Sever proti Jihu (Americká občanská válka)
Sever proti Jihu
1861 - 1865
Situace před válkou
Ve Spojených státech žilo na konci padesátých let 19. Století přes 31 miliónů lidí, z toho 4 milióny černých otroků a asi 100 tisíc Indiánů.
Mezi lety 1820 – 1860 se do země přistěhovalo téměř 5 miliónů Evropanů (dělníci, rolníci). Nový osadníci se střetávali s původním obyvatelstvem, vyháněli ho z jeho lovišť. Nakonec byli Indiáni donuceni přesídlit se do vymezených prostorů – rezervací. Při tom byli některé kmeny vyhubeny, jiným po cestě umírali tisíce lidí.
Jih: černoši – otroci. Většina černošského otrockého obyvatelstva pracovala v teplém podnebí na bohaté půdě jižních bavlníkových plantážích. Necelých 350 tisíc otrokářů tam vlastnilo zhruba 4 milióny otroků
Sever: Na Severu Spojených států, v centru průmyslové výroby, bylo sice otrokářství zrušeno, avšak plantážníci na Jihu naopak usilovali o jeho rozzařování na nově kolonizovaném území na Západě.
Válka Sever proti Jihu
V polovině 19. Století se dosavadní poměrná rovnováha mezi různými oblastmi Unie, mezi jižním „královstvím bavlny“, průmyslovým severovýchodem, porušila. Hospodářská převaha severu se stala samozřejmou. Jižní plantážníci ztratili pocit bezpečí, byl ohrožen základní způsob jejich života.
V roce 1854 začal spor mezi oběma tábory o rozsáhlá území rovin mezi řekou Missourri a Skalnatými horami, o Kansas a Nebrasku. Obyvatelé Nebrasky se postavili proti otroctví, avšak v Kansasu došlo k boji. Do konfliktu zasáhl i John Brown (Džon Braun) se svou skupinou bojovníků proti otroctví. V pouličních bitvách přišlo o život asi 200 lisí. Nakonec zvítězila proti otrokářská strana a Kansas byl v roce 1861 přijat do Unie jako nový svobodný stát.
John Brown:
Po událostech v Kansasu, kde John Brown ztratil 2 syny, se přesunula skupina odhodlaných bojovníků Johna Browna do Virginie. Zmocnili se skladiště zbraní. Hodlali vyvolat rozsáhlé povstání otroků, které se jim nepodařilo. Skoro celý oddíl byl pobyt vojsky USA. Těžce zraněný J.Brown byl zajat, na nosítkách dopraven k soudu , odsouzen a pověšen. Zájmy jižanů hájila demokratická strana.
Síly spjaté s průmyslem Severu vytvořily v roce 1854 novou stranu republikánskou. Její vůdčí politickou osobností se stal Abraham Lincoln (1809 – 1865)
Abraham Lincoln:
Narodil se v Kentucky v rodině chudého farmáře, přistěhovalce. Jeho otec neuměl ani číst ani psát. Rodina prodala farmu a odstěhovala se na Západ. Studoval a složil advokátské zkoušky. V roce 1860 byl zvolen prezidentem USA. Jih se s tím však nesmířil. Z Unie vystoupilo 11 států, které vytvořili nový stát – Konfederaci (hlavní město Richmond).
Válka začala útokem Konfederace na pevnost Fort Semter v Charlestonském přístavu, kam Lincoln poslal v dubnu 1861 loď s vojenskou posilou. Obě strany očekávali, že zvítězí v krátké době.
Válečný plán Unie
Spočíval v dobytí hlavního města Konfederace, což mělo oslabit morální sílu nepřítele, v blokádě přístavů, aby byla Konfederace odříznuta od zámořských trhů a ovládnutí Mississippi, což mělo zabránit zásobování bavlny – Velké Británie.
Generál Severu Ulysses Simpson Grand ovládl Mississippi, blokáda jižních přístavů byla účinná až v poslední fázi války , kdy jižané již hladověli.
Generál Jihu Robert Edward Lee připravil Unii porážku u Richmondu. Od svého tažení na sever očekával, že donutí soupeře k míru.
1863- rozhodující bitva u Gettysburgu:
-odehrála se v červenci 1863. Jih prohrál a byl ztracen. Sever skončil úspěšně ofenzívu proti Richnomdu a Jih se vzdal – boj byl skončen. Hlavním Lincolnovým záměrem ve válce bylo udržet jednotu Unie.
V roce 1862, když severní vojska dosáhla již příznivého postavení v boji, vydal prezident dekret o zrušení otroctví, který platil od 1.1.1863
Gettysburg:
Na východě jižanská armáda rozvažovala o další strategii, zda má jít na pomoc Vicksburgu nebo zaútočit na východě a rozhodou bitvou ukončit válku. K druhé variantě se přiklonil R.E.Lee a tak začal v červnu 1863 táhnout s vojskem na sever. Překročil řeku Potomac, prošel Marylandem a dostal se do Pennsylvanie. Hooker odhalil Leeův manévr a stál mezi ním a Washingtonem. Během tažení, po překročení Potomacu, jezdecký sbor jižanského generála Jamese Ewelle Browna Stuarta se střetl s unionistickým jezdectvem generálmajora Pleasanta. Střetnutí bylo největší jezdeckou bitvou celé americké historie. Pleasant se nakonec musel stáhnout, protože na místo dorazila jižanská pěchota. Unionisté ztratili kolem 900 mužů, jižané kolem 500 mužů. V seveřanské armádě došlo 28.června k další změně na velitelském místě, místo Hookera byl jmenován generál George Gordon Meade. Lee měl své jednotky v roztažené po širokém prostoru v Pennsylvanii a pokusil se Joe urychleně shromáždit u Gettysburgu, kde byla ve dnech 1. – 3.července 1863 svedena jedna z nejdůležitějších bitev americké občanské války. První dva dny byly nerozhodné, jednou zvítězila jedna strana, podruhé zase druhá. Nakonec se unionisté opevnili na kopcích jižně od Gettysburgu. Proti těmto obrněným pozicím vedl generál George E. Pickett 3.července přímý útok. Opakovala se situace u Fredericksburgu, ale s prohozenými stranami. Tentokrát byly střelbou zmasakrovány jižanské oddíly. Z 15 000 útočníků se jich vrátila do původních pozic necelá polovina. Útokem skončila bitva, Lee ustoupil a nastoupil na cestu jihu. Ustoupil ale bratně, protože neumožnil Meadovi dokončit vítězství.
Americká občanská válka a ženy
Zatímco muži byli ve válce, ženy se musely starat o celou domácnost, popř. ještě o farmu, včetně těžkých prací, které dělali vzhledem ke své tělesné stavbě do té doby muži. Ženy hromadně vstupovaly do války, a to do nemocnic a válečných lazaretů, kde se setkávaly s velkým utrpením a neustálou smrtí, což mělo vliv na jejich myšlení. Ženy získaly nové úlohy v pracovním životě. Pracovaly v muničních továrnách, na úřadech a všude tam, kde nebylo potřeba vojáků. Po skončení války se sice většina žen vrátila k tradičním úlohám v domácnosti a ve společnosti, přesto nešlo změnit myšlení lidí předválečný stav.
Shrnutí a „nej“ americké občanské války
Americká občanská válka měla kromě odstranění otroctví zajistit ještě znovuobnovení Unie a upevnění moci federální vlády. Toto vše bylo za velikou cenu dosaženo. Unie byla opět sjednocená, ikdyž nebyla jednotná, panovaly zde nadále velké rozdíly politické, ekonomické, rasové a jiné. Federální vláda posílila svoje postavení. Autoři se shodují, že měla několik „nej“ (především v záporném smyslu).
Byla to (vedle války za nezávislost) nejvýznamnější událost amerických dějin.
Byl to poslední válečný konflikt na území Spojených států.
Byla to nejtragičtější událost v historii Spojených států.
Byl to největší válečný konflikt na severoamerickém kontinentě (srovnatelný snad jen s Mexickou občanskou válkou).
Byla to nejkrvavější válka v dějinách USA : více než 630 000 mužů v ní padlo nebo zemřelo následkem nějaké nemoci (což je víc než ve všech ostatních amerických válkách dohromady), 50 000 mužů se vrátilo domů s jednou či dvěma amputovanými končetinami.
Byl poprvé v dějinách souzen válečný zločinec. Byl to velitel tábora Camp Sumter v Andersonvillu, Henrich Wirz, který byl odsouzen k trestu smrti a popraven. Fotografie z tohoto tábora jsou podobné fotografiím z německých koncentračních táborů.
Měla za následek ohromný rozvoj vojenské zásobovací správy(logistiky).
Vedla k rozmachu průmyslové výroby a nových vynálezů v oblasti zbrojní techniky (moderní dělostřelectvo, nové opakovací pušky, telegraf, zákopy,..)
Americká občanská válka se stala součástí folklóru, jistou součástí americké kultury. Jih sice prohrál, ale prohrál se „ctí“, nevedla k většímu rozšíření rozporů mezi Severem a Jihem, lidé na ní vzpomínají s jistou mírou nostalgie, pořádají uniformované srazy a předvádějí průběhy jednotlivých bojů (jako např. Francouzi bitvu u Slavkova).
Požitá literatura:
Americká občanská válka : Leonid Křížek
Internet
Zápis do sešitu:
- v severních státech otrokářství kritizováno
- otroci na jihu ,r. 1860 vyhráli republikáni volby
- (A. Lincoln, 1860 prezident USA, kritikem otroctví, 1863 zastřelen
- jižní státy vystupují z Unie a tvoří konfederaci (11 států)
- roku 1861 útočí unionisté
- projevuje se převaha sev. států
- v září 1862 vydán dekret o zrušení otroctví( platnost od 1.1.1863)
- bitva u Gettysburgu 1.-3.července, dva dny nerozhodné
- nakonec vítězí unionisté
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát