Alexandr Sergejevič Puškin (1799 - 1837) A.S.Puškin znamenal pro ruskou literaturu nesmírně mnoho. Stojí u trodu všeho nového a silného, co ruská literatura v 19.století vytvořila, a ruští spisovatelé tohoto stoleží se k němu ve své většině s úctou hlásili. Pocházel ze staré šlechtické rodiny. Už na lyceu prožíval velmi silně současné události v Evropě, byl v úzkých vztazích s účastníky vyhnanství a teprve roku 1827 se směl definitivně vrátit do Petrohradu, kde žil pod policejním dohledem. Dvorské intriky ho vehnaly do souboje, v němž byl zabit.Puškin byl stejně výrazným básníkem jako prozaikem a dramatikem. Byl umělecky neobyčejně všestrannou osobností, byl stejně mistrem drobného epigramu jako rozsáhlého románu ve verších.Drobnější lyrickoepické Puškinovy skladby z mládí, jako např.Kabkazský zajatec, Bachčisarajská fontána, jsou vesměs romantického charakteru a jsou pod značným vlivem Byrona. Nejslavnějším Puškinovým dílem je veršovaný román Evžen Oněgin (1833),nazvaný tak podle svého ústředního hrdiny. Oněgin je typem ruského šlechtice své doby, plného velkých předsevzetích a úmyslů, od nichž však postupně upouští až se mu na konec vytratí i sám smysl života. Vedle hlavního hrdiny je zde jedinečně vykreslena i postava ruské dívky Taťány. Báseň byla psána velmi dlouho, pozdější její části směřují již výrazně k realismu. To ještě ve větší míře platí pro Puškinovy drobné prózy z pozdějších let, Pokovou dámu, Kapitánskou dcerku a Bělkinovy povídky. Puškin zasáhl plodně i do ruského dramatu; nejvýraznějším činem tohoto směru je mohutný historický obraz z ruských dějin Boris Godunov(1825).Puškonova tvorba byla u nás už poměrně brzy známa v překladech. Překlady jednotlivých básní se objevují už ve třicátých letech; v roce 1859a v roce následujícím vyšel dvousvazkový Výbor básní Alexandra Puškina, který připravil V.Č.Bendl. Druhý svazek výboru obsahuje první český překlad Evžena Oněgina, který byl od té doby do češtiny přeložen ještě třikrát.
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát