Erben, Karel Jaromír - Kytice
Karel Jaromír Erben - Kytice z pověstí národních
Kytice je soubor dvanácti balad. Ve sbírce se objevují hlavní druhy lidové epiky. Nejpočetnější skupinou jsou báje. V nich je obsažen názor lidí na přírodu a nadpřirozené síly a bytosti, které ji ovládají a působí na lidské osudy. Náměty pro svou básnickou sbírku čerpal Erben v lidové slovesnosti, z bájí o nadpřirozených bytostech, z legend, pohádek i lidových balad. Všechny pak zpracoval baladickým způsobem. Základním motivem balad je vina a trest, často i odpuštění. V některých básních se uskutečňuje předem daný osud či věštba (Štědrý den, Věštkyně), v jiných vše závisí přímo na lidských činech, prověřuje se morálka, provinění se stíhá trestem (Vodník, Vrba). Při porušování přírodních zákonů mohou do lidských osudů zasahovat nadpřirozené síly (Svatební košile, Poklad). Sílu boží moci při odpuštění dokazuje Erben básní Záhořovo lože. O vítězství dobra nad zlem podle zásad pohádkové spravedlnosti jde v baladě Holoubek. Erben výrazně vyzdvihuje vztah matka-dítě, a dochází k závěru, že dítě je v životě nejdůležitější (Poklad). Časové uspořádání všech básní je chronologické. Děj se odvíjí ve vesnickém prostředí, v přírodě – např. u rybníka či v lese. Erben využívá gradace i kontrastu. Jazyk Kytice je spisovný, bohatý, plně využívá prostředků češtiny 19.století. Vyskytují se v něm básnické figury, zejména metafora.
Erbenova Kytice z pověstí národních (1853) náleží ke klenotům české poezie a dodnes zůstává jednou ze čtenářsky nejoblíbenějších básnických sbírek u nás.
Balady:
1. Kytice
Symbol mateřídoušky na hrobě zemřelé matky je útěchou pro její děti.
2.Poklad
Motiv Velkého pátku, kdy se otevírají brány k pokladům. Matka v touze po bohatství zapomene v jeskyni dítě. Po roce se v modlitbách k dítěti vrací, už ji neláká bohatství, ale myslí pouze na záchranu dítěte.
3.Svatební košile
Motivem se stal návrat mrtvého milého. Dívka se v modlitbách prosí, aby se jí milí vrátil, jinak vyhrožuje sebevraždou, tím se proviní. Mrtví milí si pro nevěstu přichází v měsíční noci. Unáší ji na hřbitov. Po cestě jí vezme modlitební knížky, růženec i křížek po matce. Dívka se ukryje v umrlčí komoře a modlitbami a pokáním vykupuje svůj hřích a zachrání se. V této baladě vítězí život nad smrtí.
4.Polednice
Rozhněvaná matka zavolá na své dítě polednici, když se ale polednice doopravdy objevy matka se snaží dítě zachránit. Nepodaří se jí to a když přijde domu otec nalezne zalknuté dítě.
5.Zlatý kolovrat
Jedná se o pohádku. Hlavní hrdinkou je krásná Dorička, která se měla stát ženou krále, ale její nevlastní matka se sestrou jí v lese zabijí a Dory sestra se stane ženou krále. Čin však vyjde najevo. Dorička je kouzlem oživena a její vražedkyně jsou králem potrestány stejným způsobem jakým zabili ony Doru.
6.Štědrý večer
Námětem je touha po poznání budoucnosti. Dvě sestry Hana a Marie prosekali o půlnoci led, a tím nahlédly do vlastní budoucnosti. Věštba Haniny svatby a Mariiny smrti se splnila. Jsou využity lidové obyčeje-o budoucnosti jen snít.
7.Holoubek
Mladá žena zabila svého muže a znovu se vdala. Nad hrobem zemřelého manžela zpíval holoubek o její vině. Výčitky svědomí jí dovedli k sebevraždě.
8.Záhořovo lože
Jedná se o jistou polemiku s Máchou. Je to báseň o vině a odpuštění. Líčí cestu mladého poutníka do pekla(otec ho zaprodal Satanu), který se setká se zločincem Záhořem. Když se mladík vrátí vypraví Záhořovi jaké úděsné lože ho v pekle čeká. Záhořovo pokání trvá 90 let, obrostl mechem a z jeho kyje vyrostla jabloň, tím získá Zahoř odpuštění.
9.Vodník
Balada pojednává o kruté pomstě nadpřirozené síly. Mladá neposlušná dívka se utopila, vzala si vodníka a měla s ním dítě. Stýskalo se jí po matce. U vodníka si vyprosila, že jí může navštívit. Ten souhlasil pouze pod podmínkou, že mu nechá dítě. Dívka se nevrátí a následuje krutá vodníkova pomsta-zabije dítě. Jedná se o střet dvou mateřských lásek, čímž je mladá dívka vržena do bezvýchodné situace.
10.Vrba
Mladá žena byla svázána s vrbou. Když její muž vrbu pokácel zemřela i žena. Kolébka z vrbového dřeva měla nahradit matčino náručí a píšťalka její hlas.
11.Lilie
Balada o dívce, která se po smrti převtělila do lilie. V noci se coby dívka stane ženou jistého mládence. Ten ji chrání (květ) před sluncem zdí. V jeho nepřítomnosti dá matka zeď zbořit a tím dívku zahubí.
12.Dceřina kletba
Balada, která pojednává o rozmluvě matky s dcerou, která zabila své dítě a chce se oběsit. Proklíná svého svůdce i matku.
13.Věštkyně
Jedná se jistý projev vlastenectví a výru v budoucnost národa. Věštkyně jako Libuše předpovídá dějiny českého národa.
Kytice mě velice zaujala. Erben je obdivuhodným mistrem jazyka a nezbývá než souhlasit s názorem, že četba Kytice patří k základnímu vlasteneckému vzdělání každého Čecha. Kytice je důkazem toho, že i umělecky hodnotná literatura se dá zprostředkovat širším vrstvám čtenářů. Skrývá v sobě mnohá ponaučení, upomíná na staré legendy, zároveň má však dramatický děj. Bez obav si ji mohou přečíst i prozaicky orientovaní čtenáři.
Jaké typy lásky lze v kytici nalézt?
Erben vyzdvihuje zejména lásku mateřskou, poukazuje na to, že dítě je největší poklad. Lze zde najít také lásku mileneckou např. v baladě Svatební košile. Erben byl také silným vlastencem, což se promítlo i do jeho literární tvorby. Dalším typem lásky v Kytici je tedy láska vlastenecká.
Démonické síly-lze se jim bránit? Jak?
Démonické síly jsou součástí dějů velké části balad Kytice. V některých baladách jsou ztělesněné jako např. vodník ze stejnojmenné balady nebo mrtví milí ze „Svatební košile“. V jiných jsou pouze abstraktní např. uzavírající se skála v „Pokladu“. Rozporuplná je i otázka, zda-li se jim dá ubránit. V některých baladách je boj proti nadpřirozenu naprosto marný(Vodník,Polednice), v jiných je hřích vykoupen pokáním a modlitbami, to lze považovat za jistý druh obrany.
Polarita života a smrti.
Dobrým příkladem polarity života a smrti je již první balada Kytice. Vede k závěru, že mrtví jsou zbaveni svých pozemských povinnosti, odpovědnosti a starostí, zatímco živí musí neustále čelit všem nástrahám života, nesou zodpovědnost za sebe i za druhé a jsou svázáni materiálními hodnotami. V Kytici však není smrt rozhodně chápana jako cosi konečného, naopak podle Erbena smrtí začíná posmrtný život.
Z jakých zdrojů Erben čerpal?
Náměty pro svou básnickou sbírku čerpal Erben v lidové slovesnosti, z bájí o nadpřirozených bytostech, z legend, pohádek i lidových balad.
Čím se věštkyně liší od ostatních? Proč je na konec?
Věštkyně je jediná balada, která nemá pevně daný konec. Jedná se o proroctví a víru v budoucnost českého národa. Proto je také na závěr. V době prvního vydání kytice měla také probudit vlastenecké cítění v Češích, kteří byly pod nátlakem Rakouska-Uherska.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát