Jaroslav Seifert
Jaroslav Seifert
* 23.9.1901 10.1.1986 Praha
Básnické dílo J. Seiferta představuje jednu z nejcennějších hodnot české literatury tohoto století .Jako jediný český spisovatel obdržel Seifert v roce 1984 Nobelovu cenu za literaturu . Pocházel z proletářského žižkovského prostředí .Ještě před maturitou nastoupil jako redaktor do levicového tisku . Jeho básnický debut Město v slzách (1921) . Seifert stál u zrodu uměleckého svazu Devětsil . (Slavík zpívá špatně (1926) Poštovní holub ( 1929) ) . Vrcholné projevy poetismu . V roce 1929 , na protest proti novému gottwaldovskému vedení , odešel Seifert z KSC , kam se už nikdy nevrátil , a pracoval jako redaktor různých časopisů . Díla z 30 . let (Jablko z klína (1933) Venušiny ruce (1936) ) vzpomínky na dětství . Sbírka Zhasněte světla (1938) , reagující na mnichovské události roku (1938) . Jako zdůraznění národních hodnot v čase jejich ohrožení je zamýšlena básenˇ vějíř Boženy Němcové (1940) . Po válce pracoval Seifert jako redaktor deníku práce , od roku 1949 se věnoval pouze literatuře . Přilba hlíny (1945) , spontánně reagující na květnové povstání . K české národní tradici se vztahuje lyrická písenˇ o Viktorce , (1950) .V polovině 60. Let napsal sbírku Koncert na ostrově (1965) . Odlévání zvonů (1967) a Halleyova kometa (1967) . Po srpnové intervenci , kterou rozhodně odsoudil a toto své mínění nikdy neodvolal , proto se stal Seifert na prvním sjezdu svazu českých spisovatelů v roce 1969 předsedou svazu a zůstal ním až do násilného rozpuštění roku 1970 . Jeho vztah je stále napjatý , což posílil i jeho podpis na listině Charty 77. Sbírka Morový sloup , zahrnující i básníkovy reakce na okupaci,mohla vyjít až deset let po svém vzniku,v roce 1981.K dávným prožitkům se s jistotou ironií vrátil ve sbírkách Deštník z Piccadilly(1979) a Býti básníkem(1983).Jejich prozaickým protějškem jsou memoáry Všecky krásy světa,jež mohly v plné podobě vyjít jen v exilu(1981,Toronto),zatím co některá místa pražského vydání(1982)byla cenzurována.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT