Neruda, Jan- Povídky Malostranské
POVÍDKY MALOSTRANSKÉ
Neruda Jan- Povídky Malostranské, 1.vydání, Odeon, v Praze 1975, 212stran
Téma: život na Malé Straně
Látka: Malá Strana v Praze z dob Nerudova mládí (1. pol. 19.stol.)
Fabule: Týden v Tichém domě – úvodní, nejrozsáhlejší povídka, život obyvatel měšťanského domu – hokynářská rodina Bavorova se synem Václavem praktikantem, propuštěným z úřadu pro zápisky v nichž posuzoval spoluúředníky, a napsal článek do novin; rodina domácího Ebera (šijí vojenské prádlo na výdělek). Starý mládenec doktor Loukota; pohřeb staré panny Žanýnky, svatba Josefinky a strojmistra Bavoráka
Pan Ryšánek a pan Schlegl – nepřátelství bývalých přátel kvůli lásce k jedné ženě jež si vzala pana Schlegla, ale po porodu zemřela. Sedávali 11 let u téhož stolu v hospodě, ale nepromluvili. Usmíření až po dlouhé nemoci pana Ryšánka
Přivedla žebráka na mizinu – o žebráku Vojtíškovi, který byl znám po celé Malé Straně za to, že odmítl žebračku ”babu miliónovou” Ze závisti rozšířila pomluvu, že je bohatý. Lidé si ho proto přestali všímat, nic mu nedávali, nalezli ho pak zmrzlého
O měkkém srdci paní Rusky – chodila na všechny pohřby plakat a pomlouvat, až jí to policie zakázala
Večerní šplechty – rozhovory studentů na střeše domu v Ostruhové ulici.
Doktor Kazisvět – příběh lékaře Heriberta, samotáře, který nikoho nechtěl léčit Při pohřbu rady Schepelera náhodou zjistil, že není mrtvý, a zachránil ho, ale zkazil radost dědiců i vdovy. Lidé ho obdivovali, ale on je dál odmítal a neléčil
Hastrman – příběh pana Rybáře (přezdívka podle zeleného fráčku), který má sbírku domnělých drahokamů (ve skutečnosti polodrahokamů). Když pozná svůj omyl, je zoufalý, že ztratí přízeň svých blízkých. Je však zetěm ujištěn, že ho mají rádi i bez bohatství
Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku – krupař Vorel se přistěhoval na Malou Stranu a zřídil si krámek. Nikdo však od něho nechtěl kupovat (je cizí, mouka je prý cítit kouřem). Spáchal sebevraždu
U tří lilií – romanticky laděný příběh, který prožívá básník (autor) – o dívce, jež v hospodě tančí. Dostává zprávu, že jí zemřela matka, ale pokračuje dál v zábavě. Lidská otrlost, kterou nepohne ani smrt
Svatováclavská mše – vzpomínka autora na mládí. Nechal se zavřít na noc do svatováclavského chrámu, aby se přesvědčil, zda sv. Václav bude o půlnoci sloužit mši, ale všecko zaspal
Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl – příběh z dětství, kdy se s kamarády domluvil že zničí Rakousko. Utvořili tajný spolek, vypracovali tajný plán na dobytí Prahy, koupili si pistoli a všechny peníze dali hokynáři Pohorákovi na střelný prach. Ten peníze propil, a tak zachránil Rakousko
Psáno o letošních Dušičkách – o tlusté slečně Máry, která zůstala starou pannou. Kdysi jí písemně vyznali z žertu lásku kupec Cibulka a rytec Rechner, ale pak zase ustoupili (prý z vzájemné ohleduplnosti). Máry jim oběma na Dušičky dává na hrob věnec
Figurky – advokátní koncipient Krumlovský chce složit advokátskou zkoušku a přestěhuje se na Malou Stranu, aby mohl studovat. Ale lidé v domě – figurky – jsou tak zajímaví, že ho rozptylují. Bydlí u záletné konduktérky, je vyzván nadporučíkem, kerý za ní chodí, na souboj a obstojí v něm. Žije tu malíř Augusta, jeho manželka, která šišlá, když mají peníze, Provazník píšící škodolibě anonymní dopisy
Syžet: v ději nejsou časové skoky, je zde zachycen úsek 10let
Prostředí: Malá Strana v Praze
Postavy: postavy středních městských vrstev, podivíni a žebráci, příslušníci drobné buržoazie, živnostníci a chudina
Motivy: realistický obraz života, kritika maloměšťáctví a jeho projevů (nadřazenost, pokrytectví, vypočítavost, touha po majetku, pomluvy, lidská lhostejnost – příčiny tragédií), nechut ke změnám
Jazyk: lidový, prostý i nespisovný lidovost, převaha povídek, ale i novely (Hastrman, Doktor Kazisvět), využití formy dopisu (Psáno o letošních Dušičkách), deníku a zápisníku (Figurky)
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát