Jídelní lístek
J Í D E L N Í L Í S T E K
Při běžné konverzaci lidé nejčastěji hovoří o politice, sportu, o sexu a o jídle. Pokud ale lidé začnou mluvit o jídle, tak se hned zmíní, kde se dobře jí a případně pije, kde je dobrá atmosféra, kde je hezké prostředí, dobrá obsluha, případně hezké servírky a nakonec se konverzace stočí na jídelní lístek.
Lidé většinou řeknou běžte tam, tam mají na lístku velký výběr ryb a podobně. Nejzávažnější rozhodnutí při plánování restaurace je, jaká jídla budete podávat neboli jaký bude jídelní lístek. V určité formě jídelní lístek ovlivňuje vše, co se v restauraci odehrává. Dokonce i charakter restaurace je udáván jídelním lístkem, protože hosté řadí restaurace do podvědomých skupin podle toho, jaká jídla daná restaurace podává; např. hamburgárna, rybí restaurant nebo Italská restaurace.
Jsou lidé , kteří jdou do restaurace a už přesně vědí, co si objednají.V mysli se jim vybavuje nejenom vzhled, ale i chuť a vůně jejich oblíbeného jídla. Vědí dokonce, do které restaurace chtějí jít, protože s touto restaurací mají dobré zkušenosti. Tito lidé se dají jen velmi těžko zviklat a přesvědčit o tom, že jsou i jiné lahůdky než jejich oblíbený řízek nebo švestkové knedlíky, a že jsou i jiné dobré restaurace než ta, do které jsou zvyklí chodit.Jídlo je jenom zvyk. V Americe jsou kupříkladu lidé, říká se jim „strickly steak and potato men“, kteří jídelní lístek ani nečtou, protože nejedí nic jiného než steaky a brambory.
Většina lidí ale jde do restaurace při nějaké příležitosti nebo prostě proto, že mají hlad nebo možná ani hlad nemají, ale je zrovna doba jídla.Tito lidé nepřicházejí do restaurace s pevnou představou, co si objednají.Až jídelní lístek je ovlivní a na tuto klientelu se při psaní jídelního lístku musíme zaměřit.
SNOBIZMUS NA JÍDELNÍCH LÍSTCÍCH
Snobizmus má mnohdy větší vliv na výběr jídla než představa jeho chuti. Někteří lidé vybírají jídla dle popularity jejich názvu, dle výrazů které upoutají jejich pozornost, anglicky zvaných buz words, do češtiny – chyták.
Tyto chytáky ale také souvisí s cenou, což snoby také uspokojuje. Jsou totiž hosté, kterým se rozhodně nedá říkat gurmáni, kteří obrazně řečeno popis jídla zakryjí, a své oblíbené jídlo se vyberou v kolonce cen podle toho, které je nejdražší. Na druhé straně jsou ale hosté,kteří také vybírají podle ceny, ale vyberou si to nejlacinější jídlo. Na jídelní lístek je třeba se dívat ze dvou pohledů – z pohledu hosta a z pohledu provozovatele.
JÍDELNÍ LÍSTEK Z POHLEDU HOSTA
Nic nezmění na skutečnosti, že bez hostů by nebylo pohostinství a my všichni byvhom byli bez práce. Proto si hosta musíme vážiz a snažit se mu splnit všechna přání. V souvislosti s jídelním lístkem je k tomu ovšem zapotřebí o trochu více než pouhá znalost techniky psaní jídelních lístků – je potřeba určitá dávka znalosti gastronomické psychologie.Z pohledu hosta je jídelní lístek něco velice jednoduchého. Svůj význam pro hosta má hlavně jen jako ceník, lépe řečeno seznam jídel a nápojů, které mu restaurace nabízí. Podle typu a charakteru provozovny má jídelní lístek svůj tvar, grafickou úpravu a případně své označení, které host také vnímá a které mu napovídá, o jaký typ restaurace se jedná. Je ale dokázáno, že hosta v zásadě zajímá jen jeho obsah. Host totiž podvědomě chápe jídelní lístek podle výše uvedené definice jako smlouvu nebo dohodu mezi ním a provozovatelem restaurace, podle které se provozovatel zavazuje dodat hostu v dohodnuté, nebo obecně běžné době, která je zpravidla na lístku uvedena a která podle hostových představ odpovídá prostředí, kvalitě servisu a služeb a v neposlední řadě hodnotě surovin,a kterou je ochoten zaplatit. Host, pokud mluvíme o psaném jídelním lístku, vnímá lístek všemi smysly, tj. zrakem, hmatem, sluchem, případně i čichem. Průměrný host velmi rychle zapomene na cenu jídel, na případné nedokonalosti v obsluze, ale v paměti si trvale zachová dojem z dobrého jídla a čístého a příjemného prostředí a hlavně dojem z jídelního lístku, Proto se všechny restaurace snaží, aby jídelní lístek nejenom vyjadřoval charakter jejich restaurace, ale aby také utkvěl v paměti hostů. Takový jídelní lístek musí být nejenom atraktivní, ale hlavně čistý, příjemný na omak, eventuelně i originální ve svém provedení, aby v paměti hosta skutečně zakotvil. Někteří hosté a nemusí to být zrovna odborníci v pohostinství, dokonce jídelní lístky sbírají a porovnávají je s ostatními ve své sbírce a to je další důvod, pro který by náš jídelní lístek měl být takový, abychom se za něj nemuseli stydět.
JAKÝ MÁ JÍD.LÍSTEK VÝZNAM PRO HOSTA?
Jídel.lístek je pro hosta nejenom informativní, ale i poučný.Průzkumem bylo například zjištěno, že absolventi věhlasných univerzit mají velmi málo praktických zkušeností se všemi těmi jídly, která pro obchodního cestujícího, který navštěvuje nějakou restauraci téměř denně,jsou samozřejmostí.Většina hostů ocení, když se z jíd. Lístku mohou poučit a když jim jídelní lístek poskytne úplné a pravdivé informace o jídlech, která daná restaurace nabízí, aby se nedostal do trapné situace.Jíd. lístek musí obsahovat informace, které mají pro hosta nějakou hodnotu.
JAKÉ INFORACE MUSÍ JÍD.LÍSTEK HOSTU PODÁVAT:
Jíd.lístek musí být informativní, stručný a přehledný.Proto se snažíme limitovat veškeré informace o jídlech na minimum, Mimo názvů jídel a případně jejich stručného popisu by měl jíd. Lístek u méně známých jídel hostu dát následující pravdivé informace, které mu mohou pomoci při výběru: - o etickém, regionálním nebo krajovém původu jídla, - stručný popis způsobu jeho přípravy, - o použitých surovinách, - o velikosti případně váze porcí, - o předpokládané době přípravy jídel připravovaných na objednávku, - o servisu jídla, - o doplňcích a přílohách, které jsou v ceně některých jídel, - o přílohách zvaných ala carte, - o cenách,co cena jídla obsahuje, - o možnostech způsobu placení.
CO JE PRAVDA NA JÍDELNÍM LÍSTKU:
ČS Zákon č. 140/1995 Sb. přesně definuje povinnost podnikatelů při informování spotřebitele při značení jejich výrobků. Zároveň je stanovena povinnost řádně spotřebitele informovat vlastnostech výrobků, tedy jejich složení.Podle amerického zákona je trestné uvádět na jídelním lístku nepravdivé informace, které by mohly hostům způsobit škodu na zdraví.
Tento zákon se vztahuje i na zneužití vžitých nebo obecně chápaných názvů jídel(Wiener schnitzel, Stroganoff, Goulash,Sauerbraten, hamburger…)Je trestné připravovat vídeňský řízek z vepřového masa, protože je z telecího masa…..
Někteří lidé jako Arabové nebo Židé nesmějí totiž z náboženských důvodů vepřové maso, Indové nesmějí hovězí a je nesmírné množství lidí, kteří se musí vyvarovat určitých surovin ze zdravotního důvodu.
Tento zákon také nedovoluje zneuažívat výrazy jako čerstvý, domácí, zdravotní, organicky pěstovaný, nezávadný, dietní….
Stejný zákon doporučuje, aby restaurace na jídelním lístku pravdivě uváděly způsob přípravy jídel. Tudíž smažená jídla musí být označena jako smažená, u restovaných jídel se doporučuje uvádět jaký tuk byl použit a podobně.
Několik restauratétů, kteří uváděli na lístku, že všechny jejich ryby jsou čerstvé, a přitom používali ryby zmarazené, už bylo za toto pokutováno. Američtí podnikatelé si ale vědí se vším rady, a proto není již nic neobvyklého, že se dnes na americkém jídelním lístku setkáte s výrazem jako „čerstvě zmrazené“!
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát