Ústava ČR
Ústava České Republiky
CO JE TO ÚSTAVA?
Ústava je právní akt nejvyšší právní síly, upravující principy určitého státu, základy organizace veřejné moci, územní samosprávy a základní práva a svobody člověka a občana. Ústava je základem pro tvorbu právního řádu; právní předpisy mají z ústavy obsahově vycházet.
ÚSTAVA ČR
Ústava schválená 16.12. 1992 jako ústavní zákon České národní rady s účinností od 1.1. 1993. Je součástí tzv. ústavního pořádku ČR, který tvoří především Listina základních práv a svobod. V úvodních ustanoveních upravuje základní principy ústavního systému republiky, jako jsou demokratický základ státnosti, pluralita politického systému, princip soudní ochrany základních práv a svobod, a atributy svrchovanosti státu, jako jsou státní území, státní občanství, hlavní město a státní symboly. Podle Ústavy ČR je ČR svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Stěžejním předmětem ústavní úpravy je dále systém dělby moci v ČR, tvořený orgány moci zákonodárné, výkonné a soudní. Moc zákonodárná je tvořena dvoukomorovým Parlamentem České republiky, který se skládá z Poslanecké sněmovny a Senátu. Moc výkonná je tvořena prezidentem ČR, vládou ČR a dalšími orgány. Moc soudní tvoří podle ústavy Ústavní soud ČR a soustava obecných soudů. Dalšími Ústavou ČR upravenými institucemi jsou Nejvyšší kontrolní úřad a Česká národní banka. Ústava ČR může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony, přičemž ústava nepřipouští změnu podstatných náležitostí demokratického právního státu. K hlasování o Ústavu ČR se požaduje souhlas třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.
Ústava 9.května, ústava ČSR přijatá Národním shromážděním 9. 5. 1948. Kodifikovala všechny změny od roku 1945 a předpokládala jako cíl vybudování socialismu. Měla 12 základních článků, o které se od 1946 vedl politický boj. Prezident E. Beneš ji odmítl podepsat a abdikoval. ČSR podle této ústavy byla unitárním státem, zákonodárná pravomoc příslušela jednokomorovému Národnímu shromáždění, Slovenská národní rada byla podřízena vládě a za základ hospodářské soustavy byl prohlášen státní sektor. V roce 1960 nahrazena Ústavou ČSSR.
Hlava třetí
MOC VÝKONNÁ
PREZIDENT REPUBLIKY
Čl. 60 – (2) Slib prezidenta republiky zni: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj
úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“.
Čl. 62 – prezident republiky
Jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
svolává zasedání Poslanecké sněmovny,
rozpouští Poslaneckou sněmovnu,
pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,
jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,
jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu,
odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem, nařizuje aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, a zahlazuje odsouzení,
má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního,
podepisuje zákony,
jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.
VLÁDA
Čl. 67 – (1) Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci.
(2) Vláda se skládá z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů.
Čl. 69 – Slib člena vlády zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení.“.
Čl. 73 – (1) Předseda vlády podává demisi do rukou prezidenta republiky. Ostatní členové vlády do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády.
(2) Jestliže Poslanecká sněmovna zamítne žádost vlády o vyslovení důvěry nebo jestliže jí vyslovila nedůvěru, vláda podá demisi.
Čl. 74 – Prezident vlády odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.
Hlava čtvrtá
MOC SOUDNÍ
Čl. 81 – Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy.
Ústavní soud
Čl. 83 – Ústavní je orgánem ochrany ústavnosti.
Čl. 84 – (1) Ústavní soud se skládá z 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu deseti let.
(2) Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát