Obchod
výrobní odvětví
terciální sektor
ministerstvo průmyslu a obchodu - Grégr
hlavní činností obchodu je prodej zboží
zboží z hlediska obchodu:
§ zboží denní poptávky - základní potraviny a nápoje
§ zboží časté a občasné poptávky - ostatní potraviny a nápoje, drogistické zboží, oblečení, obuv, papírenské zboží
§ zboží dlouhodobé poptávky - elektrospotřebiče, nábytek, auto
vlastností zboží:
§ užitná hodnota - schopnost zboží být užitečný, uspokojit potřebu, projevuje se při směně, důvod, proč zboží kupujeme
§ hodnota – množství práce potřebné na vytvoření zboží, základem pro stanovení ceny
hlavní funkce obchodu:
§ přeměna výrobního sortimentu na obchodní široký sortiment
§ řeší rozpor mezi místem výroby a místem spotřeby
§ překonává rozdíl mezi časem výroby a časem spotřeby
§ ovlivňuje poptávku i nabídku
podle předmětu obchodování:
a) obchod se zbožím
§ se spotřebními předměty
§ s výrobními prostředky
b) obchod se službami
podle místa:
§ vnitřní obchod (uvnitř jednoho státu)
§ zahraniční obchod (přes hranice státu)
1. Vnitřní obchod:
a) velkoobchod - většinou nakupuje výrobce, prodává dál organizaci
b) maloobchod - nakupuje od velkoobchodu nebo od výrobce, vždy prodává konečnému spotřebiteli
a) Velkoobchod
podle způsobu organizace:
§ dodávkový - velkoobchodní organizace nakupuje zboží do svých skladů a z nich zboží dopravuje podle objednávek svým odběratelům
§ zprostředkovatelský - velkoobchodní organizace na základě objednávek od odběratelů nakupuje zboží a rovnou jim ho dodává - nižší náklady, ale není schopna vždy dodat zboží
§ samoobslužný - zaměřen na malé podnikatele, podnikatel přijede do skladu, vybere si, naloží, zaplatí a odjede - Cash & Carry, pražírny kávy, stáčírny vín, balírny
b) Maloobchod:
hlavní. typy maloobchodu:
§ samoobsluhy - hlavně potraviny, v některých i základní drogistické zboží, není potřeba kvalifikovaný personál
§ obch. domy - souhrn různých specializovaných prodejen doplnění buď samoobsluhou nebo supermarketem, jsou zde poskytované služby
§ supermarket - široký sortiment potravin, vždy široký sortiment drogistického zboží, součástí supermarketu obsluhované úsek, Meinl, Delvita, Billa
§ hypermarket - velká prodejní plocha, kompletní sortiment potravin, drogerie, oblečení, elektronika, vždy parkoviště, Hypernova, Globus, Spectrum
§ diskont - potraviny, ne maso, drogistické zboží, zboží se nevybaluje, zůstává v krabicích (úspora), levný, Plus, Penny, Norma
§ pojízdné prodejny - základní potraviny a maso, drahý způsob prodeje
§ prodejní sklady - na uhlí, stavebniny, dřevo, nábytek, špatně dopravitelné zboží, levnější
§ specializované prodejny - s obsluhou, omezený rozsah sortimentu, především zboží dlouhodobé nebo občasné poptávky, kvalifikovaná prodavači, doprovodné služby
§ zásilkový prodej – výběr podle katalogu, dodávka zboží poštou na dobírku, Starkl zahradník
OBCHODNÍ ROZPĚTÍ = marže, rabat, rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, obchodník z něj uhrazuje své náklady a dosahuje zisku
formy obchodního rozpětí:
§ obchodní přirážka - častější, obchodník si přirazí k ceně, za kterou nakoupí příslušný rabat
§ obchodní srážka - stanovena prodejní cena (může stanovit i stát), odečte se rozpětí
stanovení rozpětí:
§ % z ceny (nákupní nebo prodejní)
§ absolutní - stanoví se konkrétní částka
náklady obchodu:
§ čisté - souvisí se samotným prodejem (mzdy prodavačů, nájemné za prodejnu…)
§ produktivní - další činnosti (doprava zboží, ozdobné balení…)
MALOOBCHODNÍ OBRAT = množství prodaného zboží obchodníkem vyjádřeno v prodejních cenách
2. ZAHRANIČNÍ OBCHOD
základní důvody pro existenci:
§ jedna země nemá to, co potřebuje – 2. země má absolutní výhodu oproti 1. zemi
§ jiná země má levnější zboží – výhodný dovoz, komparativní výhoda, pro ČR Saudská Arábie v oblasti ropy
struktura:
§ teritoriální - kam vyvážíme a odkud dovážíme, pro ČR země EU
§ zbožová - co dovážíme a co vyvážíme
dovoz ČR -stroje a zařízení, spotřební zboží
vývoz ČR - suroviny a zemědělské produkty
části:
a) export - vývoz
§ přímý-obchoduje tuzemský výrobce a zahraniční spotřebitel
§ nepřímý-mezi ně vstupuje specializovaná firma
b) import - dovoz
§ přímý-přímý kontakt zahraniční výrobce a tuzemského spotřebitele
§ nepřímý-mezi ně vstupuje specializovaná firma
c) reexport - znovu vývoz, vývoz dovezeného zboží, země v zahraničí nakoupí a do zahraničí prodá
§ přímý-země zboží v zahraničí koupí a v zahraničí prodá, aniž by ho dovezla domů
§ nepřímý-země zboží v zahraničí nakoupí, doveze domů a do zahraničí prodá
Platební bilance
OBCHODNÍ BILANCE = porovnání dovozu a vývozu
obchodní bilance:
§ aktivní - vývoz > dovoz
§ pasivní - dovoz > vývoz
§ vyrovnaná - dovoz = vývoz
je součástí platební bilance
PLATEBNÍ BILANCE = porovnání všech plateb, které jdou přes hranice státu
platební bilance:
§ aktivní - platby ze zahraničí > platby do zahraničí
§ pasivní - platby do zahraničí > platby ze zahraničí
§ vyrovnaná - platby do zahraničí=platby ze zahraničí
Části platební bilance:
a) běžný účet
§ obchodní bilance
§ bilance služeb (cestovní ruch-zahraniční, tranzitní, mezinárodní doprava)
§ bilance mezd, zisků a úroků (úroky, které platí z mezinárodních půjček, platy lidí na velvyslanectvích, platy cizích zaměstnanců na ambasádách u nás)
§ transferové platby (sociální dávky jdoucí přes hranice)
b) finanční účet - zahrnuje veškeré investice přes hranice, zahraniční přímé investice – investuje se do konkrétního podniku
c) kapitálový účet - založen r. 1998, zahrnuje platby související s prodejem a nákupem nemovitostí občany, pohyb peněz v souvislosti s migrací obyvatel
d) devizové rezervy - zahrnují se do platební bilance jako změna (růst nebo pokles)
statistické chyby, kursové rozdíly, opomenutí
Financování zahraničního obchodu
§ použití devizových prostředků
§ použití umělé měny
§ použití zlata
§ použití BARTERU
§ mezinárodní leasing
§ faktoring
§ forfaiting
§ dokumentární platby
devizové prostředky
hladká platba - použijeme-li cizí měnu
§ devizy - cenné papíry znějící na cizí měnu
§ valuty - cizí měna
umělá měna
§ EURO - v zemích EU pro bezhotovostní platby, od r. 2002 by se měla používat i v hotovostním platebním styku
§ SDR - „zvláštní práva čerpání“, používají členové mezinárodního měnového fondu, pouze pro bezhotovostní platby
zlato
pouze tehdy, když platící země je nestabilní, např. v době války
BARTER
placením zboží za zboží, na konci období se provede vyúčtování a rozdíl se doplatí dohodnutým způsobem (ČR x Rusko)
mezinárodní leasing
pořízení zboží za cizí prostředky (zdroje), dlouhodobý pronájem, kdy nakupující nemá peníze a splácí to svému prodejci, celou dobu to má pronajaté, vlastní to po poslední splátce
faktoring
= odprodej zahraničních pohledávek před jejich splatností speciální firmě
nezaplatí celou cenu
zaměřen většinou na krátkodobé pohledávky (90 dní)
větší množství pohledávek, třeba všechny
sníží cenu pohledávky o určité % (dle smlouvy) = náklady + zisk + riziko
většinou ve smlouvě nabízí i další služby, např. vede uce firmě, hlídá splatnost pohledávky
forfaiting
= odprodej zahraničních pohledávek před jejich splatností speciální firmě
střední a dlouhodobé pohledávky (90 dní – 5 let)
na každou pohledávku zvláštní smlouvu
sníží cenu pohledávky o pevně dohodnu - tou částku (náklady + zisk + risk)
bez služeb navíc
dokumentární platby
§ dokumentární inkaso - smlouvu s bankou uzavírá prodávající (bude inkasovat peníze)ve smlouvě se prodávající s bankou dohodne, že banka předá kupujícímu doklady, teprve po zaplacení
§ dokumentární akreditiv - smlouvou s bankou uzavírá kupující, v zahraničním obchodu se aktivně zúčastní banka - předá peníze kupujícího za zboží v momentě, kdy dostane doklady o zboží
Úloha státu
2 přítupy státu:
§ liberalismus - stát neomezuje zahraniční obchod, nezasahuje do něj, snaha ve světě liberalizovat zahraniční obchod, ale stále to nestačí
§ protekcionismus - stát omezuje a usměrňuje zahraniční obchod, převažuje v praxi
nástroje státu k omezování:
§ hygienické, zdravotní a bezpečnostní normy
§ kvóty dovozní (kolik se smí dovézt)
§ embargo (zákaz dovozu nebo vývozu)
§ devalvace a revalvace (úpravy měnových kurzů)
§ clo
Ceny v zahraničním obchodě
§ cena v obchodní paritě - cena, kterou zaplatíme v zahraničí za zboží
§ cena franco čs. hranice (francocena) - cena v obchodní paritě upravena o další náklady vynaložené v zahraničí (pojistné, mýtné)
Clo
= peněžní dávka, kterou vybírá stát za zboží, které překročí celní hranice státu
počítá se z celní hodnoty
funkce cla:
§ fiskální - příjmem do státního rozpočtu
§ cenotvorná - zvyšuje cenu zboží, je její součástí, základem pro DPH
§ obchodně-politická - patří mezi nástroje hospodářské politiky státu (stát může omezovat nebo podporovat zahraniční obchod)
podle směru pohybu zboží:
§ dovozné - stanoveno na dovážené zboží, v ČR
§ vývozné - stanoveno na vyvážené zboží (ČR nepoužívá)
§ tranzitní - za převezení přes území daného státu (dnes se už nepoužívá)
podle způsobu výpočtu:
§ valorické - stanoveno % z celní hodnoty (častější)
§ specifické - pevná konkrétní částka na MJ zboží, uvedeno v celním sazebníku
podle účelu:
§ preferenční - snížené clo, preferuje se dovoz tohoto výrobku, lze clo snížit i pouze pro konkrétní zemi
§ odvetné - zvýšené clo, odveta proti opatření, které jiná země udělala proti našim výrobkům
§ kompenzační - vyrovnává nižší světové ceny oproti domácím cenám
§ antidumpingové - zvyšuje cenu dováženého zboží, která je záměrně podhodnocena (proti dumpingovým cenám)
V ČR se používá pouze dovozní clo, které se týká veškerého dovezeného zboží, kromě výjimek zmíněných v celním zákoně.
Pro FO je stanovena hranice do 6 000 Kč dítě do 15 let 3 000 Kč
Bezcelní limity za rodinu nelze sčítat.
Vždy se proclí alkohol a cigarety, kde záleží na množství.
CELNÍ ÚZEMÍ = celé území ČR včetně vod a vzdušného prostoru
CELNÍ POHRANIČNÍ PÁSMO = území, kde mají celní orgány vyšších pravomocí (území 25 km vzdušnou čarou od státní hranice, kruh o poloměru 25 km kolem mezinárodních letišť)
SVOBODNÉ CELNÍ PÁSMO = místo na území státu, kde se zboží považuje, jako by nepřekročilo hranice
metody stanovení celní hodnoty:
1) základem pro celní hodnotu je cena uvedená na dokladech
2) základem pro stanovení celní hodnoty je cena podobného zboží zjištěná na domácím trhu
3) základem pro celní hodnotu je cena podobného zboží na zahraničním trhu
4) základem pro celní hodnotu jsou doklady a kalkulace zahraničního výrobce
5) celní hodnotu stanoví celní orgán dle svého uvážení
VÝPOČET CLA:
CENA (ZÁKLAD PRO CELNÍ HODNOTU)
-DPH V ZAHRANIČÍ
+NÁKLADY NA DOPRAVU, POJIŠTĚNÍ
Upravená cena v cizí měně
X OFICIÁLNÍ MĚNOVÝ KURS
Celní hodnota zboží
ÞCLO
VÝPOČET DANOVÉHO ZÁKLADU:
CELNÍ HODNOTA
+CLO
+SPOTŘEBNÍ DAN
DZ PRO VÝPOČET DPH
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát