Věcná práva
Obecná charakteristika VP
- věcným právem se rozumí v subjektivním smyslu přímé ovládání věci, která není zprostředkována jiným subjektem
Charakteristickými znaky VP je:
a)jedná se o tzv. absolutní práva, které působí proti všem kdo nejsou jeho subjekty, přísluší individuálně vymezeným subjektům a právu odpovídá povinnost všech neoprávněných subjektů se zdržet každého zásahu do oprávnění
b)předmětem právního vztahu je věc v právním smyslu např. dům, pozemek, auto, šperk, apod. nemůže jím být právo ani předmět chráněný osobnostními právy
Členění a druhy věcných práv
1.Vlastnické právo
2.Držba
3. Věcná práva k cizí věci
Vlastnické právo
- z objektivního hlediska je vlastnické právo souhrn právních norem, které regulují vlastnické vztahy – subjektivní
Subjektivní vlastnické právo – je to právem zakotvená možnost vlastníka v mezích stanovených utváření a ve svém zájmu mocí, která není závislá na moci kohokoli jiného v téže věci
Obsah VP
- obsahem subjektivního vlastnického práva je souher konkrétních oprávnění a povinností, která přísluší vlastníku věci
- tvoří vlastnickou triádu
a)právo věc užívat, používat její plody a užitky
b)právo s věcí disponovat (prodat, darovat, spotřebovat, zapůjčít, zastavit)
c)právo věc držet tj. mít ji ve faktickém ovládání
Vznik – nabývání vlastnictví
- právní skutečnosti, ve kt. Je spojeno nabytí VP nazýváme právním důvodem
1.Zda VP vzniká poprvé či ne
2.Podle toho zda důvodem nabytí vlastnictví je vůle předchozího vlastníka
a)Nabytí vlast. smlouvou
- může být kupní, darovací a směnnou smlouvou, smlouvou o dílo a smlouvou o zrušení podílového spoluvlastnictví
- pro okamžik nabytí vlastnictví je důležité
1. Ve věci movité – dochází k nabytí vlastnictví převzetím věci, pokud není stanovena jinak např. zákonem nebo dohodou mezi účastníky
2. Ve věci nemovité – dochází k nabytí vlastnictví až účinností písemné smlouvy a převodu tj. rozhodnutím o vkladu do katastru nemovitostí
- návrh musí být podán do 3 let od uzavření smlouvy jinak platí nevyvratitelná právní domněnka, že účastníci od smlouvy odstoupí
b)Nabytí vlastnictví děděním
- dochází k přechodu VP smrtí zůstavitele
c)Nabytí vlastnictví rozhodnutím státního orgánu
-dochází dnem uvedeným v rozhodnutí a neníli určen dnem právní moci rozhodnutím
d)Nabytí vlast. na základě jiných skutečností stanovených zákonem
a)nabytí vlast. k přírustku věci přisvojením na základě zvláštního zákona
b)zvláštním způsobem nabytí vlast. je vydržením
Podmínky vydržení
- subjekt způsobilý mít práva a povinností
- způsobilý předmět
- nemůže to být věc právní osoby nebo státu
- oprávněná držba tj. držitel musí s věcí nakládat v dobré míře, že je jejím vlastníkem
- nepřetržitá držba u movitých věcí je 3 roky u nemovitých 10 let
Zánik vlastnictví
1. Absolutní zánik – tj. původ. Subjektu vlastnický vztah zaniká a novému subj. nevznikne
2. Realitní zánik – dojde k zániku vlastnictví původ. Subjektu a vlast. práva nabývá nový subjekt – a)převodem (smluvně)
b)přechodem (na zákl. práv. události)
Podílové spoluvlasnictví
- vyjádřena procenty nebo zlomky – pokud VP k 1 věci vykonává více než 1subjekt aniž by věc byla rozdělena – jedná se o spoluvlasnictví
- všichni spoluvlastníci se považují za 1 vlastníka společné věci
Zákon rozlišuje: a) Podílové spoluvlastnictví
b) Bezpodílová spoluvlastnictví
1.Podílová spoluvlastnictví
- zákl. pojmovým znakem je podíl, která vyjadřují míru jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících z vlast. společné věci
- podíl vymezuje určenou část věci, ale jeho velikost se určuje zlomkem nebo procenty
- velikost podílů je závislá na dohodě spoluvlast.nebo na rozhodnutí soudu, neníli určena má se za to, že podíly jsou stejné
- podílové spoluvlastnictví použivá stejné ochrany jako individuální vlastnictví
- prostředky ochrany jsou jak obecné tak i zvláštní
- podílové spoluvlastnictví vzniká stejným způsobem jako individuální vlastnictví tj. smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu a nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem
2.Bezpodílové spoluvlastnictví
- je zvláštním druhem spoluvlastnictví
- liší se v tom, že mezi manželi není určen podíl – každý z manželů má VP ke všem věcem v BSM
- subjekty BSM jsou manželé nikoli rozvedeni, a nebo druhové
Předmět BSM
Je tvořen zejména
1. příjmy a úspory z práce, podnikání a soc. zabezpečení
2. příjmy z členství zeměděl. Družstva
nepatří:
1. bolestné
2. stížení společ. uplatnění
3. věcí, které nabyl jeden z manželů dědictvím bez ohledu na pohlaví osoby
4. věcí, které nabyl jeden z manželů darem
5. věcí, která slouží podle své povahy osob. Potřebě
6. věcí zvrácené v restituci
Vznik BSM
Vznik BSM
- vzniká uzavřením manželství a trvá pokud nedojde k jeho zrušení nebo omezení
Obsah BSM
- jsou práva a povinnosti, které mají spoluvl. Stejná jako individuální
Vztah mezi bezpodílovým spoluvl. Navzájem
-obsah tohoto práva je stejný jako vlastnická práva s tím, že práva a povinnosti vykonávají manželé společně – společně užívají věci v BSM a společně uhrazují náklady na pořízení věci
nebo jejich udržování
-BSM předpokládá dohodu a výkon práv a povinností při hospodaření s věcmi v BSM
-jestliže dojde k neshodě mezi manžely o právech a povinnostech vyplývajících z BSM rozhodne na návrh jednoho z nich soud
Zánik a zrušení BSM
1.Zánikem manželství
- smrtí jednoho z manželů
- prohlášením jednoho za mrtvého
- rozvodem
- prohlášením manželství za neplatné
2.Zartváním manželství zrušením BSM
- rozhodnutím soudu na návrh jednoho z manželů
- další trvání BSM by odporovalo dobrým mravům
3.Zánik BSM je ze zákona
- jestliže soud v odsuzujícím prostředku vyslovil propadnutí majetku jednoho z manželů
- prohlášením konkursu s níž úpadce podnikal
Zánik a vypořádání spoluvlastnictví
- zaniká stejným způsobem jako individuální vlastnictví
- kromě těchto způsobů upravuje občan. Zákoník zrušení spoluvlastnictví k věci aniž by vlast. vztah k ní zanikl
1.Dohodou mezi spoluvlast.
- kromě vlast. dohody a zrušení spoluvlast. Vztahů musí obsahovat způsobilé vypořádání včetně převodu vlast. jednotlivých věcí
- musí být smlouva písemná
.Zrušení rozhodnutím soudu na návrh některého spoluvlast.
- nedojdeli ke zrušení a vypořádání spoluvlast. Smlouvou, rozhodne na návrh některých ze spoluvlastníků soud, který v 1 fázi spoluvlastnictví zruší a v 2 fázi povede jako vypořádání a to tím to způsobem
a) Reálným rozdělením věci
b) Přikázáním jednomu nebo více spoluvlast.
c) Prodej věci a rozdělení výtěžku podle podílu
Držba
- spočívá ve faktickém ovládání věci určitou osobou a nakládání s věcí jako se svou vlastní, s úmyslem mít je pro sebe
- subjektem práva držby může být každý subjekt v občanskoprávním vztahu, není vyloučena ani spoluuživatelství
- předmětem držby může být věc movitá i nemovitá, ale i právo, kt. připouští trvalý nebo opětovný výkon
Druhy
1) oprávněná – držitel je v dobré víře, že věc je jeho vlastnictvím
2) neoprávněná – držitel ví, že věc není jeho vlastnictvím
Ochrana držby: - prostředky ochrany:
1) Držitel oprávněný – má stejná práva jako vlastník věci, zejména má právo na plody a uýitky věci, nárok na náhradu nákladů odpovídající, z hodnocení věcí v době její vrácení
2) Držitel neoprávněný – povinen vydat věc se všemi plody a užitky a nahradit škodu, která vlastníkovy neoprávněnou držbou vznikla.
- má nárok na náhradu nákladů nutných pro údržbu a provoz věci a může si od věci oddělit, čím ji zhodnotil
PRÁVA K VĚCEM CIZÝM
Věcné břemeno – věcná břemena omeují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho
jiného tak, že je povinen něčeho se zdržet, něco konat
Subjekt věcného břemeno – oprávněným subjektem je nositel práva, to je ten, komu svědčí právo odovídající věcnému břemenu jsou spojene buď s vlastnictvím věcí nebo svědkčí určité osobě
1) Druhy věcných břemen podle povinnosti zavazujících osoby:
a) něco konat- poskytovat zaopatření
b) něco trpět- průjezd pozemkem, čerpaní vody ze studny
c) něčeho se zdržet
2) Zda se věcné břemeno vztahuje k určité nemovitosti:
- při převodu nebo přechodu nemovitostí přechází břemeno na nabyvatele
3) Břemeno, které svědčí určité osobě:
- nepřechází na jeho nástupce
VZNIK VĚCNÝCH BŘEMEN
A) Ze zákona
- určitým subjektům se přiznávají práva s výkonem určité činnosti nebo státního dozoru
B) Rozhodnutí příslušného soudu
- například při vypořádání podílového spoluvlastnictví
C) Písemnou smlouvou
- věcná břemeno vzniká skladem do katastru nemovitostí
D) Na základě dědění
1) platnou závětí
2) soudem schválenou smlouvou dědiců
ZÁNIK VĚCNÉHO BŘEMENE
1) písemnou smlouvou
2) rozhodnutím příslušného orgánu
3) ze zákona
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát