Svatý Ivan“.
v Nejvýznamnějším Máchovým dílem je lyrickoepická báseň Máj (1836) , vydaná
několik měsíců před jeho smrtí. Děj básně je skromný, milenci , Jarmila a Vilém, hynou cizí vinou, on na popravišti jako otcovrah, ona sebevraždou, svedena otcem svého milence.
Toto dějové pásmo je vlastně jen naznačeno několika narážkami, takže si ho spíš domýšlíme. Hlavním obsahem Máje je vylíčení duševních stavů vězně, který očekávaje smrt uvažuje o smyslu života a jeho bytí vůbec. Postaven tváří v tvář smrti, táže se, zda po smrti může ještě něco následovat, zdali ono prázdno, jež se před člověkem otvírá , je absolutní.
Celý příběh se odehrává v překrásné přírodě severních Čech, která Máchu okouzlila, což se zřetelně projevuje v celé básni.
Skladba je jedinečně promyšlená, sestává z věnování, čtyř zpěvů a dvou intermezz. Mácha měl jemný cit pro hudební stránku jazyka, jeho báseň uchvacuje rytmem i melodii slov.
Máj byl soudobou kritikou přijat značně nepříznivě, a to z nejrůznějších důvodů. Starší generaci se zdálo že narušuje ideje krásna. Mladší kritici , především Tyl, v něm viděl porušení výchovného rázu české literatury. Někteří toto dílo vůbec nepochopily.
v Předčasná Máchova smrt ochudila patrně českou literaturu i o vynikajícího prozaika.
Mácha se chystal k napsání čtyřdílného prozaického příběhu Kat ze kterého uskutečnil jen první část, Křivoklát (1834) . Jednotlivé celky měli být nazvány podle českých hradů. V realizované první části líčí Mácha uvěznění krále Václava IV., jeho osvobození a návrat do Prahy. Smyslem práce však není líčení historických událostí, ale zachycení vnitřní tragédie osamoceného člověka, zda krále a jeho přítele kata.
Nejrozsáhlejší Máchovou prózou je román Cikáni , který byl napsán patrně koncem roku 1835. Za Máchova života však nikdy nevyšel, byl vydán až v roce 1867 z opisu ztraceného Máchova rukopisu. Je to nejepičtější dílo , je vlastně posledním dějstvím složité rodinné tragédie s mnoha tajemnými romantickými zápletkami.
v Mácha je jednou z největších postav české literatury 19.století a patrně české literatury vůbec. Za svého života nebyl literární kritikou příliš příznivě přijat, avšak nikdy se o něm nepřestalo mluvit a už za dvacet let po jeho smrti se k němu přímo proklamativně hlásí májovci. Od té doby považovala každá nová česká básnická generace za nutné vyrovnat se s jeho básnickým odkazem.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát